31 part- Drive to you better

268 18 1
                                    

* z pohledu Liama*

Ráno jsem si říkal co se včera stalo. Oznámil jsem jim, že odjíždím. Jenže co když tam nebudu šťastný, nebudou mě brát do kolektivu. Super a vrátit se nebudu moct. Co když Hazz měl pravdu? Budou slavní a já budu nula. Ahoj Em. Můžeme se prosím sejít? napsal ji sms. Potřebuju s ní mluvit. Jenže co jí řeknu? ,,Ahoj Emily. Jak už víš jedu do Španělska. Nevím kdy se vrátím. No a prostě se musíme rozejít" no tak takhle asi ne. Máme důvod se scházet? Jestli jo tak budu čekat ve Starsbrucks v 15:00. aspoň, že mě neignorovala. Ve tří? Jenže to já nemůžu. Sakra. Nešlo by to posunout o hodinu déle? jestli ne budu muset vymyslet výmluvu rodičům na společné odpoledne. Jestli potřebuješ něco řešit tak ve tři jinak si všechno nech pro sebe odpověděla mi. Super tak s rodinou budu zítra a pozítří odjedu. Fajn budu tam odepsal jsem. Bylo něco kolem desátý ráno. Vylezl jsem z postele a šel se nasnídat.

Kráčím si to do Starsbrucks. Netuším jakto bude probíhat. Bojím se? Možná trochu. Bylo by fajn kdybychom zůstali kamarády. Jenže o tom můžu jenom pochybovat. Jsem pár kroků od místa. Nemůžu určit co mě čeká. Otvírám dveře a rozhlížím se po místnosti. Je přesně 15:00. Pořád koukám a nikde ji nevidím. Dělala si ze mě jenom srandu? Třeba má zpoždění. Sednu si k jednomu stolu a chvíli počkám. Po chvíli ke mně přišla servírka. Ne aby se zeptala co si dám, ale ona si přisedla. ,,Tak co si chtěl?" zeptala se. Ten hlas. Jasně Emily. Počkat ona tady pracuje? ,,Ty tu děláš?" ignoroval jsem co řekla. Proč jsem ji tu nikdy neviděl? ,,Přišel si se mě vyptávat co tu dělám nebo si chtěl něco řešit? A mám tady brigádu už asi týden jenže ty sis toho nevšiml, jelikož tě zajímala Barcelona. Jestli jsi opravdu něco chtěl mluv jinak musím pracovat" mluvila dost naštvaně. Ani se jí nedivím. Kdo ny naštvanej nebyl? ,,Em. Já.....chci se ti omluvit. Promiň, že jsem to neřekl dřív. Říkal jsem si, že tam nepojedu, že nic není lepší než mít super kamarády a tu nejlepší holku pod sluncem. Promiň mi to prosím. Můžeme zůstat v kontaktu. Budeme si psat. Zůstat nejlepšími kamarády" mluvil jsem rychle, ale řekl bych, že mi dost dobře rozuměla. Já jí nechci ztratit. To potom nezvládnu. ,,Liame. Čekala jsem, že se rozejdeme. Vztahy na dálku by dlouho netrvali. Říkala jsem si, že možná by jsme mohli zůstat kamarády. Jenže ty si tam najdeš nové lidi a na nás po chvíli zapomeneš. Dopisovali by jsme si možná tak měsíc možná dva. Jenže po chvíli by to upadalo. Nemá to smysl se snažit Li. Víš co? Už radši odjeď. Měj se tam dobře a kdyžtak nezapomeň" už brečela bylo mi jí líto. Zvedla se o odběhla pryč. Chvíli jsem tam seděl a pak se vydal domů.

* z pohledu Emily*

....Už radši odjeď. Měj se tam dobře a kdyžtak nezapomeň." řekla jsem mu. Nával slz se blížil. Rychle jsem vstala a běžela a záchod co tu máme pro zaměstnance. Položila jsem prkýnko a sedla si na něj. Nezapomeň já totiž nezapomenu. Seděla jsem tam asi deset minut. Vzchop se Tomlinson nebudeš brečet běž pracovat. Křičela jsem sama na sebe. Když jsem se podívala do zrcadla měla jsem všude řasenku. Budu si muset koupit vodě odolnou, jelikož vím, že tohle nebude jediný brek za tento týden. Upravila jsem se a vydala se za pult. Liam tady už nebyl. Naštěstí. Jinak když se vrátím k tomu, že mám brigádu. Začala jsem pracovat, jelikož o prázdninách chci jet někam pryč. Jenže samotnou mě rodiče asi nepustí a Liam bude už pryč. Jako mohla bych se jet za ním podívat, ale to potom budu zase brečet. Ne já to zvládnu. Dělala jsem asi do šesti do večera. Když jsem přišla domů byla tam jenom mamka. Řekla mi, že taťka šel výjimečně do hospody a Loui je u Harryho. Samozřejmě jak jinak. Došla jsem k sobě do pokoje a svalila se do postele. Začal jsem přemýšlet o tom co se stálo ve Starsbrucks. Vážně jsem Liama tak hnusně vyhnala? Nevadí on to přežije. Asi kolem sedmý se vrátil bráška. Navečeřeli jsme se s mamkou. Pak jsme se šli koukat k Louimu na film. ,,Jsi v pohodě?" zeptal se mě když jsem se o něj opřela. Mám ráda naší sourozeneckou lásku. ,,Zatím jo. Ono to možná casem přijde" odpověděla jsem a dál jsme sledovali film. Když jsme se dodívali, já jsem šla už do pokoje spát a brácha nevim co dělal. Ještě jsem si skočila do sprchy a pak hned do postele. Pořád jsem se převalovala a nemohla usnout. Nakonec jsem se zvedla a vydala se k Louimu. Opatrně jsem otevřela dveře. On když spí je ták roztomilý. Opatrně jsem ho odkryla a vlezla si k němu.(nic si nemyslete) ,,Co tu děláš Em?" ptal se rozespalím hlasem. Sakra. Vážně to musí být můj brácha?,,Promiň Loui, ale já nemůžu spát. Můžu zůstat u tebe?" sedla jsem si vedle něj na postel. ,,Jasně Em pojď zpátky na mou hruď" oba jsme se zasmáli a já si zase lehla. ,,Dobrou Louisi" dala jsem mu pusu na tvář. ,,Dobrou Em" on mi dal pusu do vlasu. Konečně jsem usnula.

************************************
Čauko

Je tu nový díl.

Všem se omlouvám co chtěli, aby Liam zůstal.

Vote a komentáře potěší. A všem moc díky za ně.

-Miška Horan :*

Football matchKde žijí příběhy. Začni objevovat