Angel & Demon

19

Hikari stála před králem "Ty si Hikari"
"Kdo jinej bych byla" zamumlala."Vůbec ses nezměnila. Pořád stejně drzá" stoupnul si a šel k ní.Podíval se jí hluboko do očí "Jo,jseš to ty.Tvoje oči nejdou zapomenout"
"Co tím myslíte? "
"Máš ještě pořád ráda Raidena?"
"Co prosím? Jak bych mohla mít ráda démona?A ještě jeho?"
"Jo,to si taky říkala. A nakonec jste se zasnoubili" otočil se a sednul si.Hikari absolutně nechápala co řekl "Můžu se zeptat? Já...už jsem tu byla?" Král se divil "No jen že mluvíte jako bych už tu někdy byla a to zasnoubení...to ste nemyslel vážně..že ne?"
"Ale jasně že jo.Proč bych lhal.Copak jsi zapomněla? Jen tě o něco požádám.Jestli se chcete vzít, dobře ale ať už se historie neopakuje.Prosím.." vypadal žalostně. "Pane já nevím o čem mluvíte. Já a Raiden? To ne.Vždyť je démon a já anděl. Jak bychom mohli..?" Otevřeli se dveře "Otče musíme si promluvit" vstoupil Raiden.Hikari odešla a poslouchala za dveřmi. "Tak ty ses přes ně dostal.A tak rychle,zesílil si"
"Poslat na mě ty čtyři...fakt dobrý tah ale musim tě varovat..nic jí neříkej. Jestli jí řekneš něco ohledně minulosti..tak odejdu a už se nevrátím." Otočil se a šel ke dveřím "Jak to myslíš? Proč bych jí měl něco říkat? A když už jsme u toho..oslovila mě pane.Stalo se jí něco? Za ty roky?" Raiden se zastavil "Ztratila paměť" krále to zasáhlo "Jako opravdu?" Sednul si "Proto se tak tvářila když jsem jí řekl.."
"Cos jí řekl? " otočil se na něj "Jen že jestli se chcete vzít tak ať se historie neopakuje. Nic víc ale,jak to že ztratila paměť? Vždyť to kouzlo zasáhlo vás oba ne?"
"Jenže ona mu skočila přímo na ránu takže to zasáhlo jí" Král přemýšlel "Takže, kdyby to neudělala, mohl si být na jejím místě ty." Raiden chvíli mlčel "Proto jí nic neříkej. Až nastane ta pravá chvíle tak jí to řeknu" Jakmile Hikari slyšela kroky,které jsou hlasitější a hlasitější, schovala se za stráže. Raiden vyšel ze dveří a zastavil se.Otočil a nahnul se "Já tě vidím. Tys poslouchala?" Hikari vylezla "O čem jste mluvili"
"O ničem" zapíral."Padlo tam moje jméno"
"Vyprávěl jsem co všechno si mi provedla"
"Takže si žaloval tatínkovi? " usmála se. "Hikari.." vypadal překvapeně. Hikari zdrhala a Raiden jí honil po celém hradu až do zahrady,kde se zastavila protože narazila na vysokou zeď. "Tady si" Hikari se na něj otočila a utíkala podél té zdi až jí Raiden chytil a povalil na trávu. Koukali si do očí a Raiden se přibližoval k jejímu obličeji. Když už jí skoro políbil, Hikari si zakrila pusu.Raiden pochopil že nechce tak si sednul "Nenávidíš mě? " Hikari si taky sedla"Ne.Já tě..mám ráda" Raiden se na ní podíval"Tak proč si mě odmítla? "
"Si démon a já anděl!"
"Před tím ti to nevadilo" Hikari se na něj nechápavě podívala a Raiden jí chytil za ruce "Víš, že tě mám už strašně dlouhou dobu rád?!"
