Nebojácná upírka

23

/Nik/

"Souvisí to s tím tvým snem?" zeptal jsem se ji. "Nejspíše ano" povzdechla si. "Niku, oni mý bratři, Elena a i dokonce Elijah, chtějí ti něco udělat, nějak se tě zbavit." pověděla a ukápla ji slza. Slzu jsem ji setřel, a podíval jsem se na ni, je opravdu nádherná. "Já to vím lásko, jak se ti zdál ten sen, tak jsem sledoval Elijaha a odposlechl jsem všechny jejich rozhovory a plány. Rose se úplně rozzářila a skočila mi kolem krku. "Já věděla že jsi nejlepší!!!" křičela nadšeně. "Ale jaký je plán?" zeptala se.

"Víš nejspíše budu muset odjet na nějakou dobu pryč někam daleko" odpověděl jsem ji pravdivě. Myslel jsem že bude zklamaná nebo tak ale ona se čím dál tím více usmívala. "Víš tak já jedu s tebou, už dlouho teď přemýšlím jak vybruslit z této situace, která se tu děje s tebou, s brácha s Kat, takže jedu s tebou a žádné námitky.

"Jak bych mohl něco namítat, když nejhezčí dívka na světě, chce s semnu odjet pryč, a chce být moje partnerka" řekl jsem nadšeně. Ona se zasekla. "Tak partnerka jo?" ptala se. "Já myslela že spíše přítelkyně, ale tak snad ti bude partnerka stačit no" smála se. "No tak to ne lásko, přítelkyně zní o moc lépe" odpověděl jsem nadšeně, chytl jsem ji do náruče a zatočil jsem s ní, poté jsem ji položil na zem a políbil na temeno hlavy.

Chtěli jsme vypadnout co nejdříve, víme že tu máme ještě pár povinností. Takže jsme se rozhodli že odjedeme na konci měsíce.

/Rose/

Když jsem přišla domů, byla jsem celá vysmátá, jak on je tak skvělí, myslím že jsem se vážně zamilovala. No neke! Fakt jsem to řekla! Ležela jsem v posteli a volala mi Kat, dělala jsem že to neslyším, protože popravdě doufám že našla co potřebuje a odejde. Pípla mi sms: Rosiie, mám co potřebuji vracím se, moc jsi mi pomohla a to s tím Kolem vyšlo na jedničku, posílám pusu a vidíme se za pár.

Docela se mi začíná dařit, Katherine je vyřešená, ale nejspíše to bude mít dohru někdy jindy, Nik a já jsme spolu a odjedeme pryč, no a už zbývají jen mí bratři, nějak je zpracovat že Nik je vlastně skvělý a že bez Eleny by nám bylo lépe. Sama jsem se tomu musela smát.

Bouchli dveře, a podle hlasu, přišli oba mí bratři konečně domu. "Zdravím mí muži, vy také víte kde bydlíte" vtipkovala jsem. "Má paní, už jsme bez vás nemohli býti ani minutu, ale nebojte cestu domů najdeme vždy" přidal se Damon. Tomu jsme se všichni tři zasmáli.

"Tak co je nového?" ptala jsem se jich. "Ale nic, plán na Niklause se ruší, protože Elijah přišel s tím že Niklaus bude odjíždět a že prý Elenu už nechce, že prý našel něco mnohem cennějšího. Musela jsem se zářivě usmát, to jako myslel mě? Takže vlastně všechny mé problémy se sami vyřešili no až tedy na velký problém jménem Elena, který byl měl být zahrabán někde hodně hluboko pod zemí.

"Tak skvělé, už jsem se o Vás bratři začala bát. Ještě by vám Nik něco provedl a to bych nepřežila" řekla jsem ji a objala jsem je. "Takže Nik?" ptal se Stefan. "No jakože Niklaus, ale Nik je kratší" snažila jsem se to zakecat, a tím že nepoznají když lžu mi uvěřili.

Do konce měsíce proběhlo vše v klidu, vlastně se nic nedělo, Damon trávil většinu času s Elenou a Stefan dostal lehce rozum a začal se dost bavit s Caroline. Takže jsem měla klid na balení. U mám napsané i dopisy co tady bratrům nechám. Ale nemůžu jim říci že je opouštím poté co jsem je ještě nedávno našla, a ještě k tomu s Niklausem, to by mě nejspíše zavřeli do nějaké kopky hodně hluboko abych se od tamtud nemohla dostat.

Tak dnes je den D. Den kdy uteču s Nekrásnějším bratrem Mikaelsonem, za lepší budoucností...

Tak chýlíme se ke konci, snad nevadí že jsem to takhle ukončila, ale přijde mi to jako super konec, nebo konec bude až tak za díl či dva, ale i tak. LIL_KRISTY❤