III

364 13 5
                                    

***

Adama jsem po chvilce opatrně zvedla a samozřejmě byl tak o dvacet čísel vyšší než já a nerada bych s ním skončila na zemi. Zaplatila jsem jeho útratu a pomalu se s ním vlekla ven. Ano, mám v plánu ho doprovodit domů. A nevím jestli je to dobrý nápad. Budu doufat, že si nebude nic pamatovat. Například to co mi říkal, nebo že jsem ho vlekla domů aniž by mi řekl adresu a nebo, že ze mě cítil stejnou voňavku jako před lety. Měla bych si začít dávat tady na ty maličkosti pozor. ,,Tak ale pojď Hrušáku." Do háje. Jsem idiot, idiot, Sidonie, sakra, dávej si pozor na pusu. Nemůžeš mu říkat tak, jak jsi mu říkávala. Přece nechceš, aby tě poznal. Aby věděl kdo jsi. I kdy s největší pravděpodobností mu to jednou docvakne, není blbý, naopak je velice chytrý člověk a vím, že naše dcera to má po něm. 

Nahmatala jsem v jeho bundě klíče od baráku a pomalu Adama opřela o zeď abych mohla odemknout, zároveň jsem ho ale přidržovala ať úplně nespadne. Vím, že když se teď dostane k světu, nebo jako do jeho světa, tak mě začne přemlouvat ať tam s ním zůstanu, samozřejmě né na určitý věci, ale jako dozor. Což bych mohla, ale pořád mám doma naši dceru. Je to komplikovaný. 

Došli jsme do druhého patra, opět jsem Adama opřela o zeď a odemykala. Adam už pomalu začínal vnímat. Dovlékla jsem ho do postele, kde jsem mu akorát vyzula boty a přikryla peřinou. Na noční stolek jsem mu postavila vodu ve sklence a když jsem měla jistotu, že upadl do spánku, tak jsem se sebrala a odešla. Během mého odcházení jsem si všimla spousty našich fotek. Tak moc mi to trhalo žíly. Tak moc jsem chtěla být s ním.. Přistoupila jsem blíž k fotkám a všimla si fotky z ultrazvuku, kterou jsem mu dala jako překvapení a oznámení o mém těhotenství. Nahned se mi spustily slzy z očí. Tohle jsem neměla vidět. ,,Co tady chceš?! Běž a nech mojí minulost." Uslyšela jsem za sebou a když jsem se otočila stál, no stál moc nestál Adam, který měl ale spát. ,,Promiň..nechtěla jsem. Jenom.. Nic, už půjdu a ty by sis měl lehnout Hru..Adame." Rychle jsem se opravila a budu doufat, že si toho nevšiml. Adam se pomalu odpotácel do postele a já tedy odešla. 

Domů jsem se dostala celkem rychle nehledě na to, že jsem šla sama v noci a to úplně jako pomalu nepůjdu. Zkontrolovala jsem malou a šla si taky lehnout. 

***

Tak mám tady další část. Doufám, že se vám líbí za vote či komentík budu ráda. Nečekala jsem takové ohlasy a jsem za to moc ráda. Luv jů. -M

Stará láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat