22.

2.3K 120 30
                                    

Probudila jsem se s bolestí za krkem. Áááá já necítím ruku. Koukla jsem se tam, kde by měla moje ruka být. Měla jsem ji přehozenou přes opěradlo a když jsem se naklonila, viděla jsem, jak ji pevně svírá Jamesova ruka. Snažila jsem se svojí znecitlivělou ruku vymrštit z jeho sevření. Ale jak už říkám, svoji ruku jsem necítila, takže místo pohybu nahoru jsem Jamese majzla přes obličej. Zamračil se a protřel si oči. 

"Už vstávám ano? Už jdu!" What?

"Jamesi! Jamesi!" Byla jsem nakloněná k němu a třepala s jeho rameny. 

"Co se děje?" Vykulil rozespalé oči a vypadal hrozně moc roztomile. Charlie dej si facku ano? Svým rozplýváním nic nevyřešíš. 

"Nic jen se probuď. Celou noc si mi držel ruku a já jí skoro necítím." 

"Jé promiň." Koukl na mě a znovu si lehl a zavřel oči. 

"Proč seš vůbec tady? Postel máš támhle." Zvedla jsem se a stála nad ním.

"To samí bych mohl říct o tobě." Odpověděl se zavřenýma očima. Trošku jsem do něj kopla.

"Vstávej. Musíme se sbalit do Severní Karolíny." Založila jsem si naštvaně ruce. Už na mě šla zase ta naštvanost na to, že se chová jako by nic.

"Ale vážně co se s tebou děje? Udělal jsem něco?" Díval se na mě a postupně se zvedal. Jen jsem zavrčela naštvaně a odešla se upravit do koupelny. Když jsem se vrátila James už byl sbalený a seděl na kufru a psal něco na mobilu. Když si mě všiml usmál se na mě a díval se jak odcházím ke své skříni. 

"Co je?" Vyjela jsem na něj. Zděšeně se na mě koukl. 

"Ses blbě vyspala nebo co ti přeletělo přes nos?" Zahučel, ale pak jako by toho litoval. 

"Neměla bych se na to ptát já tebe, co se týče včerejška?!" Vykřikla jsem a rychle si zapla cestovní tašku. 

"Včerejška?" Optal se nechápavě, protočila jsem očima. 

"Řekni mi, co se s tebou do prdele děje Jamesi!" Hodila jsem tašku na jedno rameno a došla k němu, v tu ránu si stoupl. 

Sklopil hlavu a projel si nervózně vlasy. "Řval jsem na tebe prot-"

"Sakra už se nehádejte, jde to slyšet až na chodbu." Ve dveřích stál Bradley. Skoro jsem se lekla, když vyvalil ty dveře. "Teď jdeme!" Zavelel a táhl mě za popruh u tašky. James si naštvaně dupl a šel přímo za mnou. Mohla jsem slyšet jak naštvaně oddychoval.


V tourbusu jsem se snažila Jamese odchytit, aby mi to vysvětlil a já měla konečně jasno v tom co proti mě zase má. 

"Jamesi!" Zahučela jsem když vylízal z koupelny. Koukl se po mě a slabě se usmál. Proč se pořád usmívá? Kývl ke mě hlavou ať pokračuju.

"Mohl bys mi to teda vysvětlit." Pokračovala jsem v odměřeným tónu. Udělal ke mě dva kroky. 

"Já-"

"Vy dva od sebe!" Rozdělil nás Con. O co se jako snaží? "Už spolu nebudete mluvit! Aspoň dneska." Odtáhl mě do kuchyňky. 

"Connore co to děláš?" Zakroutila jsem hlavou. 

"Nechci aby ses tu cítila nechtěná a ani aby se tak cítil James." Dal mi ruka na rameno a povzbudivě se usmál. 

"Dobře teda." Usmála jsem se jako, že to chápu a Con mě objal a odešel si pro pití. Tak to teda nekončí Cone. Já si to s ním musím vyříkat ještě dneska! Štve mě když něco nechápu a v Jamesovi jsem naprosto zmatená. 

Kousala jsem si ret a přemýšlela, jak to udělat. Vystartovala jsem dřív než jsem si plán dala dohromady. Věděla jsem, že kluci už budou zase spát, když mají před koncertem a s pohupování auta jsem došla k Jamesově posteli. 

"Hej." Zašeptala jsem a rychle mu vlezla do jeho budky. 

"Co se děje?" Rozkoukával se a když mě uviděl nadskočil. "Charlie co-" 

"Pšššt! Ať je neprobudíš!" Dala jsem si prst před pusu.

"A proč si tady?" Chytl mě ruku, ale já ji vytrhla pryč. "Jo jasně to vysvětlení." Uchechtl se. 

"To není moc k smíchu...pokud mě chceš jako kamarádku jak se ti zlíbí, tak si jdi za Ebony!" Snažila jsem se moc nekřičet. Vykulil na mě oči. Asi jsem to s tou Ebony přehnala. 

"Počkej, co že to-"

"Vy jsi nedáte pokoj co?" Roztáhl rychle závěs Brad. Vytáhl nás, šokovaný, za ruce ven. 

"Brade hrabe ti hodně?" Nadhodil James.

"Můžete být aspoň jeden den v klidu vy dva?" Zasyčel a ignoroval Jamesovu otázku. 

"Ale-" Že by den nedokončených vět? 

"Žádný ale Charlie! Mazej do svý postele a ty Jamesi taky!" Na někoho o cca. čtyři centimetry vyššího zněl naštvaně a dospěle. 

"Dobře tati." Zahučela jsem a vylezla si na postel. James se uchechtl a Brad do něj šťouchl, aby už zalezl do svý budky. Ještě nám věnoval nasrané pohledy a odešel. 

"Vysvětlím ti to ve zkratce, jo?" Řekl James. "Pak ti k tomu řeknu víc."

"Dobře." Odpověděla jsem. "Ale dělej, chci vědět proč mě zase tak nenávidíš!" 

"Je to úplně jednoduchý a vlastně celkem primitivní." Uplně jsem věděle, že se právě ušklíbl. "Prostě-"

"Do prdele jaktože máte postele tak blízko sebe?!" Brad. "Tristane! Vstávej." Naštvaně jsem zafuněla frustrací. 

"Co se děje?" Zahalekal a opřel si hlavu o rám. 

"Tihle dva se dějou. Ať už se sakra nehádaj." 

"A co já s tím?" Tris si zívl.

"Ty tu budeš sedět a hlídat aby se nebavili! Já jdu spát ádios!" 

"Si děláš prdel nebo co, já chci taky spát!" Brad už ho zřejmě neslyšel. "A vy dva koukněte zmlknout!" Sesunul se na zem a naštvaně bouchl do podlahy.


Beze slova jsem vypadla z tourbusu a vzala si tašku. Dneska nebudu mluvit před klukama ani jednou. Potřebuju už mluvit jen s Jamesem. 

"McVey, Cooperová 521." Podala recepční Deanovi klíče. 

"Ne takhle to nepůjde." Vykřikl Tris. Ale tak jako tak s tím nic udělat nemohl, Dean a Joe ho odstrčili a ať jim v tom nedělá paseku a co je v systému to platí. 

Takže jsme s Jamesem měli pokoj zase spolu...tohle ti Trisi vyšlo, ale ty už to tak nechceš. V podstatě jsme vyhráli, ale né tak jak bych chtěla. Chtěla jsem, aby se Tris vzdal a veřejně řekl, co měl za úmysl a my pak s Jamesem zařvali "převezli jsme vás!" a plácli si na vítězství, ale takhle? Nemusíme už nic hrát, James to zase rozházel a já jsem z jeho chování měla rozum v západní Číně. 

Když jsme tu spolu, může mi to konečně vysvětlit. Zabouchla jsem dveře a hodila tašku na mnou vybranou postel. 

"Tak se na to vrhnem." Usmál se James a oddychl si. "V tu chvíli kd-"

Rozletěli se dveře a v nich byli kluci s jídlem a pitím. "Filmový poledne!" Zavýskal Tris. "Neseme oběd." Con dal do přehrávače u plazmovky 21 Jump Street a já se koukla frustrovaně na Jamese. 

"Zrovna teď?" Plácl sebou na postel. 

"Jojo zrovna teď." Zahihňal se Brad ďábelsky. 


Díl o ničem, vůbec to nemá pointu :D Jsem z něho nešťastná :DD Achych 

I tak doufám, že to nazdáváte a budete dál číst. 

Chápete vůbec to, že jste tenhle příběh dotáhli za tři nebo čtyři dny ze 193 umíštění na 125 ve fan fikci? :O Jste moje úžasné nádherné a podporující čtenářky :') Luf ja! 

*DwarfDreamy


Platonic love - CZKde žijí příběhy. Začni objevovat