Please kill me!!

III.

Vylezla jsem pomalu z koupelny a sedla si do chodby byla mi zima ,ale chtěla jsem počkat na to až se můj brácha vrátí. Asi o necelé dvě hodiny se vrátil "ještě žil " řekl mi větu ,která mě trochu zaskočila "co si s ním udělal"? Zeptala jsem se s trochou strachu v hlase ."udělal jsem to co jsem musel sestřičko " podíval se mi do očí až mi přišlo ,že se mi dívá přímo do duše utřel si ruku do svého bílého tílka které už nebylo bílé ,ale špinavé od země a krve . Pohladil mě po tváři " pojď se oblíct zapomněl jsem ti říct ,ze je tu tedka zima rozbilo se vytápění a domácí to není schopnej opravit " . Vešli jsme do pokoje hnedka co jsem vkročila do pokoje mrštil po mně svoji mikinu a nějaké tepláky ,které mi "perfektně seděly" (ironie) Zasmál se hned co se na mě podíval ne nesmál se on měl záchvat smíchu . "Tak se uklidníme " řekla jsem mu se chmuřeným výrazem "ale sestřičko se aspoň pousměj " Štípl mě do tváře . Vyhrnul mi mikinu aby viděl na pas od tepláků chytl tkaničky stáhl je pořádně k sobě a obmotal je kolem mě a potom udělal mašli. "Spokojená?" Zeptal se trochu nabručeně " no samozřejmě " odpověděla jsem s pousmáním jsem zvědavá jak dlouho to bude držet ? Položila jsem otázku sama sobě . " máš hlad ? tím bych nechtěl říct , že tu něco mám ,ale myslím si že se tu něco najde ještě " dokončil svojí větu zakroutila jsem hlavou na důkaz toho , že je to v pořádku že hlad nemám " zítra něco nakoupím abys mi neumřela hlady" "já klidně něco dojdu nakoupit " nabídla jsem se stejně bude mít určitě hodně práce " to nemusíš něco nakoupím až půjdu z práce "" ale já chci prosím " "No tak dobře " svolil mi na to .

*

Rozestlal mi ve svojí ložnice a sám šel spát na gauč řekl mi ,že uklidí v jednom pokoji který teď funguje jako "sklad" spíš bych řekla jako odkladač všech nedulezitych věcí které stejně už nikdy nevytáhne ,ale dobře bude to sklad a uděláme mi tam pokoj . Nemohla jsem usnout bylo mi smutno byla jsem sama v tak velkém pokoji . Vstala jsem a potichu našlapávala do obýváku kde spal můj brácha docela dost tady vrzala podlaha takže jsem musela chodit pošpičkách vešla jsem do obýváku a klekla si na kolena k jeho hlavě abych mohla mluvit po tichu " Moone "? Zeptala jsem se ho nereagoval asi už byl v dost hlubokým spánku taky byl dost unavený lehce jsem s ním zakymácela " prosím je mi smutno a nemůžu spát " myslela jsem ,ze mě zase neslyšel " hm"? Zeptal se v polospánku oko otevřel jedno a jenom trošičku " je mi smutno jsem tam sama a nemůžu usnout " a tedka mi je ještě zima když jsem vylezla zpod deky . Zvedl deku na náznak toho , že si mám vlízt k němu lehla jsem si a Přikryl nás dekou místo polštáře mi dal svou ruku zachumlala jsem se a zachvíli už spala ...