I WANT YOU \ Vkook

4. Danger

Probudila mě bolest v boku. Otevřel jsem oči a napojil oční kontakt s blonďákem, který po mně hodil očkem a odešel pryč.

,,Jungkooku? Je jídlo." Zaslechl jsem Namjoona. Rozespale jsem přikývl a posadil se. Celým mým tělem proletěla ostrá bolest, kterou jsem teď musel přežít. Vstal jsem, promnul si dlaněmi oči a rozešel se do jídelny, s Namjoonem po boku.

,,Ty tě zřídili...Říkal jsem jim, aby tě nedávali k němu, ale stáli si za svým..." Povzdechl si hnědovlásek a já nechápavě nazvedl obočí.

,,Kdo rozhodl, že budu v téhle cele?" Zeptal jsem se chladně. Namjoon se na mě nejistě podíval. ,,Tvůj otec a soudce Chang." Odvětil a ve mně hrklo.

Můj otec chtěl, aby mi tohle udělali?

A nebo nevěděl, že by mi tohle udělali?

Co když to ale věděl?

Mou hlavou mi běhalo několik myšlenek a otázek. Odpovědi se ani na jednu z nich nedostaly. Ani jsem si v tom toku myšlenek nevšiml, že mě Namjoon postavil do řady na jídlo.

Otráveně jsem si povzdechl a pomalu postupoval dál. Všiml jsem si procházejícího šedovláska. Prošel kolem mě, kdy si prohrábl vlasy rukou a sjel si mě pohledem.

Prošel kolem ostatních vězňů, ti sklopili pohled k zemi a nechali ho projít, jako nějakého krále. Nechápal jsem to. V mě obešel a za rukáv od trička mě vysunul z řady a stoupl si přede mě. Pak si za něho stoupli další a ti mi věnovali úšklebky.

Chtěl jsem něco říct, ale zastavil mě povědomý blonďáček, stojící hned zamnou.

,,Buď zticha, nebo nedopadneš dobře." Zakryl mi pusu dlaní a já ho tak od sebe odstrčil. Oskenoval jsem si ho očima a zvedl na něho jedno obočí.

,,A to jako proč? Vždyť mě předběhli." Opáčil jsem naštvaně. Blonďák mě utišil prstem na svých rtech a povzdechl si. ,,To sice ano, ale tady mají vládu oni. Dávej si na ně bacha." Varoval mě ještě, ale mě to nezajímalo.

Otočil jsem se k němu zády a popadl tác s příborem. Zvedl jsem tác s prázdným talířem a nechal si nandat jídlo. Nevím, jestli to můžu nazývat jídlo, byl to nějaký humus z masa a zeleniny.

Jakmile jsem měl jídlo nandané, bez jediného slova jsem se rozešel pryč. Pohledem jsem začal skenovat jídelnu. Několikrát pohledem zabloudil do očí cizích vězňů, dokud jsem nenarazil do něčí hrudi a nevysypal všechno jídlo na něj.

,,Ježíši!! M-moc se omlouvám." vyjekl jsem zaskočeně a podíval se nějakému svalovci do tváře. Ten se na mě zamračil a zvedl mě za límec trička do vzduchu.

,,Jak se opovažuješ?! To nemáš oči?! Akorát jsi mi zašpinil uniformu." Řekl mi skrz zuby a přitáhl si mě blíž k sobě. Naše tváře byli opravdu blízko. Jeho oči plné plamenů mě probodávaly skrz naskrz.

,,Omlouvám se, nevšiml jsem si Vás." Zašeptal jsem.

,,No to nene, on mi vyká." Uchechtl se svalovec a celou jídelnou se ozval smích. Mé oči se naplnily slzami.

,,Tady hošánku omluva nefunguje." Přitáhl si mě blíž a více mi stiskl tričko. Ucítil jsem tlak na krku, jelikož jeho ruka mé tričko stáhla.

,,J-já—" aniž bych to čekal, na mé tváři přistála jeho dlaň. Mé líčko bylo jako v plamenech, nabralo červenou barvu a po tváři mi stekla slza.

,,Ty si ze mě asi fakt děláš srandu. Ty brečíš?!" Vypískl smíchy a chtěl ještě něco dodat, bohužel ho někdo donutil pustit můj límec.

V se napřáhl a dal muži pěstí. Ten párkrát zamrkal a sesunul se k zemi, jako pytel brambor.

,,Abyste všichni věděli," odmlčel se V a narovnal se. ,,Jeon Jungkook patří mně, od teď je to můj boxovací pytel, poslíček a částečně i sluha. Kdokoliv na něj jen šáhne, zkřiví mu jediný vlásek na hlavě, bude pykat."

V-ho hlas byl slyšet přes celou místnost. Jeho tón smíchaný s jeho hloubkou zněl tak dominantně, že se mi málem podlomila kolena. Jeho aura mě z nějakého důvodu přišla atraktivní, i když to nebylo to, na co bych v tuto chvíli měl myslet.

,,Ty pojď zamnou." Zavrčel mým směrem a tak mě probudil z přemýšlení. Sklopil jsem pohled a jako ocásek za ním docupital.

,,Sedni si vedle Jimina." Nakázal mi přísným tónem. Vyměnil jsem si s blonďákem pohled a přisedl si, jakmile se muž malinko šoupl. ,,Teď buď zticha. Chci se najíst v klidu." Zabručel a sedl si na své místo.

Popadl hůlky a začal jíst, stejně tak ostatní u stolu. Já tam jen tiše seděl a mnul si prsty v klíně. Nebyl jsem si jist, co mám dělat. Jestli se mám jít najíst jinam, nebo jestli si mám dojít pro nové jídlo.

,,Jdeme," Ozval se V-ho hlas.

Chvíli trvalo, než jsem se zorientoval v situaci. Jimin protočil očima a naznačil mi, ať je následuji, což jsem následovně udělal a následoval je do jejich cely.

Nebyla to cela, jako cela. Byla to větší místnost, uprostřed byl velký kulatý stůl se sedmi židlemi a kolem nějaké dekorace, jako třeba obrazy, skříň a komoda a nebo třeba kulečník.

,,Ugh, dnešní oběd mi vůbec nechutnal." Zavrčel červenovlásek nespokojeně a zalehl na gauč. ,,Mně taky ne. Moc dobře ale vím, co by mi chutnalo více~" Zavrněl muž s mint vlasy a pohledem zabloudil k Jiminovi. Ten však vnímal pouze to, co mu říkal V.

,,Hoši, ke mně." zvolal Jimin najednou a tak si všichni, kromě V-ho, stoupli k sobě a začali si něco šuškat.

Nervózně jsem si skousl ret a začal se špičkou boty vrtat v podlaze.

,,Hej ty, Jungkooku!" ozval se něčí hlas. Otočil jsem se za volajícím hlasem, když v tom jsem ucítil silnou bolest a později mě pohltila temnota.

AHOJKY LIDIČKY!!

Mám tu pro vás dvě zprávy!

1. nová kapitola is here😛
2.? Pokud jste to již zaostřili, BTS a Exo proti sobě bojují v "the best kpop boy group of 2022" . Chtěla bych vás tedy poprosit, kdo jste ARMY a přejete si, aby vyhráli právě Bts, jděte a hlasujte za ně!!

Stačí do vyhledávače napsat "the best kpop boy group of 2022 vote" a je to druhý odkaz. Stránka se jmenuje ! https://www.thetopfamous.com/exo-vs-bts/ ! takto.

Všem moc děkuji a držím jim palce!!💜

I purple you💜