Nebojácná upírka

12

Co děláte když máte naprostý zmatek v hlavě? Já.. No neměla bych se tím nějak chlubit že, ale když mám nějaký ten problém tak prostě jdu a někoho zabiju... No a dneska byli ty problém 2, takže když jsem odcházela od Mikaelsonových navštívila jsem jednu nedalekou vesnici a tam jsem potkala takového starého páprdu.. No a pochutnala jsem si na něm, no což dříve, nebo později by stejně ležel pod kytkama. No a pak ta babka co mě viděla toho dědu schramstnou, ta nebyla nic moc. Ale stejně to můj největší problém nevyřešilo.

Nevím kdo se mi líbí více jestli Kol nebo Nik... Nik je šarmantní ale Starý, za to Kol je mladý, ale zase moc zbrklý. Niklaus je... Niklaus a je sexy, ale Kol je taky sexy... Kdo se v tom má vyznat to opravdu netuším. No tak nejlepší by bylo kdybych mohla mít oba dva.. No a když se to vezme tak Elijah je taky moc pěkný že?? :D

Doma jsem se rozhodla že si trochu přeberu pokoj. Vyházela jsem spoustu věcí asi 4 trička a 2 kalhoty no, spoustu. Aspoň si tam mohu dát nové věci, které jsem si koupila.

/Damon pov. /
Slyšel jsem u Rose v pokoji ruch tak jsem se tam šel podívat. Rose seděla mezi oblečením a u toho si broukala nějakou písničku. "Tak co kolik jsi toho vyřadila?" zeptal jsem se jí. "Skoro všechno oblečení co mám" odpověděla mi. Myslel jsem si že vytřízená je ta velká hromada, ale to jsem se asi zmýlil. "A která hromada je na vyhození, že bych to vzal?" zeptal jsem se jí. "tahle" řekla a ukázala na kupičku kde bylo asi 7 kousků oblečení. Jo aha, tak tohle je skoro celý šatník tak určitě. "Jenom tohle?" zeptal jsem se. "Já ti dám jenom!! A už běž nebo si ty bílí kalhoty budu muset nechat, už takhle jsem bojovala je dát na tu hromadu!!" To jsem uposlechl a odnesl jsem je do kontejneru, to je normální upíři věc. Nalil jsem si burbone a pustil jsem si hudbu.

/Rose/

Když se mě Damon zeptal jaká že ta hromada je na vyhození, potěšilo mě to... tedy dokud si ze mě nezačal dělat srandu. Měla jsem hotovo a nevěděla jsem co mám dělat. Stále jsem, ale nevěděla co dělat s bratry Mikaelsonovými.

Rozhodla jsem se jako správná mladší sestra otravovat Stefana. „Stefi! Stefi!" křičela jsem po celém domě. Neozýval se, proto jsem se rozhodla jít do Mystick Baru poznat nějaké nové lidi. A také jsem doufala že tam třeba potkám Stefana, i když to je více pravděpodobné to že já se dokáži rozhodnout, který bratr Mikelson je pro mě ten ideální. Ne že bych Stefana nějak podceňovala, ale nejspíše bude prostě v lese lovit veverky. Každý má jiné priority, někdo je na veverky a někdo na pořádně svalnaté krasavce v baru, holt víme kdo má lepší v kus.

Když jsem se lidskou chůzí dopravila k Mysticu slyšela jsem od tamtud spoustu opilých hlasů, to byla slast pro mé upírské uši. Miluju být ve velkém kolektivu lidí, když jsou opilý a baví se, jsou plní života a lahodné krve. Už teď se mi zbíhají sliny, ale počkáme si do večera. Šla jsem dovnitř a pořádně jsem se rozhlédla po celém baru, abych zjistila zda jsou tam nějaké povědomé tváře. Nebyli a docela se mi ulevilo. Objednala jsem si u baru a šla jsem si sednou k partičce mladě vypadajících lidí. Byli tam 3 kluci a 1 dívka.

„Ahojte, můžu k vám" zakřičela jsem na ně přes hlasitou hudbu. „Jasně kočko, pojď" řekl nahlas celkem pohledný zrzek. „Tohle je Ania", ukázal na jedinou dívku mezi nimi, měla černé vlasy a velmi tmavé oči, líbila se mi. „ Tohle je Daniel", ukázal na velmi pohledného blonďáka na pohled s velmi vyrýsovanými svaly, ten se mi z nich líbil nejvíce a jsem si jistá že mi dva se poznáme lepé. Zbýval ještě kudrnatý brunet s pronikavě modrýma očima, představil ho jako Arona. „ A já jsem Kevin, ten nejpohlednější z nich tady" řekl drze zrzek, ale opravdu mile se usmál. Všichni jsme se spolu zasmáli a dál jsme se bavili. Byli opravdu skvělý, už jsme byli hodně pod vlivem alkoholu když jsme se rozhodli s Aniou jít tančit.

