Football match

23 part-Bad news

* z pohledu Sama*

Dnes je den zapasu. Jsem zvědavej jak to dopadne. Bude to poprvé co budeme hrát jako tým. Mám strach, že se nedohodneme, ale zároveň se i těšim. Máme tam být v deset a je půl osmé. Proč jsem si dával ten budík tak brzo? Jo jasně já vždycky zaspím. Vylezl jsem z postele a šel se do koupelny poupravit a převléknou. Když už jsem byl hotovej sešel jsem schody do jídelny. Už tam někdo seděl. Podle vzhledu bych to tipoval na Alexe s Jamesem. A počkat. Niall? No to není možné vždyť ten vždycky spí ze všech nejdýl. Docela mě to dostalo. Tady nebude něco v pořádku. Znám ho dost dlouho. ,,Mužů si přisednout?" stál jsem nad ním s tácem a na něm snídani. ,,Jo jasně" z hlasu se mu dal vyčíst smutek. ,,Co se děje Nialle? Znám tě a poznám to. A navíc není obvyklé, že jsi vzhůru tak brzo" vážně mě to zajímalo. Co se jemu může stát? ,,Volal mi táta. Greg měl autonehodu a je v nemocnici. No a nenina tom zrovna nejlíp. A já místo toho, abych byl sním tak jsem tady a nemůžu nic dělat" tak to mě dostalo. To js nečekal. ,,Bro uvidíš bude v pořádku. Uzdraví se." musím mu pomoct, ale budu potřebovat něčí pomoc. Přesně vim koho. ,,Hned jsem tady" oznámil jsem mu a vyběhl z jídelny. Věděl jsem kam běžím. K pokoji Emily. Ta mi pomůže. Zaklepal jsem a čekal. Po chvíli mi otevřela jenom v tričku a spodním prádle. ,,Co tady děláš?" zeptala se. Já jí nic neodpověděl a vtáhl jí zpátky do pokoje. Docela dost to vypadalo, že jí chci znásilnit. Což bych nikdy neudělal. ,,Potřebuju pomoc" když nic neodpovídala, pokračoval jsem. ,,Niallův brácha měl autonehodu, je na tom dost špatně. Niall dole sedí jako tělo bez duše. Pomužeš mi prosím dostat Nialla do Londýna" byl jsem dost zoufalrj. Opravdu jsm mu chtěl pomoct. ,,C-cože? G-Greg měl au-autonehodu?" když jsem se na ní podíval taky měla na krajíčku. Vypadá to, že se spolu znali asi dobře. ,,Jo měl leží v nemocnici a je dost vážném stavu, ale to už jsem ti říkal" díval jsem se pořád na ní. Bez toho, aby něco řekla se rozeběhla pryč z pokoje. Chvíli jsem stál jako opatřeny, ale po asi minuté ani ne jsem vyběhl za ní. ,,Nialle? Břáško. Vím co pro tebe Greg znamená. Znám váš moc dobře. Kolik nocí jsme s ním propili když jsem u vás spala s Liamem. Jak nám každému ráno přinesl prášek, aby nás nebolela hlava. A taky vím, že je velkej bojovník. On to zvládne. Pomůžu ti, aby jsi se za ním dostal do Londýna. Přemluvit mého táty snad dokážu." koukal jsem na ně. Seděli v objetí a Niall jí brečel do trička. Co jsme si předtím povídal de stihla obléknout. Přišel jsem k ním a obejmul je. ,,My ti pomůžeme" bylo mi ho líto. I když jsem jeho bratra neznal tak si myslím, že je to fajn člověk co jsem teď slyšel. ,,I kdyby jste mi chtěli pomoct nepůjde to. Ani jeden trenér mě nepustí. Dneska je zápas, prostě to nedovolí. Netěšte to budu volat s řodičema ty mi řeknou o jeho stavu" takhle zničeného jsem ho snad ještě neviděl. ,,Běž do mého pokoje. Lehni si a prospi se zápas začíná za dvě hodiny nikdo tě tam rušit nebude o to se postarám" zvedla ho na nohy Em. Málo ale upřímně se na ní usmál. ,,Děkuju, že mi chcete pomoct" řekl a odešel. Bylo mi jasně, že Emily má něco v plánu. ,,Co máš v plánu?" zase nic neodpověděla. Chytla mě za ruku a někam táhla. ,,Tatí?" vlezli jsme do pokoje kde byl Mark. ,,Potřebuju od tebe, aby jsi mi sehnal letenku do Londýna. Co nejdřív, nejlépe kdyby to bylo hned teď" já tam jenom stál a koukal se co se bude dít. ,,Na co? Ty chceš odletět? Vždyť za dvě hodiny máte zápas" vyzvídal Mark. Ale Emily jako by ho skpro ignorovala. ,,Já nikam nechci. Někdo prostě potřebuje odletět. Je to osobní. Řeknu vám to až ta osoba tu nebude a my budeme čekat než půjdeme na hřiště. Prosím" žadonila ho Em. Mark si jenom povzdechl sednul si za počítač a něco tam hledal. Trvalo to asi pět minut. ,,Takže máte to rezervovaný na Tomlinson. A letí to za půl hodiny, ale až se uvidíme vysvětlíš mi to" varoval Emily. Ona jenom přikývla a běželi jsme k ní do pokoje. ,,Nialle? Jestli si chceš něco sebou vzít do Londýna tak dělej za půl hodiny ti to letí" řekla z vesela Emily a tahala ho z postele. ,,Cože? Ty jsi to vážně zařídila?" byl hodně strašnej. Mobil si strčil do kapsy. ,,Jo zařídila, ale dělej nebo ti to úletí" taky se už smála. Niall vyběhl z pokoje a asi si to zamířil k sobě. ,,Já s váma na letiště nepojedu. Chci se jít ještě osprchovat." oznámil jsem Em a odešel do svého pokoje.

