39.

2K 113 10
                                    

Protáhla jsem se neohrabaně v Jamesově náručí a usmívala se, jak je mi nádherně a pak sem si vzpomněla na včerejší noc a jakou větou večer skončil. Několikrát jsem rychle mrkla a snažila si všechno vybavit. Vyklouzla jsem z jeho náruče a on zamručel a otočil se na druhý bok. Sedla jsem si a hlavu si dala do dlaní a zhluboka se nadechovala a vstřebávala to. 


"Děje se něco?" Objaly mě zezadu jeho ruce. Přitiskla jsem se k němu. 

"Né nic...vůbec nic." Políbila jsem ho na hřbet ruky na mé klíční kosti. Po chvíli jsem se pustila a vstala a mířila do koupelny. 

"Vážně se nic neděje?" 

"Né proč?" 

"Koušeš si zevnitř tváře, takže nad něčím přemýšlíš." Uculil se a poposedl si na posteli. Přestala jsem s tím a jen se usmála. 

Omyla jsem si obličej a oblíkla se. V pokoji už nikdo nebyl. Oddychla jsem si. Dneska to vypadá na přemýšlecí den. 

Na snídani jsem skočila Trisovi do náručí. 

"Jsi v pořádku?" 

"Jojo...to tě nemůžu obejmout?" Zamračila jsem se, když jsme se od sebe odtahovali. 

"Ale jo vždycky můžeš." Usmál se.

"Hele nechcete teda už vyrazit? Poslední den v LA." Popoháněl Joe a já zase o ničem nevěděla. 

"Půjdeš s námi na skály?" Koukl na mě James a skousl si ret. Prvně jsem se usmála, ale pak mě zase dostal včerejší večer a já zakroutila hlavou.

"Né asi ne...hm...mám nějakou práci." Otočila jsem se k nim zády a se skousnutou tváří šla rychlým krokem do pokoje. Zavřela jsem dveře a svezla se po nich  na zem. 

Tak on mě vážně doopravdy miluje?...mělo mi to dojít, vždyť mi to tak řekl už tehdy, ale v celé té hádce mi asi nedošlo, že to myslí tak vážně, myslela jsem, že to třeba bylo s nadsázkou...sakra...blbá platonická láska, co když mu to nedokážu opětovat? Můj bože. 

Začala jsem přecházet po pokoji. Vzala jsem si mobil a projížděla fotky mámy a táty, koukala jsem se na to, jak se na sebe dívají. Milovali se? Vypadá takhle láska? Jak věděli, že k sobě patří? Co cítili? 

Co když kvůli té platonické lásce si nalhávám city k Jamesovi? Co když je to chyba? Co když...? 

*"Tatí?"

"Ahoj zlatíčko!" Zahřálo mě u srdce. "Jak pak se tam máš? Proč voláš až večer?" 

"Vždyť je dopo-a jó! Mám se no...jde to. Co ty tam?" Sedla jsem si na postel a dala si to na reproduktor.

"No já se mám skvěle, dávají tenis a jím zeleninový lupínky." Uchechtl se do mobilu. 

"Ooo mňam chci taky." 

"Vždyť tu za chvíli budeš, už jen...tři týdny." 

"Jen?" 

"No jo ale ono ti to s klukama uteče rychle." Zasmál se. "A proč vlastně voláš dneska, já myslel, že budeme volat jen ve čtvrtky, neděje se nic Hopinko?" 

"Né tatí...jen-"

"Jen co?" Přerušil mě. 

"Milovali jste se s maminkou?" Lehla jsem si a skousla si ret. 

"Neříkej, že ty..jsi nebo chceš...ehm-"

"Ježiš tati takhle jsem to nemyslela, vždyť tohle je jasný, jak jinak bych se narodila." Zčervenala jsem. "Já myslela, jako pocitově jestli jste se milovali." 

"Samozřejmě...proč se ptáš na tohle?"

"Jak se to pozná? Jak jste to poznali vy?" 

"..."

"..."*


"Beruško vstávej." Ucítila jsem rty za mým uchem. Beruško? Rychle jsem se otočila. Uffff...James.

"Ahoj berušáku." Natáhla jsem se do objetí a zívla si. Ani jsem netušila, že jsem usnula. Jen si vzpomínám, že mi táta vyprávěl o jejich vztahu s maminkou. 

"Musíme jít. Kluci chtějí rozloučení v bazénu a tam nesmíš chybět." Pohladil mě po tváři a políbil na nos. 

"Rozloučení s tourem, rozloučení s Californií. Co ještě bude?" Zasmála jsem se. 

"Hodně věcí." Pošeptal a spadl na mě svými rty, svedli jsme převalovací bitvu s líbáním a zastavili se při koukání si do očí. Vím to. Už jo...měl si pravdu tati. Chvění je ono, ten vnitřní pocit...musím mu to taky oplatit...neslyšel to ode mě ani jednou. 

"Jamesi." Zkoumala jsem jak se mu do modrých očí vpíjí slabě zelená a tím je dělá mnohem výraznější. 

"Copak." Usmál se se skousnutým rtem a sjel mi po vlasech. 

"Mi-" Uslyšela jsem klepání na dveře. James se ze mě rychle zvedl a dveře se rozletěli a v nich Dean. 

"Ehm ehm." Odkašlal si a zkoumal střídavě naše obličeje. "Tris už svolává jídlo k bazénu." 

"Hned tam budem." Zvedl se James. Dean kývl, ještě se na nás podíval a na mě dlouze. Co je? - naznačila jsem ústy a Dean jen zakroutil hlavou a zabouchl.

"Jamesi já-"

"-Tak už jdu ne?" Vpálil sem neohlášeně Con. Zatáhl Jamese ven na chodbu. "A ty se převleč do plavek a přijď. " 

"Sakra už!" Zamumlala jsem. 

"Co?" Řekli oba naráz. 

"Hned tam budu. Tak už běžte." Usmála jsem se a hned jak zavřeli, úsměv opadl. 


Tenhle díl se mi asi vážně nepovedl :( Takový nijaký...zbývá poslední kapitola a epilog...konec už brzy.

Hrozně moc děkuju za 900+ votes! Mám vás hrozně moc ráda <3

*DwarfDreamy

20/09/2015


Platonic love - CZKde žijí příběhy. Začni objevovat