7 part- Sunday

406 20 0
                                    

* z pohledu Emily*

Ráno mě probudil otrávený zvuk budíku už v 06:00. Vstávám tak brzo, aby na mě kluci nepřišli. Oblékla jsem se do toho co jsem měla včera jako Liz. Napsala jsem Samovi vzkaz a vydala se do ulic Liverpoolu.

* z postele Sama*

Ráno mě probudili něčí hlasy. Předpokládám, že to jsou kluci. Počkat. Kluci? Kde je vůbec El? To už odešla a kolik je hodin? Sednul jsem si na postel. No tak vedle mě už neleží. ,,Samueli" jo jsou tu kluci. Ale proč Liam tak řve. Neochotně jsem vstal z postele a vydal se za nima. Louis, Zayn, Harry, Niall a Liam prostě naše parta, sedeli v kuchyni u stolu. ,,Brý ráno. Proč na mě tolik křičíte?" Liam vstal ze židle a došel až ke mně. Vrazil mi papírek do ruky a zase si sedl. Nechápavě jsem se na všechny podival. ,,Přečti si to a potom namrto vysvětli" řekl mi Hazza.
Dobré ráno Same. Ta noc pro mě hodně znamenala. Moc díky za všechno. Snad se bzry zase uvidíme. :) jen co jsem to přečetl chtěl jsem se začít smát, ale nemohl jsem. ,,Takže jak nám to vysvětlíš?" zeptal se mě Louis. Já tu Emily roztrhnu. Já ji tu nechám přespat a mám z toho ještě průšvih. Super. ,,No jak bych vám to vysvětlil" podrbal jsem se na zátylku. ,,Co třeba pravdu. My ti necháme samostatnej pokoj, protože si myslíme, že nechceš být s náma, že jsme starší a ty si sem přivedeš holku?" začne na mě skoro křičet Liam. No jak se z toho šetrně vykroutit. ,,J-já tady mám sestřenici a už dlouho jsme se neviděli tak jsem jí poprosil, aby tady přespala, proto jsem nechtěl jít s váma a nemusíte tady na mě křičet je mi 16 vím co dělám" sice nerad, ale musel jsem jim něco nakecat. No pravda, že jim kecám v hodně věcech jen díky Em. ,, Ale jak mi vysvětlíš Ta noc pro mě hodně znamenala?" Harry musí vědět všechno do podrobna. Taky se ho neptám jestli mu ta holka z fotbalu už zavolala. ,,Ona má problémy teď s přítelem tak se chtěla na něco zeptat. Dřív jsme si byli totiž dost blízcí" tak doufám, že už jim to bude stačit. ,,Jo to by jsme ti mohli věřit. Sorry brácho, že jsme ti nevěřili. Musím jit zavolat sestře jestli už nakrmila Kevina" zvolal Loui a odešel pryč. ,,Se divím, že mu ten holub ještě neuletěl" řekne Niall a všichni se začneme smát. Jelikož je půl devátý a za hodinu máme být na stadiónu tak bychom měli vyrazit. Kluci už odešli a já se začal strojit. Já a sestřenici? Možná tak v Dublinu mám sestřenici, ale nikde jinde ne. A s ní jsem se naposledy vyděl když mi bylo 10 let.

* z pohledu Emily*

Už nevím co mám dělat. Bloudím tady už tři hodiny. Za hodinu kluci začínají hrát. Možná bych se mohla vidat na stadion. V kapse mi začne vibrovat mobil. Kdo zase otravuje? Brácha? Co může chtít?

,,Ahoj sestřičko. Jak jsi se vyspala?"

,,Čauko Loui. Já se vyspala skvěle. Kevina už jsem ti nakrmila"
kecám, kecám jenom kecám.

,,Je to jsi hodná děkuju. My s taťkou už chytli dvě ryby a včera jsme si je dali k večeři"
nekecám sama. Jasně chytil jsi rybu nebo jsi dal gol.

,,Tak to jste šikovní. A co teď děláte?"
Jsem zvědavá co řekne.

,,No... my...jakože... jsme venku před chatou a povídáme si o fotbale a tak. A co děláš ty?"
a já si myslela, že nejvíc ukecaná jsem ja.

,, Já jsem venku. Šla jsem do města si něco koupit"
zase tolik ani nekecám. Venku jsem ve městě taky, dokonce i nakupuju.

