Večerní procházka

2 0 0
                                    

Au. Myslela jsem, že mi vybuchne hlava a vyzvracím celý svůj žaludek, hned co jsem se probudila. Okamžitě jsem se zvedla a běžela jsem na záchod. Cestou jsem si ještě všimla někoho u mě v posteli, ale v tu chvíli jsem to úplně neřešila.

Potom, co jsem ze sebe dostala to, co bylo potřeba, jsem si dala prášek a vlezla jsem si do sprchy. Vyčistila jsem si zuby, oblékla se do čistého oblečení a mířila jsem zpátky do pokoje. Co jsem v něm ale našla, mě trochu šokovalo. Na mé posteli nebyla jenom jedna osoba, ale rovnou dvě. Přesněji tam ležel Jason a Dylan. Řekla jsem si, že to vyřešíme potom, a vydala jsem se dolů.

***
Celý den se hrozně táhl a necítili jsme se úplně nejlépe. Situace „Jason a Dylan v mé posteli" byla tak, že já a Jason jsme byli tak opilí, že nás Dylan musel tahat. Dával mě do postele a potom neudržel rovnováhu, tak do té postele spadl a rovnou usnul.

Abychom celý den jen neleželi, tak jsme se vydali na pláž, kde vlastně budeme zase odpočívat, ale aspoň se nadýcháme čerstvého vzduchu. Uvelebili jsme se ve stínu, protože to sluníčko nám úplně nedělalo dobře.

Lehnu si vedle Sam a nechci absolutně nic dělat. Přece jenom jsem včera protancovala asi 3 hodiny.

„Jak se cítíš?" zeptám se Sam. „Hrozně. Už mi je lépe jak ráno, ale i tak se cítím špatně. Ty?" zeptá se na oplátku mě. „Mohlo by to být i horší, ale necítím se zrovna nejlíp." Přikývne. „Nechceš si jít koupit něco do bistra?" Souhlasím. „Chcete někdo něco z bistra?"

Právě neseme 9 nanuků a vzaly jsme ještě něco k pití. Rozdáme to mezi ostatní a sedneme si zpátky na deku. Rozhodli jsme se, že si zahrajeme Activity, protože nemáme co dělat.

„Co kdybychom šli stanovat?" řekne najednou Dylan. „A my máme dostatek stanů?" zeptá se Lily. „Noo... asi bychom se nějak vešli," pokrčí rameny Liam. Už jsem nestanovala fakt dlouho, ale mohlo by to být fajn.

Nakonec jsme se všichni shodli, že půjdeme stanovat na louku, ale až další den a uděláme si takový dvoudenní výlet. Prý pojedeme lodí na ostrov, kde je nějaké městečko a potom přespíme na louce s výhledem na moře.

Celkem jsem se těšila, protože zase vypadneme z chaty a nepůjdeme jen na párty. Jelikož je Liam tak nějak bohatý, tak mají samozřejmě obrovský stan, do kterého se vejdeme všichni. Možná budeme trochu namačkaní, ale určitě to nějak přežijeme.

Celé odpoledne nějak uteklo, i když jsme celou dobu jen odpočívali. Bylo už pět hodin, takže jsme se pomalu vydávali zpátky na chatu.

Potom, co jsem se osprchovala, jsem si začala balit. Dávám do batohu jen nějaké oblečení na převlečení a power banku. Ještě si rozdělíme do batohů nějaké jídlo, ale to až zítra. Jsem zvědavá, jak se všichni vyspíme v tom stanu. Spíš si myslím, že se nikdo nevyspí, ale uvidíme.

Jakmile jsem měla hotovo, tak nevím, co mám dělat. Jen tak sedím a přemýšlím. Kdybych se nenechala přemluvit a nejela bych sem, tak bych ztratila tolik věcí. Úžasné zážitky o kterých jsem vždycky četla jen v knížkách, skvělé kamarády s kterými se nikdy nenudím a potom je tu ještě jeden člověk. Nejdříve mě omámil svým vzhledem, ale když ho poznáte blíže, tak zjistíte, jak úžasný člověk to je. Nikdy jsem o něm nepřemýšlela negativně. Nikdy se ke mě nechoval špatně. Nikdy neudělal něco, co jsem nechtěla. Já ho nechci ztratit. Já ho chci poznat. Co když se už nebudeme vídat, potom co odjedeme domů? Za tak krátkou dobu mi dokázal poplést hlavu takovým způsobem, že ho potřebuju ve svém životě. Nechci, aby odešel.

Jelikož jsem trošku víc emotivní člověk, tak mi stekla slza, kterou jsem ihned setřela. Vstala jsem a vyšla na balkon, abych se nadýchala trošku vzduchu. Jen co jsem ale vyšla ven, tak tam na mě čekalo překvapení.

You're still hereKde žijí příběhy. Začni objevovat