V

282 11 6
                                    

***

Adam se najednou zadíval na jedno místo. A to na ledničku. Sakra, proč mám takový pocit, že tam je fotka z porodnice, kde držím malou Sid a pořád mám hnědé vlasy. Opatrně jsem otočila a jistě že. Adam se z lednice podíval na mě. A v jeho očích už nebyl smutek, nýbrž hněv. ,,Mamí, maminko.." Začala křičet Sid. Opět se jí zdají noční můry. Okamžitě jsem se zvedla ze židle a vystřelila do pokoje. Přitáhla jsem si brečící Sid k sobě do náruče a začala jí konejšit. Cítila jsem Adamův pohled v zádech. Otočila jsem se a pokynula hlavou ať si jde sednout za mnou. Adam opatrně došel k posteli a přisedl si. Položil mi ruku na koleno a začal mi po něm přejíždět.

Uběhl několik minut a Sid zase spala. Opatrně jsem ji položila zpátky do postele. S Adamem jsme se přesunuli zpět do kuchyně. ,,Takže Anno, nebo snad Sidonie?" ,,Adame, myslím si, že ty asi nejsi v právu být naštvaný. Ano, představila jsem se ti svým druhým jménem, ano dělala jsem, že tě vůbec neznám, ostatně už opravdu neznám a ano, byla to blbá hra, tě pozvat ke mně, dělat, že naše dcera je moje sestra a vyzvídat od tebe jak jsi to bral. Za to se ti omlouvám ,ale nedělala jsem to schválně. Chtěla jsem prostě vědět, proč jsi tehdy udělal takový rozhodnutí jaké jsi udělal a jestli tě to aspoň trošku mrzí nebo jestli je ti to jedno, že někde máš svoje dítě. Ještě jednou se omlouvám a pochopím, když se teď sbalíš a půjdeš pryč a necháš nás zase na ocet." Řekla jsem mu a utřela jsem si slzu z tváře. ,,Sidonie, jak už jsi slyšela 'mrzí mě to, a možná bych byl rád s vámi trošku trávit čas. Chtěl bych poznat svoji dceru. A znovu navázat kontakt se ženou která mi porodila nádhernou dceru. A ještě jednou se ti omlouvám, že jsem vás tehdy nechal. Mohl bych mít na tebe jednu otázku?" Přikývla jsem hlavou, že ano a Adam pokračoval. ,,Mohl bych dnes zůstat s vámi? Nechci se vám plést do života, pokud to ty sama nebudeš chtít, ale aspoň jednou." Opět jsem přikývla a šla do pokoje, abych přenesla Sid ke mě do ložnice do postele, už spává se mnou, takže by bylo divný pro ni, kdyby se vzbudila a já tam nebyla. ,,Jestli chceš, můžeš si k ni lehnout z druhé strany. Je to na tobě." Adam přikývl, a vlétl si do postele za ní. Já udělala to stejné, ale z druhé strany a takhle jsme usnuli. Konečně jako pravá rodina. To jsem ale nevěděla na jak dlouho.

***
Další noční dil je tady. Na další se můžete těšit zítra. Doufám že se vám líbí a za vote či komentík budu ráda. Luv jů. -M.

Stará láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat