I WANT YOU \ Vkook

12. Only yours

,,Jungkooku," povědomý hlas mě zastavil v chůzi. Ohlédl jsem se a přes rameno zaostřil blonďáčka, kráčejícího ke mně.

,,Ano?" Vydechl jsem zaskočeně a hleděl Jiminovi do tváře.

,,Všiml jsem si, že se dneska chováš nějak divně. Stalo se něco? Udělal ti Tae něco?" Začal se vyptávat, jako kdyby mu na mě záleželo.

,,Co? Ne! Jen...jsme si povídali. Nic víc," prohodil jsem rychle a rozešel se do naší místnosti. Jimin mě v tichosti následoval, ale jeho obličej naznačoval, že přemýšlel.

Od incidentu na toaletách uběhlo dost času. Přesněji 2 měsíce. Já a Taehyung jsme nijak moc nemluvili. I tak jsem však pociťoval jistou změnu jak ve mně, tak v něm.

Vždy, když jsme někde jako gang, chová se dominantně. Podobně jako lev, hlídající si své území. Mě má vždy u sebe a nenápadně mě hlídá, jako kdyby nic.

Kluci se ho už několikrát ptali, zda to není jen kvůli něčemu jinému, než jen kvůli zlozvyku mít nad vším kontrolu, ale on si vždycky stál za svým.

,,Co vůbec budeme řešit?" Vyšlo z mých úst, když jsme vstoupili na práh dveří.

,,Nic. Zahrajeme si hru," ozval se Hoseok s úšklebkem na tváři.

S nechápavým výrazem jsme došli k partě a sedli si do kroužku na zem. ,,A co budeme hrát?" Ptal se zmateně Jimin. ,,Flašku," pronesl Jin s rozzářenými zorničkami.

Kluci zatočili flaškou a aniž by se jakkoliv ptali na názory ostatních, flaška padla na mě a na Jimina, který seděl naproti.

,,Helemese," uchechtl se Hoseok. ,,tak co dáme za úkol." šklebil se dál.

Naprázdno jsem polkl a dál hleděl před sebe, do Jimina zaskočené tváře. ,,Víš co? Dejte si pusu," vyhrkl najednou Namjoon a spokojeně se usmál.

Šokovaně jsem pootevřel ústa a nechtěl věřit vlastním uším. ,,C-cože?" Vyšlo ze mě. Nechtěl jsem nikoho líbat. I když to měl být jen polibek. Mám rád Taehyunga a nechci, aby mě načapal, jak někoho líbám...

,,Ale notak, nebuď nádivka. Dej mu pusu, ať můžeme hrát." Zabručel Yoongi mrzutě a Jimina pošoupl ke mně.

Nervózně jsem si oblízl své suché rty a spojil naše rty v jedno. Nebylo to nic extra. Chtěl jsem to mít co nejrychleji za sebou.

,,Fajn, tak teď točíme dál." Zabrblal Yoongi a hra pokračovala.

Uběhlo zhruba půl hodinka, kdy jsme se prostřídali všichni a navzájem se ohubičkovali. Ve většině případu to padlo na mě a na Jimina, i teď tomu nebylo jinak.

S povzdechem jsem si za pas přitáhl Jimina do polibku, který jsem protentokrát musel prohloubit. Měli jsme se líbat pár sekund, už mě to nebavilo, ale musel jsem. Jinak bych ukazoval, co mám pod uniformou a to jsem nechtěl.

,,Deset sekund!" vyjekl nadšeně Hobi a dál počítal.

,,H-hele, Jungkooku," zatahal mě někdo za tričko, já ho ale odstrčil a pokračoval v mé práci.

,,Jungkooku," protentokrát mě někdo silně od Jimina odtrhl, až jsem se musel zamračit. Rozkousl jsem si kvůli tomu ret.

,,Co je sakra?!" vyjekl jsem naštvaně a zvedl pohled k šedovlasému muži.

Ten se na mě mračil. Jeho oči byly temné, jeho pěsti stisknuté a jeho aura mě zarazila několik metrů pod zem.

Zalapal jsem po dechu a chtěl promluvit, to však Taehyung udělal otočil na patě a odešel pryč.

Ze všech sil jsem se zvedl a rozeběhl se za ním. Jen tak tak jsem ho zastihl cestou do naší cely, kam se chtěl zavřít.

Chytil jsem dveře a vešel dovnitř za ním. Byl ke mně otočený zády a nedíval se na mě. Vždy si předemnou kryl záda a teď? Teď je natolik rozčílený, že už si ani neuhlídá záda?

,,Taehyungu, já-"

,,Nechci slyšet žádné vysvětlení. Nezajímá mě to," zavrčel směrem před sebe, aniž by se na mě podíval.

,,A-ale...já ti to chci vysvětlit. Není to tak, jak to vypadá." Šeptl jsem a přistoupil blíže.

,,A jak to tedy je?! Myslím, že bylo dost jasné, co jste tam dělali." Vyštěkl na mě a přitom se na mě konečně otočil čelem.

Jeho oči zářily vzteky. Byl tak naštvaný, ale přitom jsem v jeho očích spatřil smutek.

,,Já...byla to jen flaška. Nebylo to nic vážného. Přísahám." Zakoktal jsem a věnoval mu mé psí oči, které ve většině případu fungovaly.

,,Já to nechápu. Nechápu tebe Jungkooku. A... proč vlastně tohle řeším, když spolu stejně nejsme!" Zvýšil hlas a rozešel se ke dveřím.

Ty jsem mu však zatarasil.

,,Tak....tak to můžeme změnit." zašeptal jsem do jeho tváře. ,,Chci pro tebe něco znamenat." Šeptal jsem dál a po tváři mi stekla nezbedná slza.

Taehyung se pozastavil. Dlaň opatrně položil na mou tvář a palcem mi něžným pohybem setřel slzy.

Nebyl jsem si jistý, co mám dělat. Byl rozzlobený. Doslova zuřil a já za to mohl. Kdyby chtěl, zabije mě na místě a ani nad tím nebude přemýšlet.

Já mu i tak vstoupil do cesty a riskl to, proč? Protože jsem idiot a zamiloval se do něj.

,,Nebreč, Jungkooku." Zašeptal a zvedl mi hlavu tak, aby mi viděl do očí.

,,Chci, abys věděl, že pro tebe udělám cokoliv..." Promluvil jsem roztřeseným hlasem. ,,...Jsem jenom tvůj. Dělej si semnou co chceš. Pokud ti to udělá dobře a uvěříš mi, ubliž mi."

Nechtěl jsem věřit tomu, že jsem to řekl. Byl jsem však zoufalý. Každý den se mi zdálo o muži předemnou a já to nedokázal zadržet v sobě. Tak moc mě přitahoval.

,,Jen můj?" Do toho ticha se ozval po minutě jeho hlas. Přikývl jsem a obmotal si ruce kolem jeho krku.

,,Jenom tvůj."

Okey guys.

Im done. 🥲

Bts jedou na vojnu, jak již určitě víte a to znamená? To znamená, že se vrátí až v roce 2025. Im gonna cry 🥹 Budou mi strašně chybět...

💞💗🫶🏻💋💖🤲🏻💋🫶🏻💞
* sending love *