Football match

29 part- Decide we or FC Barcelona

* z pohledu Liama*

Celou noc jsem nespal. Pořád jsem před sebou viděl Emily. Jak jsme byli včera na hřišti a ona odcházela se smutným obličejem. Bylo mi jí líto. Chtěl jsem říct, že zůstanu. Nikam jezdit nebudu, budeme spolu. Jenže ani já sám jsem to nevěděl. Mám se vzdát kamarádů a jít za svým snem. Který byl hrát po celém světě nebo zůstat s kamarády a vykašlat se na svět? Třeba časem budeme taky tak slavní po celém světě. Ne jenom v Anglii. Asi si vezmu papír a sepíšu si všechny pro a proti. Došel jsem ke svému stolu a sedl si na židli. Na papír jsem na psal Pro a začal přemýšlet. Pro jako, že odjedu.
1) poznám svět
2) nový lidi
3) nové zkušenosti
4) nový způsob života
5) zkusím věci co by v Anglii nešli
6) bude větší teplo
7) měl bych víc peněz
8) a mnoho dalšího
Kdybych jich měl vypisovat víc jsem tu až do dalšího rána. Vyhrabal jsem další papír a napsal Proti a znovu začal vypisovat.
1) opustil bych rodinu
2) opustil bych nejlepší kamarády
3) musel bych se rozejít s Emily
U posledního bodu jsem se zastavil. To by jí zlomilo a mě taky, ale všichni víme, že vztahy na dálku moc dlouho nefungují. A navíc ona v Londýně a já až v Barceloně. Proč je to tak složitý. Kdyby to dostal Louis, Harry nebo Ash nebo kdo koliv jinej jeli by? Nechali by nás tady? To nezjistim. Teď mi tak došlo, že bych měl asi jít do školy. Ne že bych šel už pozdě. No tak je třičtvrtě a cesta mi trvá dvacet minut busem. No tak přijdu dýl svět se nezboří. Do školy jsem přišel asi pět minut po zvonění. Sedl jsem si vedle Nialla jako vždycky. Slušně jsem do pozdravil, ale neodpověděl. To jsou na mě naštvaní? Nedivím se jim. Možná jsem jim to měl říct dřív. Ale jak to Em vůbec zjistila? Radši to ani vědět nechci. Konečně zazvonilo na přestávku. Štve mě jak mě kluci ignorují. ,,Jste na mě hodně naštvaní?" přijdu k nim. Jsou ve stejné skupince jako vždycky. Jen já tam výjimečně chyběl. ,,Ty by si nebyl? Kdybych přišel a jen tak vám oznámil. No poslouchejte dostal jsem nabídku bla bla bla. No a možná tam pojedu. A kdyby se Emily nezeptala řekl by jsi nám to vůbec? Nebo by jsi si to nechal do poslední chvíle než odejdeš? Proč jsi nám to neřekl?" začal mluvit Mike. Každou přestávku k nám do třídy chodí Emily se Samem. Teda jenom když mají čas. No a dneska tomu nebylo jinak. Jen co to Mikey dořekl stáli u naší lavice. ,,Já vám to chtěl říct, ale nechtěl jsem, aby jste na mě byli naštvaní. Ty nebo kdo koliv z vás kdyby dostal tuhle žádost, vy by jste to nevzali?" to znělo jako bych potvrdil, že tam jedu. Em chtěla něco říct, ale Harry jí předběhl. ,,Jo bylo by to fajn, ale já bych to nevzal. Tady mám rodinu no to bych možná ještě přežil, ale mám tu přátelé které mám rád. Kamarády z týmu které nechci opustit. Kamarádi my za slávu nestojí. A co já vím co bude za pár let. Co když se třeba staneme slavnými?" něco na tom pravdy bylo. Bylo to k zamyšlení. Nestihl jsem nic říct jelikož zazvonilo. ,,Rozhodni se buď my nebo Barcelona" řekla mi Emily a se Samem odešli. Neřekla já, ale my. To se mi na ní líbí bere ohledy na všechny. Buď oni nebo Barcelona.

* z pohledu Sama*

Jenom jsem tam seděl a poslouchal Hazzu co říká. Měl pravdu. Nikdo nemůže vědět co bude třeba za pár měsíců, let. Liam mu chtěl něčí říct, ale zazvonilo. S Em jsme se zvedli a já chtěl odejít, ale ona se zastavila. ,,Rozhodni se buď my nebo Barcelona" řekla mu a vydala se do třídy k nám. Celou dobu do třídy mi v hlavě běhal Liam, že ho ty nohy neboleli. Pořád jsem přemýšlel nad tím jak se rozhodne. Nechá nás tady? Nechá tady Emily? Jestli mu na Em záleží zůstane. No a když ne? No to radši ani nechci vědět, jelikož vim že z fotbalového týmu po ní kouká dost kluků. Nemůžu zapřít, že k nim nepatřím. Den ubíral dost rychle. Díky bohu, že dneska není trénink to by asi nikdo nedal. No včera se tomu taky nedalo říct trénink. Byli jsme tam asi půl hodiny místo dvou hodin. Na obědy do školní jidelny nechodím takže jsem se vydal domů. ,,Same" zavolal někdo mije jméno. Podle hlasu bych tipl Payna. Samozřejmě je to on. Běží směrem ke mně. Co může chtít? Teď na něj nemám náladu a řekl bych, že nejsem jedinej. Po chvíli mě doběhl. ,,Jdeš domů?" zeptal se mě normálně jako by se nic nedělo. Nechtělo se mi s ním mluvit tak jsem jenom přikývl. ,,Ty jsi na mě taky tak naštvanej?" zeptal se mě když jsem mu neodpověděl už na několikátou otázku. ,,Liame. Ano jsem naštvanej. Jasně je to tvoje rozhodnutí, my teda aspoň já to do toho nebudu zasahovat. Možná kdyby si nám to řekl dřív nebyli by jsme tolik. Ale ty nám to řekneš pět dní dopředu než se máš rozhodnout. Kdyby tě Em neslyšela jak telefonuješ tek by si nám to neřekl. Jak říkám rozhodni se jak chceš, ale nepočítej, že u tebe budu stát jestliže tě vyhoděj. Jak řekla Em. My nebo oni. Promiň už musím jít" dokončil jsem svůj monolog a bez toho, aby on mohl něco říct jsem odešel. Bylo něco okolo půl druhý. Doma jsem se najedl a vydal se ven. Dneska je hrozný teplo. Vzal jsem si plavky a šel se smočit. Venku jsem zůstal až do večera. V jedenáct jsem si zalezl do postele. Zašel jsem ještě na sociální sítě a šel spát.

************************************

Čauko:)

Myslíte, že Liam zůstane po tom co mu řekl Harry, Sam a Emily? Zkuste hadat. :)

Jinak vám moc moc děkuju za vote. A všem co to čtou.

-Miška Horan :*