* z pohledu Nialla*

Můj nejlepší brácha je v nemocnici. Když mi Emily oznámil, že mi zařídila letenku do Londýna byl jsem rq. Mužů být s ním. Teď stojíme v letištní hale a čekáme na moje letadlo. ,,Emily moc ti děkuju. Mám tě rád. Nikdy by mě nenapadlo, že by to pro mě někdo udělal" musel jsem jí obejmout. ,, Pro břášku všechno. Pozdravuj ho ode mě až se probere. Říkám ti předem nevracej se do doby dokud nebude vzhůru. Po zápase ti zavolám a rekneš mi jak to s ním vypadá. Prosím." asi mají s mým bratrem dobrý vztah. ,,Jasně, že zavolám" řekl jsem, ale přerušil mě rozhlas. ,,Cestující směrem do Londýna nastupujte za chvíli odlétame" rozloučil jsem se s Em a vydal se do letadla.

v nemocnici

Přiběhl jsem do nemocnice. Všichni tam chodili v bílém. Došel jsem na recepci. ,,Dobrý den. Greg Horan měl autonehodu jsem jeho brart Niall Horan" oznámil jsem ji. ,,Ah ano pan Horan. Třetí patro pokoj 125" poděkoval jsem a hned se vydal za Gregem. Otevřel jsem dveře od jeho pokoje. V pokoji seděli mamka s taťkou. Jen co mě zaregistrovali tak se zvedli a obejmuli mě. ,,Jak je na tom?" i když vím, že taťka říkal špatně chtěl jsem to slyšet na živo a ne přes mobil. ,,Doktoři říkali, že mel vnitřní krvácení, ale to naštěstí zastavili. Zlomenou ruku a dvě žebra. No a teď se čeká kdy se probere. Muže to trvat nekolik dní i měsíců" došel jsem k jeho posteli a sednul si na ni. ,,Břáško co mi to děláš? Musíš se probudit. Prosím chybíš nám tady. I Emily která mi pomohla se dostat sem zatebou z Barcelony." nevydržel jsem to a znovu začal brečet. S řidičema jsme tam seděli ještě asi hodinu a pak jsme šli domů. Na nic jsem se nezmohl. Lehnul jsem si do postele a hned usnul.