You're still here

Pračka

„Jasone! Okamžitě pojď sem! Andy si už svůj trest odpykala, teď jsi na řadě ty." Jason se snaží utéct před Dylanem, který
s ním má ještě nevyřízené účty
ze včerejška. „Nikdy!" Pokusí se Dylana oběhnout, ale nepodaří se mu to, takže se už svírá smíchem pod Dylanem, který ho lechtá. „Já se om-lou-vám! Už to nik-dy ne-u-dě-lám! Sli-bu-ju!" Ještě chvilku ho potrápí a pak už ho pustí. „To teda neuděláš. Běda ti," pohrozí mu ze srandy prstem.

***
Právě se opaluju, abych chytla trochu barvy, ale najednou mi začne někdo stínit. Otevřu oči a zjistím, že přede mnou stojí Dylan. „Jdeš do vody?" zeptá se mě. „Chci se slunit," odpovím a zase zavřu oči. Hned na to ucítím silné paže, jak mě zvedají do vzduchu. Překvapením otevřu oči. „Okamžitě mě dej dolů! Já nejdu do vody." Bouchám ho do zad, ale vůbec to nepomáhá. „Mám takový pocit, že nemáš na vybranou," uchechtne se. Naštvaně si odfrknu a bouchání do zad vzdám.

„Připrav se."
„Na c-." No a to už jsem byla ve vodě. Naštěstí jsem stihla zavřít oči a pusu. Díky bohu. Vynořím se z vody a naštvaně se podívám na smějícího se Dylana. Cáknu na něj vodu, aby byl taky mokrý a on si to samozřejmě nenechá líbit, takže mi to oplatí. No a takhle nějak vznikla vodní válka, do které se pak přidali všichni. To mi připomíná náš první den tady. To jsem vůbec nevěděla, co mě čeká.

„Jdu si zaplavat k bójkám," prohlásím.
„Půjdu s tebou," řekne Dylan.
„Dobře."

„Andy?" osloví mě. „Hmm?"
„Přemýšlel jsem a napadla mě jedna taková věc. Nechtěla bys zítra se mnou strávit den? Jako o samotě bez ostatních. Samozřejmě tě do ničeho nenutím, jen mě to tak napadlo," řekne. „Ráda půjdu. Musíme se přece více poznat, nebo ne? Aspoň takhle jsi to včera říkal." Věnuje mi jeho zářivý úsměv a přikývne. „Říkal."

„Kam bychom vlastně šli?" zeptám se. „Nebuď zvědavá, budeš brzo stará." To jako vážně? „Velice vtipné," řeknu se sarkasmem v hlase. „Nech se překvapit. Nebudeš litovat," a zase se na mě usměje.

„Měli bychom se vrátit." Pokývá hlavou na souhlas a vydáme se zpátky na břeh.

„Vy dva jste tak roztomilí," rozplývá se opět Sam. Nad tím jen protočím očima, ale už si na to začínám zvykat upřímně. „Dáš si?" nabídne mi křupky. Pár si jich vezmu a jdu si lehnout zpátky na své milované lehátko. Vytáhnu si sluchátka, které si dám do uší, a knížku. Konečně mám zase taky trochu klidu na čtení. Moc mi to chybí.

O půl hodiny později už ale zase hraju přehazku. Musím přiznat, že mi to celkem jde a náš tým opět vyhrává. Asi mám prostě štěstí.

„Vyhráli jsme! Zase! Nikdy nás neporazíš Jasone," křičí Kylie. „Jednou určitě jo! Ten čas přijde!" řekne jí Jason na oplátku. Kylie si jen posměšně odfrkne a plácne si s námi.

***
S Dylanem jsme se rozhodli, že půjdeme už zpátky na chatu, protože nás to na pláži moc nebavilo. „Fakt mi neřekneš, co zítra budeme dělat?" zkusím to ještě naposledy. „Ne. Musíš si počkat." No a jako vždy stejná odpověď.

Zavřu za sebou dveře od koupelny a vlezu si do sprchového koutu. Konečně zase cítím tu čistotu a nemám na sobě mořskou sůl.

Dávám si do vlasů nějaké olejíčky, když vtom někdo vstoupí do koupelny a zezadu mě obejme. Umyju si ruce a otočím se na toho daného člověka. Koukáme si do očí a on mi přejíždí po bocích. Pak je chytne a vysadí mě na pračku. Trochu deja vù nebudu lhát. Zastrčí mi můj neposedný pramen vlasů za ucho a opět si vleze mezi má stehna. „Můžu tě políbit?"
„Ano." To mu stačí a okamžitě se vrhne na mé rty. V ten moment pocítím zase to šimrání v břiše. Je to jako bych tam měla milióny motýlů.

Jeho polibky jsou naléhavé. Jeho ruce prozkoumávají snad každičký centimetr mé kůže. Já ho vískám ve vlasech a moje druhá ruka také studuje jeho dokonalé tělo.

Svými polibky se přesune na můj krk a mě omylem mi unikne malý sten. Znovu cítím jeho úsměv, ale pokračuje. Já se upřímně cítím celkem trapně, ale v tu chvíli nezbylo na pomyšlení ani čas. Na mých vnitřních stehnech dělal různé obrazce jeho jemnýma rukama. To bylo teprve příjemné.

Vrátí se zpátky k mým rtům. Jeho rty na mých mi tak chyběly.

Pokračovali bychom takhle asi ještě dlouho, ale někdo nás vyrušil.

„Pane bože!" Okamžitě se od sebe odtrhneme a zděšeně se podíváme na našeho narušitele. „To bylo skoro jako porno v reálným životě! Akorát jste se ještě nedostali k tomu hlavnímu." Před námi stojí kdo jiný než Jason.

„Promiň, že jsi tohle musel vidět," omluvím se mu, protože se cítím hodně trapně. „Vůbec se neomlouvej. Byla to super podívaná. Jen tak dál děcka," poklepe nás po ramenou a radši odejde.

Zmateně se na sebe s Dylanem podíváme a pak propukneme v obrovský výbuch smíchu. Radši odejdeme z té koupelny a jdeme každý do svého pokoje. Tam si ještě zavolám s mamkou a pak se vydám dolů na večeři. Doufám, že to, co viděl Jason, neřekl všem ostatním. To už bych asi nedala.