18 part- Hangover

368 21 3
                                    

* z pohledu Liama*

Ráno jsem se probudil s ukrutnou bolestí hlavy. Kolik je vůbec hodin? Posadil jsem se na posteli a vzal si ze stolečku mobil. Rozsvítil jsem ho. No to byla zář. Asi jsem oslepl. Když jsem si na světlo zvykl. Zjistil jsem, že skoro půl jedenácté. Jsou ti dva vzhůru? Ale počkat co dělám v posteli vždyť jsem v obýváku pod gaučem a Niall na mně. To je jediné co si ze včera pamatuju. Ještě si pamatuju, že jsem měl vypít flašku vodky. Emily nějakým způsobem zjistila, že jsem to Niallovi přikázal, aby to přinesl. Tak jsem tu flašku vypil a oni se po mně opičili a taky ji vypili. Ale pořád mi nedochází co dělám v posteli. A jenom v boxerkách. Teď se bojim co jsem dělal pod vlivem alkoholu. Vylezl jsem z postele a vydal se do kuchyně pro vodu a prášek. Jestli toho Niall vypil jako já bude spát ještě dlouho. Došel jsem do kuchyně kde už byla Emily. To jí hlava nebolí? Vždyť jí je 16 opila se a nic jí nebolí? ,,Dobré ráno" otočí se na mě s úsměvem. ,,Tebe nic nebolí?" sednu si ke stolu kde je voda s práškem. ,,Mělo by? Je pravda, že ksem toho vypila stejně jako ty. Jenže teď když jsem v tymus Cliffordem tak to jsem byla na mol v jednom kuse a už jsem si na to zvykla. Ptát se tě jestli máš hlad je asi zbytečný, že ano?" odpoví mi úplně s klidem. Tak ona je takhle mladá a už chlastá. To zjistit Louis tak už jen tak v týmu nebude. ,,Kdyby tě teď slyšel Lous nebo vaši. A hlad opravdu nemám" položil jsem si hlavu na stůl a zase pomalu usínal. ,,Prosim neříkej to nikomu jsi jedinej kdo to ví kromě našeho týmu." prosila mě. Bylo hezký, že ona mě o něco prosí. ,,Hele a Emily nevíš jak jsem se dostal do postele?" takhle otazka mě tíží už od doby co jsem vstal. ,,No když jsem se v obýváku probudila s Niallem jste tam hezky leželi. Musela jsem si vás vyfotit. No tak jsem se šla nejdřív převléknout a když jsem na vás viděla, že se jen tak nezbudíte tak jsem vás vytáhla do postele" cože? Ona se semnou tahala do postele? Po schodech? Vždyť jsem těžkej. ,,Ty jsi se s náma tahala po schodech? Jsi blázen?" vytřeštil jsem oči. ,,Ano tahala. Přece vás nenechám na zemi. Blázen jsem to je pravda. A ty jsi běž ještě lehnout spíš tady" měla pravdu byl jsem dost ospalej. Území jsem nic neřekl a vydal se do postele.

* z pohledu Emily*

Když Liam odešel dala jsem se do vaření toho obědu. Rozhodla jsem se, že jim udělám bramborovou kaší s řízkem. Snad se mi to povede a bude jim to chutnat. Je přesně dvanáct hodin a já mám hotovo. Vypadá to, že oni budou spát ještě dlouho, ale já musím byt do půl jedný doma na oběd. Budu jim muset napsat vzkaz.
Dobré odpoledne ospalci. Musím domů na oběd jinak bych tu ještě byla. V troubě máte oběd. Teda jestli budete chtít jíst. Kdyby vás bolela hlava vemte si prášek. Měla jsem se tu skvěle. Musíme si to zase někdy zopakovat, ale vy by jste si měli dávat pozor kolik toho pijete :D. Tak zatím ahoj v pondělí se uvidíme Em :*