,,Tak to mi to budeš muset ukázat, ale já už musím jít tak ahojda a pozdravuj odemne Kevina. Čauko"

,,Jo jasně a ty odemne taťku"

Jen co to dořeknu to tipnul. Takže on chytil rybu. Ty jo můj brácha je šikovnej na to, že to nikdy nedělal. No nic. Já vím pravdu takže to řešit nebudu. Stojím na tribuně a rozhlížím kam si sednu. Musím daleko od Harryho. Nechci poslouchat ty jeho keci. No tak si sednu do třetí řady to by mohlo stačit.

Je deset minut po začátku hry a Niall už dal gola. Nechápu jak to zvládnul. No teda chápu to. Kluci jsou prostě geniální. Proč vlastně nehraju taky fotbal? Jasně u našich kluků platí, že tam holka nesmí, ale já vím všechno od Sama tak proč to nezkusit někde kde mě vezmou a jít proti bratrovi. To senzační nápad. Hned z úterý to uskutečním až bude Louis na tréninku. Konec se pomalu blíží a my samozřejmě vyhráváme. No ale ještě není konec zbývá 15 minut. ,,Gool" to už jsme zase dali gól. Oni zvládnou překvapit. Pět minut do konce. Musím si dojít na záchod. Když jsem se vrátila byl už konec. Vyhráli jsme 28:12. Jsme prostě skvělí. Kluci jako odměnu dostali pohár. Dost velkej a hezkej. No tak já se můžu asi vytratit a počkat na Sama. Hlavně si musím sundat tu "masku", aby mě Sam nepoznal kdo jsem byla. ,,Sejdeme se u Starburcks jako včera" přišla mi sms od Sama. ,,Jasně. Právě tam sedím a popíjím si latté. :)" odeslala jsem mu odpověď. Nečekala jsem ani deset minut a byl tu. ,,Ahoj Em." přišel ke mně a obejmul mě. ,,Čauko. Hráli jste vážně skvěle. Oba zápasy" usmála jsem se. On si objednal taky latté a my se mohli vydat na vlak. ,,Ty jsi tam byla? Ani nevím. A taky jsem díky tvému vzkazu dostal ponaučení. Musel jsem si vymyslet, že jsem tam měl sestřenici. Jenže jedinou sestřenici mám v Dublinu" to už jsem se začala smát. On díky mé lže svým kámošům. Je to vážně bezva kamarád. ,, A potom co ti dali kázání mi šel Louis volat, že jo?" zeptala jsem se. Už jsme stáli na nádraží. ,,Jo. Jak to víš?" podíval se na mě nevěřícně. ,,No tak když jsem to zvedla byl slyšet ještě Niallův hlas. A potom mi nakecával, že chytil s tátou dvě ryby přesto on ryby nikdy nechytal ani jeden." už jsme seděli ve vlaku a čekali až se rozjede. Celé dvě hodiny jsme si spolu povídali. O fotbale, co je v jejich týmu nového. O tom, že chci hrát fotbal jsem mu zatím neřekla. Na nádraží v Londýně jsme se rozloučili a každý šel k sobě domů. ,, Jsem doma" zakřičela jsem na celej barák. Hm, že by nikdo nebyl doma? Došla jsem do svého pokoje a svalilase n a postel. Ten vikend mi dal zabrat. ,,Je zdar sestra. To jsi se konečně vrátila z těch nákupů? Jsi tam byla docela dlouho takže co jsi si koupila?" objevil se ve dveřích Louis. ,,Ahoj Loui. Jop teď jsem se vrátila. Jasně, že ti to ukážu" v mém pokoji jsme strávili asi tři hodiny. On mi nakecával jak bylo na chatě a já jemu jak jsem se měla tady. A celou pravdu jsem vlastně věděla jenom já. Asi okolo šestý přišla mamka a udělala nám večeři. Po večeři jsem si nachystala do školy. Vzala jsem si notebook a zašla na facebook. Do jedenácti jsem si psala s Liamem, Samem a Niallem a potom jsem šla spát.

************************************

Máme tu nový díl. Nebudu to okecávat. Takže třeba zítra ahojda.

Jinak moc díky za vote a komentáře. :)

-Miška Horan :*

Football matchKde žijí příběhy. Začni objevovat