Football match

34 part- We meet again

* z pohledu Emily*

Za hodinu mi letí letadlo směrem do Španělska. Asi bych se měla jít přichystat. Vstala jsem z postele a došla se do kuchyně nasnídat. Jediný kdo tam byl byla mamka. ,,Užij si to v tom Španělsku a pozdravuj Liama" řekla když mi dávala na stůl palačinky. ,,J-jak víš, že jedu za ním?" vždyť jsem to nikomu neřekla jak to může vědět? ,,No jelikož jsi to nedostala od nás tak jsem si zjistila od koho a on mi to sám řekla. Neboj nikomu neřeknu kam si jela, ale možná by jsme už měli vyrazit nebo ti to úletí" rychle jsem do sebe naházela zbytek palačinky. Vyběhla jsem si pro kufr do pokoje a už se jenom obout.

Na letišti jsme čekali s mamkou až ohlásí můj let. ,,Mamí pozdravuj všechny z rodiny a hlavní až uvidíš Sama řekni mu, že mu ještě jednou děkuju. Budete mi chybět" objala jsem ji, jelikož už hlásili ať se dostavíme k odbavení. Ještě jednou jsem se s ní rozloučila a vydala se směrem k letadlu.

Celý let jsem prospala a teď stojím na letišti v Barceloně. Je něco kolem deváté večer. Musím si najít hotwl a zítra jdu na zápas kde hraje Liam. Bude zajímavé ho zase vidět hrát na živo.

*Ráno*

Mám dvě hodiny než budu muset jít na stadión. Ustrojila jsem se v koupelně jsem se učesala a namalovala. Došla jsem si na snídani co tu vydávali. Všechno mi to zabralo hodinu a půl, což znamená, že mám přesně půl hodiny na to dojít ke stadiónu. Jinak kluci hrajou s Portugalskem. Kráčím si to po ulici a koukám se po okolí. Vypadá to úplně stejně jako před lety.

Konečně jsem tam došla. Mám už i lístek. Na tribuně jsem si našla místo k sezení. Samozřejmě nad střídačkou týmu Liama. Třeba si mě všimne. Uvidíme. Mají ještě pět minut. Vůbec se to tu nezměnilo od doby co jsme tu byli všichni. ,,Vážení přivítejte naše dva týmy" ozvalo se z rozhlasu a na hřiště vyběhli kluci. Liam běžel za Neymarem a za ním běžel Messi. To asi budou velcí kámoši. Rozdelili se kam kdo půjde a mohlo se začít hrát.

* z pohledu Liama*

Vyběhli jsme na hřiště a každý šel na své místo. Já jsem byl v útoku. Hráli jsme asi deset minut a Messi dal gol. Když jsem běžel za ním všiml jsem si, že na tribuně sedí nějaká dívka a směje se. Hrozně mi připomíná Emily, ale co by ta tu dělala? Vždyť měla včera narozeniny. Zeptal jsem se trenéra jestli bych si mohl sednout na střídačku. Neřekl jsem důvod, ale opravdu jsem se chtěl představit, že to není ona. Šel jsem směrem k ní asi si mě zatím nevšimla tak to je dobře. ,,Emily?" zeptal jsem se opatrně. Nic. Nepodívala se ani nijak nereagovala. ,,Emily Tomlinson?" zkusil jsem to znovu. Za ty tři roky jsem na ní ani jednou nezapomněl. Konečně se na mě podívala. ,,Ty jsi mě poznal Liame?" usmála se na mě. Vážně to byla ona. Co tu dělá? Pokoušel jsem se jí ignorovat, aby na mě zapomněla i když jsem jí psal jednou do roka a to na narozeniny. ,,Tebe bych poznal kde koliv. Co tu děláš?" zeptal jsem se hned. Když já jsem měl 18 tak jsem druhý den vyspával kocovinu, ale je pravda, že jsme s ní pili dřív. ,,No prostě k narozeninám jsem od Sama dostala letenku za tebou, jelikož on jediný věděl, že na tebe nejsem naštvaná a tak trochu mi chybíš" jen co jsem to slyšel vylezl jsem nahoru na tribunu a objal ji. Tak hrozně mi chyběla. ,,Jak dlouho tu budeš?" chtěl jsem s ní strávit co nejvíce času. ,,Budu tu tři dny." to je docela dost. To si to spolu užijeme. ,,Teď ti slibuju, že se ti budu věnovat celou tu dobu když si přijela až sem kvůli mě" znovu jsem jí objal. Poté jsem se na hřiště už nevrátil a s Em jsme odešli do ulic Barcelony.

******************************

Čauko

Je tu nový díl. Je trošku kratší no trošku asi o 300 slov. :)

Jak myslíte, že budou probíhat ty tři dny co bude Em v Barceloně?

-Miška Horan :*