Položila jsem lístek na stůl. Ve verandě jsem si obula boty a vydala se domů. Byla jsem pár kroků od domů když mi začal zvonit mobil. MÁMA. Típla jsem jí to a vešla do domů. ,,Jsem doma" zvolala jsem do domu. ,,No to je dost. Oběd už mám hotovej. Běž si umýt ruce a potom pojď ke stolu" obejmula mě mamka na pozdrav. Když jsem přišla ke stolu už tam všichni seděli. ,,Co že jsi přišla tak pozdě?" aha otázku už začínají. ,, No on se Li..Luke opil tak kluci chtěli pomoct. Mami já jsem nepila" zalhala jsem ji, ale to není poprvé. ,,No dobře budu ti věřit. Jo a příšel ti dopis a tobě Louisi taky." řekla mamka a zvedla se od stolu. To už jsme byli po obědě. Nádobí jsme už na stole neměli. Když přišla mamka dala nám každému dopis. Rychle jsem si ho přečetla. ,,Joooo" vykřikli jsme s Louisem najednou. ,,Co jste se dočetli" zeptal se nás táta. ,,Začni" řekl mi Loui. ,,V pohodě. Začni ty" ,,Ne ty" ,,Ty" hádali jsme se tam před rodiči. ,,Tak a dost. Někdo prostě začněte" zvýšil hlas taťka. ,,S týmem jedeme do Barcelony" zase jsme řekli s Louim jednohlasně. Hned na to jsme se na sebe podívali. ,,Vy jedete taky?" zeptal se brácha a vytrhl mi dopis z ruky. Já si na oplátku vzala ten jeho. Když jsem si ho přečetla. Měl tam úplně to samý jako já jenom s jeho jménem. ,, Už se dozvíme o co jde?" zeptá se nás mamka. ,,No tak já a můj tým máme jet do Barcelony a Louisův taky" oznamila jsem jim novinu. ,,Aha a kdy jedete?" zeptala se mamka. Ale jak je možné, že taťka nedostal dopis. Jo vlastně v Louiho dopisu bylo, že mu to má oznámit. ,,Za týden na čtrnáct dní" konečně promluví Louis. ,,Promiňte, ale moc jsem v noci nespala. Tak jsi jdu lehnout" řekla jsem a zvedla se ze židle. V pokoji jsem si lehla do postele a vzala jsem si notebook. Přihlásila jsem se na facebook. Byl zrovna Liam a Mikey online takže jsem si s nima začala psát.

Liamovi: Ahoj Li. Taky se těšíš do Barcelony?

Lukovi: Ahoj Lukey :) co říkáš na ten dopis?

Od Liama: Ahoj. Jak víš, že máme jet do Barcelony?

Od Luka: Čauky. Hrozně moc se těším. Bude to úžasný:D

Liamovi: No tak bracha ho dostal taky a náš tým tam jede taky :P

Lukovi: Taky se těším. Ale jede tam i tým bráchy :/

Od Liama: Cože? Vy tam jedete taky?

Od Luka: Cože? Oni jedou taky?

Liamovi: Ano my jedeme taky. Byde to sranda Li. Budeme se po nocích navštěvovat. Tada když já budu na pokoji sama a ty s Niallem

Lukovi: Ano oni jedou taky. Ale víš, že si jich nemusíš všímat.

Od Liama: No to je pravda. A moc ti s Niallem děkujeme za oběd :*

Od Luka: Pravda. Promiň už musím jít. Uvidíme se ve škole

Liamovi: No nemáte za co :) a co hlava bolí?

Lukovi: Jo jo Jasně ahoj

S Liamem jsem si psala ještě dost dlouho. Asi okolo deváté večer jsem se šla umýt. Potom jsem si vlezla do postele a do půlnoci jsem si četla.

************************************

Je tu nový díl:)

Co myslíte, že se stane v Barceloně?

-Miška Horan :*

Football matchKde žijí příběhy. Začni objevovat