Tuhle kapitolu pravděpodobně nevydám a nebo smažu až zjistím že to byl špatný nápad...
Moje jméno je Anna Taylor...
Nikdy jsem nebyla oblíbená a vždy jsem si nechala srat na hlavu. Moc lidí mě nemělo rádo. Moje velký srdíčko hold nastavovalo všem ale každý jen bral...
Jsem osoba co když přestala věřit na lásku udělala ze sebe online šlapku, posílala si s klukama videa i fotky, nebavilo mě to bylo to něco co jsem dělala protože jsem věřila že láska neexistuje a musí se k ní člověk promrdat...
Začalo moje období úzkosti a deprese, období kdy jsem měla panicky ataky, záchvaty hysterie, tendence k sebepoškozovaní což je vlastně nedokončená sebevražda, hlavně v případě kdy to bylo žiletkou, chtěla jsem se i párkrát předávkovat, otrávit...
Nidky jsem neměla štěstí na lásku, kdykoliv jsem se zamilovala chtěl kluk jen sex, v horším případě mě využil pro pobavení sebe i ostatních a dělal to pořád, ale jednou jsem potkala ji a můj pohled na lásku se obrátil o 360 stupňů...
Nedokážu ani už říct co všechno mi kdy ublížilo ale bylo toho hodně, lidé vidí jen to co chci aby viděli ne moje pravé já, vidí masku která mizí kdykoliv jsem s ní, spím a nebo když jsem sama...
Vím nikdo to nemá lehké ale nebudu vám tu vyprávět celý můj příběh ale začnu od té části kdy mi přišla do života ona...
Bylo chladno, podzim byl chladný a neúprosný a já byla domluvená se svým kamarádem Erikem že půjdeme do města a pokecáme a tak. No šlo to dobře napřed exkurze se školou a potom venek. Byl to den kdy jsem poprvé viděla Jane naživo, nakrátko střižené vlasy, brýle a úžasný styl oblékání ji nesměl chybět v tu dobu jsem nevnímala ani to že bych s ní mohla něco mít. Byla krásná ale já měla oči pro jinou osobu, no o pár měsíců později jsem se s ní začala bavit víc než dřív, bylo to krásné a po nějaké době jsme spolu začali chodit ano bylo to skvělé, kdykoliv jsem byla v její blízkosti úplně jsem hořela studem a láskou k ní, milovala jsem ji tělem i duší. Párkrát to mezi námi docela skřípalo a rozešli jsme se ale po nějaké době se opět dali dohromady. Nyní spolu opět nejsme ale z obou stran tam ty city pořád jsou cítím to, a tak mi nezbývá než se v samotě utápět bez moji milované Jane, hrozí se dne kdy se v jejím nebo mém životě objeví někdo jiný kdo by vše co mezi námi bylo zničil...
Ach Jane tak moc mi chybí, chybím jí taky? Miluje mě? Doufám že ano ale už si nemyslím že cestu k lásce si člověk musí prošukat, a to jen díky moji sladké Jane, nikomu ní nedám.
