Stará láska

XII

***

Uběhl měsíc. Měsíc plný lásky. Měsíc společného soužití. A měsíc plný překvapení. Se Sidonii jsme se sestěhovali a začali žít jako stoprocentní rodina. Rodina s novým přírůstkem na cestě, s novým doplňkem na mé ženě, teda skoro ženě, a celkově lepším životem. Není den kdy bych neděkoval bohu, za ně, za všechny, za malou, velkou a teď toho nejmenšího. Děkuji mu za to, že jsem dostal další šanci, za to, že můžu prožívat to o co jsem přišel. Máme necelé dva týdny do našeho dnu, ano je to vcelku rychlé, ale moje skoro žena si nepřála aby měla ve svých krásných bílých šatech velký bříško. I když já bych se za to nezlobil. Ale nebudu se s ní dohadovat, je teď vcelku taková trošičku nevrlá. 

Všude po bytě máme rozházené věci na přípravu, Sidonie je z toho víc na nervy než když znovu nastupovala do zoo za mnou. Na jednu stranu ji chápu, je to veliký den, na druhou stranu mi to trošku hlava nebere. 

Nastal den D, s hodně velkým D, kdyby šlo udělat ještě větší tak je. Já samozřejmě nespal doma, abych ji neviděl, malá Sidonie spala u mého dědy a velká Sidonie si dotáhla domů holky. Dnešek bude velice zajímavý. Našli jsme si menší penzion za Dvorem. Krásný penzion s krásnou přírodou kolem. Já už jsem tady, v jednom z pokojů, a pomalu se začínám chystat. Máme to přesně ve dvanáct, na kuráž jsem si dal panáka whisky a sedl si do křesla. Kolem mě poletuje Viktorie a děda sedí vedle mě. ,,Tatííí, maminka dneska bude krásná. Jako princezna. " Mírně jsem se usmál a vzal si Sid na nohu. ,,Ne, to ty budeš princezna a z maminky se stane královna, královna našeho světa. Královna našeho vesmíru. Budete mít obě krásné šaty, ty světle růžové a maminka nádherně bílé. Už teď jste obě moje všechno, můj celý vesmír. A mám vás obě moc rád, moc vás miluji Viktorie." 

Stál jsem u oltáře, za mnou seděli všichni ze zoo, ano, dnes je zoo uzavřená a všichni jsou tady, vedle mě stojí děda a na druhé straně malá Sid s Viktorii. Nervózně jsem se usmíval a pošlapoval na místě. Rozezněla se hudba a já věděl, že moje královna jde ke mě. 

,,Táži se vás, Sidonie Anno Novotná, berete si zde přítomného Adama Hrušku, za svého právoplatného manžela?" Sid se na mě láskyplně podívala a s hrdostí odpověděla. ,,Adame Hruško, berete si zde přítomnou Sidonii Annu Novotnou za svou právoplatnou manželku?" ,,Ano." ,, Před zraky všech, se můžete políbit." Se Sidonii jsme sek sobě naklonili a před zraky všech se políbili. 

***

Kočičky, ano vím, dlouho jsem nic nevydala. Práce, práce a zase práce. Nicméně tohle je konec tohoto příběhu. Jak jsem dlouho nic nepsala a nevydala, tak tohle mě trvalo sepsat hodně dlouho a věřím, že jsem udělala dobře, nemělo cenu to nepřirozeně natahovat. Doufám, že se vám tenhle příběh líbil. A snad se potkáme u dalšího. -M.