Tančili jsme spolu a užívali jsme si to, já jsem konečně přestala myslet na bratry vy víte jaké. Tančili jsme nejdříve jen já a Ania, ale potom se k nám přidali i Kevin, který jaksi očividně jevil zájem o Aniu, tak i Aron a Daniel. Oba dva tančili s semnou a jak asi tušíte mně to absolutně nevadilo, že komu by to také vadilo. Tančili jsme tělo na tělo a potom si mě Daniel přitáhl do polibku, polibek jsem mu hned začala oplácet. Potom si mě za pas přitáhl Aron a také mě políbil, no co jsem asi udělala také jsem mu to oplatila. Byla asi třetí hodina ranní a já, Aron a Daniel jsme šli k nám domů.

„Pssst, ticho ať nevzbudíte mý bratry" pokárala jsem je. Šli jsme ke mně do pokoje a tam jsme ještě popíjeli no a hráli jsme flašku. „Pravda, nebo úkol" zeptala jsem se Dana. „Úkol" odpověděl hned, tomu se Aron začal s mát a mi sním, ani nevíme proč. „Tak dej pusu všem lidem v téhle místnosti." řekla jsem mu, chtěla jsem mu dát pusu, ale také jsem nechtěla aby to měl jen tak zadarmo. „Dobře" řekl Daniel a šel splnit úkol. Přišel ke mně a políbil mě, a potom přišel k Aronovi a políbil ho také. Ani jednomu to nevadilo, takže mu Aron polibek opětoval. Chtěla jsem to a oni to chtěli taky, takže se tak také stalo. Musím říct že nic lepšího jsem za těch několik set let nezažila.

Ráno mě vzbudilo prudké otevření dveří a křik.... „Rose! Dělej vstávej máme návštěvu!" křičel Damon. „Ale jak vidím ty máš tak návštěvu" zasmál se Damon. „Pšššt, nešlo by to po tišeji" řekla jsem naštvaně Damonovi a chytla jsem se za hlavu. Potom mi došlo o jaké návštěvě to mluví, z obou stran vedle mě leželi dva muži do půl těla vysvlečení. Daniel a Aron, moje velice příjemná návštěva, která tu jistě není naposled. „Máme hosty sedí dole v obýváku tak přijďte všichni tři na snídani já myslím že hostům to jistě vadit nebude" řekl Damon s podivným úšklebkem.

Vzbudila jsem své hosty a řekla jsem jim že máme dole snídani. Tak první jsem šla já v saténovém župánku a zamnou kráčel Daniel a Aron jen v kalhotách. Slyšela jsem nějaké hlasy, ale bolela mě tak hlava že jsem nedokázala rozeznat komu patří a kdo je ta návštěva, nikdy by mě nenapadlo že to tam budou zrovna oni. Šli jsme do obýváku a bavili jsme se o tom jak byl včerejšek v tom baru fajn a že to musíme zopakovat. Přišli jsme tam a já jsem se zasekla.... V našem obýváku seděl Kol, Niklaus, Elijah, Damon a Stefan. Tahle návštěva mě nehezky překvapila. „Jéé už jste tady, čekáme tu na vás" řekl a zasmál se Damon. Kdyby uměl můj pohled vraždit tak už by byl dávnou po smrti.

Kol, Niklaus a Elijah propalovali očima mé dva společníky, které jsem si raději odvedla do kuchyně. Nasnídali jsme se spolu a potom jsme se šli nahoru obléknout a šla jsem je doprovodit ke dveřím. „Moc děkuji za návštěvu a určitě se ozvěte" řekla jsem jim a oba dva jsem objala a dala jim pusu na tvář. „Moc jsme si to užili" řekl Aron a mrkl na mě. Odešli a já si mohla oddechnout..... I když opravdu ne na dlouho....

Tohle by bylo vše pro tento díl, který vychází opravdu po dlooouhé době. Za což se omlouvám, ale mám teď hodně školy a povinností. Napište klidně váš názor a nějaký nápad co by se mohlo odehrávat dále. Přeji krásný den LIL_KRISTY