Georgie Tomlinson, my little sister

Where is she?

DAMIEN POW

Už je téměř půlnoc. Moje rodina přišla zkontrolovat Gee a zeptat se jestli něco nepotřebujeme, ale když zjistili, že spí, rychle odešli. Držel jsem Gee v obětí a pozoroval její obličej. Vím, trošku creepy, ale nebyl v tom žádný vedlejší úmysl!!!! bál jsem se, že když zavřu oči, zmizí. 

Z mého pozorování mne vyrušily vibrace telefonu. Celou dobu Gee chodily zprávy, ale já se neodvážil podívat, ale tentokrát to byl hovor. Natáhl jsem se po telefonu a uviděl jsem fotku jejího bratra i s číslem. 

"Gee? Díky bohu. Kde jsi. Píšu ti celý den. Prosím, vrať se domů. Promluvíme si a-"

"Haló?" řeknu první věc, která mě napadne.

"Kdo jste? Proč máte telefon mé sestry?" zeptá se překvapeným a naštvaným hlasem pravděpodobně Louis. 

"Jmenuji se Damian. Jsem kamarád Gee. Chodím na Royal Ballet school. Gee je u mne a spí."

"Kde bydlíš. Přijedu pro ni." řekne tvrdým tónem.

"Nemyslím si, že je to nejlepší nápad. Není ji úplně dobře. Navíc mi řekla, že jste pryč, to jste se vrátil tak rychle?"

"Jak pryč, nikde jsem nebyl. Že jí není dobře jen ukazuje na to, že by se měla vrátit domů. Takže mi dej svou adresu a já si pro ni přijedu."

"Jelikož tady chtěla přespat tak se jí domů asi úplně nechce. Vzbudím ji a zeptám se jí." nečekám na odpověď a začnu budit Gee.

"Gee, prosím, probuď se. Volá tvůj bratr. Chceš s ním jet domů?"

"Ne" jednoduchá a stručná odpověď.

"Nechce."řeknu do telefonu.

"to mě nezajímá. Není plnoletá a já jsem její zákonný zástupce, takže mi dej adresu."

"Těšilo mě." řeknu pouze a vypnu telefon.

Tohle mi ráno bude muset vysvětlit. Chvíli přemýšlím a začnu pomalu usínat. V tom uslyším bušení na dveře. Leknutím vyletím do sedu. Gee se pouze otočí na druhou stranu. Naštěstí ji to nevzbudilo. 

Vyjdu na chodbu a vidím taťku, jak jde po schodech dolů a rozsvěcuje světlo. Všichni jsou na chodbě a můj starší bratr jde pomalu ke schodům a schází dolů ke dveřím. 

"Kde je?" slyším hlas, který jsem slyšel při hovoru.

"Kde je kdo?" zeptá se můj starší bratr. rychle začnu scházet schody dolů.

"Spí, říkal jsem vám, že nikam nepůjde." řeknu Louisovi do očí.

"Hele, kluku, nic o ní nevíš. Já jsem její zákonný zástupce a když říkám, že půjde domů, tak půjde domů. Rozumíš?" říká tvrdě Louis a přibližuje se ke mě.

"Běžte dál od mého bratra. Co si to dovolujete přijít jen tak k někomu domů a vytvářet tady takovou scénu..." schyluje se k hádce. Všichni se překřičují, ostatní bratři se připojili a taťka varoval mamku ať zůstane nahoře. 

"Přestaň!" slyším slabé křiknutí za sebou.

Louis se rychle rozejde za sestrou a obejme ji. I mean...... what the hell???

"Vezmi si věci. Jedeme domů. Doma si ještě promluvíme o včerejšku a o tvém pokusu o útěk." řekne něžným hlasem Louis. 

"Louis, poslouchej -" začne Gee.

"Vezmi si věci. Jedeme domů. Doma si promluvíme." řekne už tvrdším hlasem. 

Gee se rozejde do schodů a vrací se svými věcmi. 

"Oblečení ti dám až se znovu uvidíme. Slibuju." řekne směrem ke mě.

"Tím bych si nebyl až tak jistý." odpoví její bratr.

"Omlouvám se." dívá se Gee omluvným pohled na nás všechny a rozejde se k autu zaparkovým před naším domem.