IV

269 12 3
                                    

***

Následující den si mi vstávalo kupodivu dobře. Takže jsem odvedla malou do školky a já už vycházím do zoo, jsem tady o něco dřív, no o deset minut, aby mi milostpán nemohl nic říct, když bude mít dneska kocovinu. Jenže k mému neštěstí i on je zde dříve. ,,Takhle se chodí do práce? Budeš tady bývat půlhodiny před začátkem tvojí pracovní doby, aby jsi se stihla převleknout nebo si dát kávu. Nebudu ti tolerovat nic, jenom protože jsi mě včera odtáhla domů. My nejsme a nebudeme kamarádi." Koukala jsem na něj s otevřenou pusou. Neměla jsem mu co na to říct, takže jsme akorát zakroutila hlavou a odešla se teda převléct.

Došla jsem zpátky do zázemí a začala jsem si dělat svoji práci. Vůbec jsem Adama neřešila, spíš teď nechápu co se to z něj stalo. Dřív byl milý, pozorný, prostě chlap. Teď? Teď je to někdo kdo potřebuje jenom řvát. Už ho neznám a možná ani znát nechci. Zhnusil se mi tak moc, že to není ani možný. Možná jsem i ráda, že nás tehdy vykopnul. ,,Anno, chtěl bych se ti omluvit, za to ráno. Není mi moc dobře a prostě..byla jsi první kdo mi vlezl do rány. A děkuji, že jsi mě doprovodila domů. Jenom bych byl rád, kdyby jsi pomlčela o tom, co jsi tam viděla za fotky. Pokud budeš chtít vědět víc, stav se dnes do baru kolem osmé. Řeknu ti to jenom proto, aby jsi nevyzvídala u někoho jiného. Ale kámoše to z nás nedělá." Zasmála jsem se a přikývla. Takže dneska v osm, no, to bude náročné, nemám hlídání pro malou. Jedině, že bych ji vzala sebou a dělala, že to je moje sestra, kterou mám přes noc u sebe. Ale bohužel Sid je ve věku kdy je až moc ukecaná. Takže s největší pravděpodobností by se provalilo, že se jmenuje Sid. I když. ,,Adame, nemohli by jsme se sejít u mě doma? Budu tam mít přes noc sestru malou a nesehnala bych hlídání. Teda, pokud ti to bude vadit, tak to necháme třeba na jindy." Adam též jenom přikývl a já se teda pustila zpátky do práce. 

Po práci jsem vyzvedla Sid a po cestě domů jsem jí říkala, že dnes za mnou přijde strejda Adam. Ale, že ona už bude spinkat, když dojde. Kdyby náhodou budu na ni volat jejím druhým jménem, který má po Viki. Bude to zajímavé, ale zároveň chci vědět co o mně vykládá. 

Zbývalo pár minut do osmé a bytem se rozezněl zvonek. Samozřejmě, že Sidonie nespala, ale doufám, že se nic nepokašle. Nebo si rovnou můžu psát výpověď. Šla jsem tedy otevřít, na večer jsem nachystala nějaké malé občerstvení. ,,Ahoj, pojď dál." Adam se protáhl kolem mě a šel si sednout do kuchyně ke stolu. Sidonie se dívala v pokoji na pohádku. ,,Co si dáš na pití?" Otočila jsem se na něj a čekala než mi odpoví. ,,Asi jenom vodu, včera mi stačilo." Zasmál se a já mu nalila do sklenky vodu. ,,Akorát já musím jít uspat sestru, tak jestli chceš tak můžeš jít se mnou. Bude to rychlovka, aspoň bych ti to tady ukázala. Sidonie dneska musela spát v pokoji Viki, protože kdyby byla v mém, tak to nevypadá, že mám sestru na noc, ale že mám sestru nastěhovanou. Adam se tedy zvedl a následoval mě. Kupodivu Sid už skoro spala, takže jsem jí dala jenom pusu na čelíčko a víc ji přikryla. Ale Adam se na ni nějak moc zadíval. Má totiž hnědé oči po něm. A vcelku tam je moc rysů po něm. Budu ale doufat, že si toho nevšimne. 

Vrátili jsme se do kuchyně a jenom jsme mlčeli. Adam se pomalu nadechnul a začal. ,,Měl jsem přítelkyni, tu co jsi viděla na fotce v zázemí a všude u mě doma. Jednou mi oznámila, že je těhotná, měli by jsme asi tak stejně staré děťátko, jako je tvoje sestra. Ale já to nezvládl, vyhodil jsem je na ulici. A bylo mi jedno co s nimi bude. Jenže zanedlouho jsem toho začal litovat, ale bohužel jsem se jí už nemohl dovolat a jak kdyby se po ní slehla zem. K mému neštěstí, když jsi nastoupila, tak jsem si myslel, že jsi ona, jsi jí strašně moc podobná, ještě máš stejné jméno jako ona, teda ona měla hlavní jméno Sidonie, ale používala spíš Annu. A tvoje modré oči... prostě, promiň, myslel jsem si, že se vrátila a ono ne. Nějak jsem se s tím nenaučil žít, že už ji asi nikdy neuvidím." Adamovi se spustila slza z oka. Složil si hlavu do dlaní a začal brečet. Sakra Sidonie, je mu to líto. Vzpamatuj se a začni konat. 

***

Tak jó, máme tady další díl, dnes trošku delší a taky po delší době. Doufám, že se vám kapitola bude líbit a třeba dnes bude ještě jedna část. Jak se asi Sid rozhodne? Měla by mu říct pravdu a nastavit si vlastní pravidla nebo nemá nic říkat a dělat, že je úplně cizí člověk? Luv jů.-M.


Stará láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat