Tady máte "Berušky" :D nejoblíbenější písničku :) Myslím, že ji všichni znáte. Taky patří do mých oblíbených <3
Nemohla jsem se dočkat až zas budu ve skate parku. Odpočítávala jsem hodiny ve škole, odpočítávala jsem hodiny odpoledne a nakonec jsem si řekla, že půjdu běhat.
Vzala jsem to přes park, kudy normálně chodím do školy. Pár lidí tady taky běhalo a skupinka dam asi ve střední věku tady cvičily jógu. Nejkrásnější byly stejně děti krmící velké kachny, ze kterých jsem měla odjakživa strach. Asi jsem se neměla tolik pohlížet na lidi kolem, ale spíš před sebe.
"Grrr." Udělal ten kluk poté co se zastavila.
"Promiň, já nechtěla...já se nedívala na cestu..." Žvatlala jsem jedno za druhým. "Bolí tě rameno?" Zeptala jsem se když jsem ho uviděla mnout si rameno.
"Jo. Flákla jsi mě flaškou." Koukl na mě hnusným pohledem a rozběhl se dál. S otevřenou pusou jsem koukala za jeho postavou mizící za jezírkem. Tady má někdo špatný den. Jo a nebo je to pěkný mrzout. Doufám, že už ho tady nikdy nepotkám.
Domů jsem doběhla se špatnou náladou. Nemohla jsem ten pohled smazat z hlavy, i když mu nešlo pořádně do obličeje vidět, jeho oči se do mě zapíchly jako střepy.
"Copak se stalo?" Zeptal se taťka z gauče.
"Nic jen mám vražednou flašku." Pokývala jsem nad tou vzpomínkou hlavou.
"Tak to nechápu." Zasmál se táta a já cukla jedním koutkem.
Už bylo půl šestý a tak jsem se rozhodla jít na skate. Snad už tam bude.
"Ahóój." Volal na mě už z dálky veselým hlasem. "Koukni co už umím!" Rozjel se a kličkoval mezi barely a pak si odpálil skate na nohu.
"Jsi moje šikulka." Došla jsem k němu a rozházela mu blonďaté vlasy. Zamračil se na mě a šťouchl do mě loktem.
"Au, já tě tady chválím a ty mě mlátíš?"
"Cvrčku pleteš si mlácení s kamarádským popostrčením." Vyplázl na mě jazyk.
"Jo ale já nejsem namakanej týpek." Dala jsem mu loktem do boku, protože oproti mě byl o hodně vyšší.
"Jo ale loket máš vražednej." Nahnul se a zvedl skate.
"Dneska je všechno vražedný." Zadumala jsem.
"Co? Jak to myslíš?" Díval se na mě zmateně.
"Nic Beruško." Bodla jsem ho prstem do břicha. Zaručená rána, zkuste to někdy, docela dost lidí to nesnáší.
Snažila jsem se ho naučit naskakovat a zatáčet ostřeji. Nasmáli jsme se hlavně u pádů, vzhledem k tomu, že jsem padala i já a ne moc pěkně.
"Kam chodíš na střední?" Zeptal se když jsme se rozhodli si sednou zase na ty rampy jako včera.
"Na West London, proč?"
"V kolik zítra končíš?"
"Ve dvě deset. Sakra proč to potřebuješ." Trkla jsem do něj a zasmála se. "Sériový vrah?"
"Možná." Zadíval se jako když tajemně a pak ukázal svoje bílé zuby a nenahraditelný smích. Fakt mám pocit, že ho znám odjakživa.
ČTEŠ
Platonic love - CZ
Fanfiction"Co jsem ti sakra udělala?!" "Stačí že ses sem přisrala! Všechno bylo v pohodě než jsi sem přišla ty!" Stoupl si, odhodil mobil se sluchátkama na sedačku a díval se mi do očí. "Já-" "Víš co? Vím co chceš. Chceš být ta co s někým slavným procestuje s...
