,,Tu máš." Namjoon mi podal krabičku s mastičkou a odkašlal si, čímž upoutal mou pozornost. ,,Chce s tebou někdo mluvit." dodal a odstoupil od mříží.Pustil mě ven a já tak po jeho boku došel do navštěvovací místnosti. Namjoon mě před vstupem do dveří ještě zastavil a věnoval mi povzbudivý úsměv. ,,Jsem tady. Nedělej blbosti, chci, abys tu zůstal živý."
Nad jeho slovy jsem pouze mlčky přikývl a vešel dovnitř. Zvedl jsem pohled a zaostřil muže, sedícího u stolu.
Zprvu jsem ho nepoznal. Byl neslušně oblečený, měl bílé, volné tričko a modré džíny. Nevypadal povědomě, až tehdy, kdy zvedl hlavu a navázal semnou oční kontakt.
,,T-tati?" vyhrkl jsem ze sebe rozrušeně. Do očí my vytryskly slzy.
,,Jungkooku," Povzdechl si a nechal mě se posadit před něj. Zaskočeně jsem civěl do jeho tváře a zkoumal každičký detail, jako kdybych ho neviděl roky.
,,Co tu chceš?" Zeptal jsem se ho narovinu a stiskl pěsti pod stolem.
,,Jen jsem se na tebe přišel podívat. Jak se ti tady daří a tak..." Pohledem zabloudil na můj roztržený ret a poraněné obočí.
Vypadal i smutně, to jsem mu však nežral.
,,To určitě... Slyšel jsem, že jsi rozhodoval o tom, s kým budu v cele." Začal jsem se zvednutým obočím a netrpělivě čekal na otce odpověď.
Pouze mlčky přikývl.
,,Chtěl jsem, aby jsi šel do této cely, protože ji hlídá Kim Namjoon . Je to syn mé známé. Chtěl jsem, aby se o tebe staral." Dodal starostlivě.
Sarkasticky jsem se uchechtl.
,,Jestli si myslíš, že si to u mně někdy vyžehlíš, tak to se šeredně mýlíš. Nikdy ti to neodpustím. Už si to kurva uvědom!" Bouchl jsem pěstí do stolu a postavil se.
Ochranka začala reagovat a chtěla mě uklidit, já ale zvedl ruce a naznačil, že jsem v pořádku a že nepotřebuji jejich služby.
,,Už tě tu nechci vidět. Rozhodně ne v blízké době. Nenávidím tě, abych pravdu řekl. A abych byl zcela upřímný, tvůj obličej se mi hnusí—"
,,Nechápu, co se s tebou stalo, můj synu..." Přerušil mě jeho roztřepaný hlas. Opět jsem se ironicky zasmál a nasadil chladný výraz.
,,To se spíš zeptej sebe, tati. Vlastně ne. Už můj otec nejsi. Jsi pouze pan Jeon. Jeon, který mě vychoval a udělal ze mě tohle." Zavrčel jsem a nechal ukápnout jednu neposednou slzu.
Na patě jsem se otočil směrem k východu a odešel. Prošel jsem kolem zaskočeného Namjoona, nechal jsem ho tam stát a šel rovnou směrem k mé cele. Tam jsem počkal, než mi odemkl a chtěl vejít. Ještě mě ale zastavil a pohlédl mi do zarudlých očí.
,,Jungkooku, kdyby cokoliv, jsem tady. Chci ti pomoci." Věnoval mi ustaraný výraz, nad kterým jsem se pouze uchechtl.
,,Namjoone, nechci, abys mi pomáhal, protože ti to řekl můj otec, nebo protože jsi syn mého otce děvky. Nechci to, takže prosím přestaň dřív, než toho budeš litovat." Mlaskl jsem tiše a snažil se ho odpálkovat.
Vymanil jsem ruku z jeho sevření a poté vešel do cely. Počkal jsem, než odejde a pak sesunul na svou matraci a propadl pláči.
To jsem však nečekal, že do několika minut si to do cely napochoduje V. Jeho gang si stoupl k němu. Chvíli na mě civěli. Snažil jsem se zahrát, že spím, což zabralo a oni odešli.
Bez V-ho.
Kroky dokráčely k mým zádům. Pak se rychlým pohybem V vyhoupl nade mě a ruce mi přitiskl vedle hlavy. Byl jsem bezbranný a nemohl nijak zakrýt svá opuchlá líčka a uslzené oči.
,,Zase brečíš..." zamručel nespokojeně a přemýšlivě se na mě podíval. Zkoumal mou tvář, kterou jsem ale po chvíli odvrátil na bok.
Hrubě mě uchopil za bradu a otočil mi hlavu tak, jak potřeboval. Silně mi stiskl tváře, až jsem tiše zakňučel. Přiklonil se ke mně a oblízl mi pravou tvář. Chtěl jsem se bránit, avšak jsem neměl jak.
,,Jsi k sežrání, když pláčeš." Zašeptal do mého ucha a následovně mi ho skousl. Otřásl jsem se, nic ale neudělal.
,,Přišel jsem ti, Jungkookie, říci, že jsi můj a kdokoliv si na tebe šáhne, zpřelámu mu ruce i nohy a pověsím je na zvonek před naši celu." Šeptal mi svým hlubokým hlasem do ucha.
Roztřepaně jsem přikývl a pokusil se ho od sebe trochu odtáhnout. ,,A taky, Jungkookie..." odmlčel se a nos zabořil na můj krk.
,,Jsme teď sami a já si s tebou mohu dělat, co chci."
Uwuu, hi!!🧚🏻♀️
Mám tady další epizodu přátelé! Doufám, že se alespoň trochu líbila!!!
"V" se nám začíná projevovat, tak uvidíme😏
Purple you💋
ČTEŠ
I WANT YOU \ Vkook
Fanfiction[ DOČASNĚ POZASTAVENO ] Dvacetiletý Jeon Jungkook je syn pana Jeona, obchodníka s dobrou pověstí. Jednoho dne otec svému synovi oznámí, že bude muset odjet někam, kam jeho syn opravdu nechce, a tak se rozhodne vše zapít alkoholem a alespoň na chvíli...