Překvapila mě jeho reakce.Od té doby co jsem tady jsou všichni divní. Sirena,Raiden a i král. Omluvila jsem se mu a šla do pokoje.Pak jsem si to rozmyslela a šla z hradu ven.Šla jsem do vesnice se podívat. Sirena i král říkali, že mě znají. Třeba jsem tu už byla ale nepamatuju si to.Koukala jsem různě po okolí a zkoušela si vzpomenout ale nic.Bylo to marný. Chtěla jsem se vrátit, jenže jsem skončila daleko od hradu.Neznala jsem cestu zpátky ani kde to sem."Hikari?" Ozvalo se moje jméno. Otočila jsem se kdo mě to oslovil a stála tam nějaká žena. "Ty si..Hikari?" Prohlédla jsem si ji ale nějak mi připadala povědomá "Jo,to sem" žena mě chytila za ruku "Ty ses vrátila! Panebože to znamená že. ." Usmála se radostí "Musíme jim to oznámit. Pojď se mnou" vzala mě za ruku a odtáhla do nějakého obrovského domu.Okolo byl dřevěný plot a když žena oznámila svoje jméno, dveře od plotu se otevřeli a žena vstoupila "Tak pojď" zatáhla mě dovnitř. Když jsem to ve vnitř viděla, oněmněla jsem.Byla to krásná zahrada s jezírkem a stromy a domy.Jeden byl přímo naproti nám a byl dost velikej,co se týče jeho obvodu.Vedle něj jsem v dálce viděla taky dům ale už menší a na druhé straně byl stejný. Takže ten před náma hádám je hlavní. "Mako,kdo to je?" Otočila jsem se za hlasem.Byl to vysoký muž a všichni ho respektovali"Víš že máš zakázáno sem vodit cizince! Odveť jí.Hned!"
"Počkejte prosím..."
"Žádné výjimky" zařval .Pak se podíval na chlápky co stály za mnou u brány a oni mě chytili za ruce " pusťte mě! " cukala jsem se a vyprostila z jejich rukou"Tak vy mě nejdřív dotáhnete sem a pak mě vykopnete? To se mi snad zdá. Nejdřív mě unesou,pak zjistím že jsem zasnoubená a ještě k tomu s démonem.Ztratím se v neznámém městě,potkám někoho kdo zná mé jméno a dotáhne mě sem a pak mě vykopnou?! To si ze mě děláte snad srandu ne?"
"Víš s kym mluvíš?! To je-"
"Je mi úplně jedno kdo to je.A je mi jedno kdo ste vy.Já se chci jen vrátit domu" trochu mi to ujelo.Všichni koukali jak kdyby se kočky naučili lítat. Zvláště ten chlap."Kde je tvůj domov?" Zeptal se mě. "Kdybych vám to řekla tak mě zabijete"
"Nejsi snad anděl ne?" Už zase sarkasmus ale horší je to,že se trefil "A? Co na tom? " všichni zpozorněli " Ty si fakt anděl? Co tady děláš! " namířil na mě zbraní "To bych taky ráda věděla"
"Zabte ji!" Přikázal. Chtěla jsem zmizet jenže ta žena skočila přede mě "Ona je dcera Riny!"
Vůdce to překvapilo. "To je nemožný! Vždyť je to už-"
"Hikari!" Ozvalo se.Byl to Raiden "Schovejte mě" řekla Hikari "Co?"
"Schovejte mě. Nemám na něj teď náladu " poprosila ale oni nic nedělali "Fajn" schovala se za jeden strom.Raiden si jí nevšiml a šel dál. Když už byl pryč, vylezla."Ty si vážně. .Hikari?"
Tak fajn.Nevim co všichni maj s mým jménem ale už mě to štve "Jsem Hikari Towaga.Jsem andělem který byl seslán na zem i když je začátečník. Co víc chcete vědět? "
"Ty si opravdu dcera Riny.Máš její povahu" usmál se."Vy..vy jste znal mojí matku?" Jak to ? Jak to že zná mojí matku? Démon jako on..
"Jo.Byla to tehdejší vůdkyně tohoto klanu" tak teď mu nevěřím " Lžete.Moje matka nebyla vůdce. Byla andělem a ztratila se při průzkumu. "
On se smutně usmál "Takže tak jo? A víš kdo byl tvůj otec?"
"Jeden z vyslanců boha"
"Aspoň tohle je pravdivý" Naštvala jsem se.Stoupla jsem si "Nebudu tu poslouchat vaše lži! " chtěla jsem odejít jenže to co řekl mě zastavilo a to skoro i moje srdce "Proč bych lhal o své sestře! " otočila jsem se na něj "Sestře? Moje máma byla..vaše sestra?"