I WANT YOU \ Vkook

1. prolog

Ještě před začátkem knihy vás chci VAROVAT. Chci vás upozornit, že tento příběh se bude objevovat na místech jako třeba vězení, cely a budou se tu dít i věci, které nejsou pro děti. Příběh bude obsahovat 18+ scény i sprostá slova. Doufám, že tuto knihu tedy čtete jen na vaše vlastní nebezpečí. Teď už dost varování, utíkejte číst!

~~

"Day i'll always remember."

~~

,,Já tam ale prostě nepojedu!!!" Zaječel hnědovlasý chlapec na postaršího muže, stojícího před ním. Ve tváři byl značný vztek, který také byl znít v tónu mladíka hlasu.

,,Nemáš na vybranou. Škola je zaplacená a strýc na tebe čeká." Zavrčel naštvaně na mladíka otec a bouchl pěstí do stolu.

Černovlásek semkl rty k sobě a zamumlal si několik nadávek pod vousy.

Nechtěl tam jet. Nechtěl nikam. Chtěl zůstat doma a nedělat nic. Jen si užívat života po svém!

,,Teď jdi do pokoje a opovažuj se opít. Zítra ráno odjíždíš, tak buď připraven." dodal jeho otec a s tím nechal mladíka odpochodovat do svého pokoje, kde se svalil do postele a zavřel oči.

I přes otce zákaz se ušklíbl a došel k oknu. Otevřel okno a podíval se dolu, na jejich zahradu a perfektně upravený trávník. Neměl strach, adrenalin v krvi ho popoháněl dál a on tak přehodil nohy přes parapet a dopadl chodidly na zem.

Vytáhl z kapsy od džín telefon a vytočil číslo svého nejlepšího kámoše. S tím se dal do pohybu a zamířil ven z pozemku.

,,Čau, dáme sraz?" Promluvil do telefonu. ,,Hm, okey. Za deset minut budu u tebe." Ozval se ze druhé strany mužský hlas a později pípnutí na oznámení ukončení hovoru.

Černovlásek si povzdechl a svižným krokem vyrazil na místo, kde se pokaždé scházeli. Jak jeho kamarád řekl, tak taky udělal. Jeho kámoš už na místě stál a netrpělivě podupával nohou.

,,No konečně. Myslel jsem si, že už tu budeš čekat, když jsi volal první." Odfrkl si mrzutě druhý muž a objal černovláska.

,,Sorry, kámo. Trochu jsem se zamyslel." Opáčil černovlasý a odtáhl se od staršího hrudi.

,,V pohodě. Teď pojď. Něco pro nás mám." Ušklíbl se a rozešel se s černovláskem pryč. Společně dorazili k malé polorozpadlé chaloupce. Vešli dovnitř a spokojeně se usmáli nad pohledem na tu kupu alkoholu, ležící kousek od nich.

,,Není toho moc. Ale bude to muset postačit," uchechtl se a černovlásek ho hravě plácl do hrudi. ,,Prosimtě. To za dnešek ani nedopijeme!" uchechtl se též a popadl flašku. Navzájem si cinknuli a začali zábavu.

~~

,,No tyvole a víš co?! On mě ještě nechá odjet dědek plesnivej!!!" Ječel černovlásek po ulici na druhého chlapce, opírajícího se o cihličkovou zeď.

,,Hej, hej. Stůj, asi budu—" aniž by to blonďáček dokázal říct, předklonil se a vyklopil ze sebe veškerý obsah jeho žaludku.

,,Ugh, fuj. Jsi v pohodě, kámo?" Černovlasý přistoupil k blonďatému a poplácal ho po zádech. Ten přikývl a ještě si do rukávu otřel pusu.

,,Všechno v cajku! Pojďme!!" Uchechtl se opile a odpil ze své flašky whiskey. Oba dva se rozešli směrem po ulici, hledící na lidi kolem, nevšímající si ostatních. Teď byli jen oni dva a alkohol.

,,Sakra!" Zavrčel černovlásek a předklonil se. Pak začal zvracet. Jeho kolena se nad tíhou jeho těla klepala, ale naštěstí to udržel a nepřeklopil se.

,,V pohodě?" Zeptal se jeho kámoš, když černovlásek zvedl pohled a upjal pozornost na druhého muže, kývajícího se zprava doleva.

,,Jo, r-radši pojďme." Škitl opile a tak se opět dali do pohybu.

Do několika minut dorazili k uličce, která byla jen pár kroků od černovlasého domu. Černovlásek si povzdechl a v dálce zaměřil nějakého muže. Snažil se dostat nějakému chlapci do kalhot,chlapec se však bránil.

,,Hej, koukej," praštil svého kámoše a ten tak upjal pozornost na situaci v dálce.

Navzájem si vyměnili pohledy a rozešli se na místo dění. Tam od dívky muže odstrčili a ten, jelikož viděl, že byli v přesile, vzal nohy na ramena. Ani se za nimi neotočil.

,,Jste v pořádku?" Zeptal se ze slušnosti blonďáček. Chlapec roztřešeně přikývl. Černovlásek si mlsně oblízl rty a natiskl se na chlapce hruď. Ten zmateně vydechl a vystrašeně začal plakat.

,,Nebreč. Jen si chci trochu užívat života, chápeš? Chci, aby mě otec nechal být a aby se mi nesral do života, jenže to TY nikdy nepochopíš!" Rýpl si do chlapce prstem a otráveně si povzdechl.

Otočil si ho k sobě zády, stáhl mu kalhoty ke kolenům a vnikl do něho rovnou několika prsty. ,,P-prosím, přestaňte." Škemral. Chlapec bolestně zavzlykal a začal prosit o milost. Černovlásek však nebyl ve stavu, kdy by jeho vzlyky byl schopen uposlechnout a kdy by dokázal myslet racionálně.

Jeho svědomí už několik let nefunguje. Hodně často pochybuje o tom, jestli někdy nějaké měl. Avšak, jeho hlava v tuto chvíli nebyla schopná vydat červený signál, který by mladíka zastavil.

Černovlasý si rozepl zip od džín a ruce chlapci přišpendlil na zeď. Pak do něj na jeden příraz vnikl a začal přirážet. Nevšímal si ničeho. Nedokázal vnímat nic jiného, než vztek, proudící jeho krví.

Najednou se zastavil a z chlapce vystoupil. Popadl ho a obrátil ho k sobě čelem. Zapl si poklopec a pohlédl muži do tváře. Strach a zoufalství. To bylo vidět v jeho tváři.

Černovlásek se ohnal a chlapce uhodil. Dal mu facku, jeho líčko zrudlo opravdu rychle. Opět ho hodil, tentokrát chlapce uhodil tak, že dopadl na zem a nahlas začal plakat. Nechal ho brečet a začal do něj kopat.

,,Hej, stačí." promluvil na něho jeho kamarád, který se konečně probudil. Chlapec nepřestával a dál muže bil. ,,Jungkooku, to stačí!!" Zaječel jeho rozrušený kamarád.

Černovlásek se na něj otočil a zazubil se svým králičím úsměvem. ,,Promiň, hyung. Nějak jsem se zamyslel." S tím si opilecky zívl a propadl temnotě.

Nu, první kapitola je na světě.

Nudím se a tak mě napadl tento námět, doufám, že se vám zalíbí, i když je to trochu divné téma😺

Dmpleboy💋