Nebojácná upírka

25

/Damon/

Když včera přišla Rose, byla nějaká divná. Vypadala, že není ve své kůži. Slíbil jsem jí, že přijdeme dnes na večeři. Proto jsem se nachystal a odjel domů. Když jsem ale přijel, nikdo doma nebyl. Procházel jsem dům a nakonec jsem zamířil do Rosina pokoje. Její osobní věci byly pryč, zůstalo jen pár kousků oblečení, které jsem na ní nikdy neviděl. Polil mě smutek. Možná se mi včera snažila něco naznačit a já to, jako idiot, nepochopil.

Šel jsem tedy do kuchyně a všiml jsem si dopisu na kuchyňské lince. Nechtěl jsem ho otevřít sám. Čekal jsem na Stefana.

Stefan přijel a já mu vše řekl. Teď jsme oba stáli nad tím dopisem, ani jeden z nás se neodvažoval ho otevřít. Nakonec jsem se odhodlal.

Dopis:
Milý Damone a Stefane,

Píšu vám tento dopis se slzami v očích a těžkým srdcem. Vždy jste byli mými oporami, mými nejlepšími přáteli a nejmilovanějšími bratry. Miluji vás oba víc, než dokážu slovy vyjádřit.

Musím vám ale sdělit, že nadešel čas, abych se vydala vlastní cestou. S Nikem jsem našla lásku a nový smysl života, který potřebuji následovat. Vím, že vás to bolí, a věřte mi, že mě také.

Vy dva jste byli tou nejlepší rodinou, kterou jsem si mohla přát. Vždycky jste tu byli pro mě, a za to vám budu navždy vděčná. Ale poslední dobou toho na mě bylo moc a já potřebuji změnu.

Slibuji vám, že tohle není definitivní sbohem. Jednoho dne, ať už za pár let nebo století, se naše cesty opět protnou. Do té doby zůstanete v mém srdci a myslím na vás každý den.

Buďte na sebe opatrní a nezapomeňte, že vás oba nesmírně miluji.

S láskou navždy,
Rose

Taaak toto je konec mého příběhu, snad se vám líbil a budu se těšit pokud si přečtěte i nějaké me jiném příběhy, které plánuji dokončit. Dekuji všem za skvělé ohlasy. LIL_KRISTY ❤️❤️