Georgie Tomlinson, my little sister

"Stay. Please."

Damien POW

Nechápal jsem, co se děje. Proč nic neřekla? Proč to tajila? Proč, proč a proč. V hlavě mi létá milion otázek, na které neznám odpověď. Rychle vstanu od stolu a běžím za Gee. 

"Gee, prosím, otevři," říkám na dveře koupelny, ze které se ozývají vzlyky.

"Prosím, bojím se, že si nějak ublížíš"

po této větě uslyším cvaknutí zámku a rychle vejdu do koupelny a zavřu dveře. Zrak se mi zastaví na malém klubíčku sedícím na zemi. Rychle si k Gee přisednu a obejmu ji. nic neříkám jen ji obejmu. 

Nevím, jak dlouho takto sedíme, ale Gee se začíná pomalu uklidňovat, odtáhne se ode mne a podívá se mi do očí. 

"Opláchneme ti obličej a půjdeš si lehnout, dobře?" říkám spíše jak fakt než jako otázku.

Jen slabě přikývne. Postavím se a jí pomůžu na nohy. Je velmi slabá. Chytnu ji kolem pasu, aby neupadla. Pomůžu ji opláchnout obličej a následně ji vezmu do náruče a odnesu do svého pokoje, kde ji položím do postele. 

Podám jí své tričko a šortky a otočím se, aby se mohla převléct. Po lehkém odkašlání se otočím. Je převlečená a sedí na mé posteli. 

"Udělej si pohodlí, já se dnes vyspím na gauči." 

"zůstaň. prosím"

podívám se jí do očí, ve kterých vidím prosbu, bolest, naléhání a mnoho dalších emocí. 

Jen lehce přikývnu a rozejdu se za ní k posteli. Lehnu si pod přikrývky stejně jako ona. Po chvíli váhání Gee obejmu a usínám.