Platonic love - CZ

4.

Čuměla jsem na něj a nevěděla co má za problém, že vypadá jak kdyby se za něco styděl.

"Tak mě teda těší pane EVANS. Přestaň si mě tak prohlížet." Zamračila jsem se na něj. Myslel, že když mi řekne svoje jméno, tak začnu být jiná nebo co? Jméno jako jméno ne?

"Počkat. Ty to vážně nechápeš co?" Zasmál se celkem hystericky.

"Ne nevím proč bych měla být z toho nějak mimo."

"Máš teď čas?"

"Asi jo, ale chtěla jsem jít ještě běhat."

"Neboj. Za prvý budeš vědět co moje jméno znamená...teda ne že by mělo něco moc super znamenat, ale stejně se divím, že nejačíš jako jiná holka a za druhý, znám kluka, kterej si klidně zaběhat půjde." Uchechtl se a tím vším mě naprosto zmátl.

"Kam to jdeme Trisi?" Zeptala jsem se zoufale, šli jsme už několikátou uličkou, potkali jsme se už s několika lidmi s černými brejlemi a sluchátky v uších co na něj kývali, jako by mu dovolovali jít dál do další uličky z těch 556 uliček. GRRRR.

"Počkej, za chvíli tam jsme...tady pojď." Ukázal na dveře do neznámé budovy. Vešli jsme dovnitř a...

"Sakra Tristane Vanci Olivere! KDE.SAKRA.ZASE.JSEŠ?!!ROZSVIŤ TY VOLE!" Všude tma.

"Neřvi." Zasmál se odněkud.

"Když to nejsi ty, tak kdo mě to sakra ošmatává?!" Zařvala jsem a snažila se nahmatat toho člověka.

"Brade?" Slyšela jsem ještě dál Trisův hlas. Kdo je sakra Brad?!  

Najednou se rozsvítilo.

"Kámo sakra nešahej mi na kámošku!" Koukal se rozhořčeně Tris na nějaké mužské ruce kolem mého pasu.

"To je Brad?" Řekla jsem zděšeně.

"Ne to je Dean, manager." Ten mě hned po vzpamatování pustil.

"Promiň Tristane, já myslel, že je to nějaká zoufalá fanynka." Fanynka? Da fug?  

Tris se na něj ještě hnusně ohlídl a chytl mě za ruku, táhl mě až někam někam a já se snažila, zapamatovat cestu, abych kdyby náhodou mohla utéct.

"Čau kluci." Zahučel Tris do obrovských dveří, které jsme právě otevřeli. Upřely se na mě dva páry očí, ale byli tu tři kluci a byli mi dost povědomí. Asi jsem vážně natvrdlá, nemělo by mi to už dávno dojít? Něco tu prostě nehraje a můj mozek mi s tím nechce pomoct.

"Hej kámo, jakto že jsi nám neřekl, že máš holku?" Zasmál se brunet a ten druhý se taky přidal. Koukla jsem se na naše ruce a pochopila.

"Beruško?" Zašeptala jsem mu se smíchem.

"Ano Cvrčku?"

"Držíš mě furt za ruku." V tu chvíli Tris zbledl, koukl na naše ruce a rychle je vymotal. Musela jsem se smát.

"Co je s ním?" Zeptal se Tris, asi aby navázal na jiné téma a kývl hlavou k tomu třetímu.

"Nevím. Ráno byl v pohodě a pak nás nechtěl poslouchat a zapnul si sluchátka a takhle tu sedí už čtyři hodiny." Řekl ten brunet.

"Prostě mu něco přeletělo přes nos." Mávl nad tím rukou ten druhý.

Třetí (pozn. vážně se omlouvám, ale nevím jak jinak bych je naznačila :D) se koukl směrem ke mě a prohlížel si mě od hlavy k patě a pak se mi zadíval do očí. Ne, ne, ne nenenenenenenene!

"Ou jé! Kde je skrytá kamera?" Řekla jsem nahlas, i když jsem nechtěla. Najednou na mě koukali všichni.

"Vy...v-yyy jste to...tamto...The Vamps!" Vykulila jsem oči.

"Počkat ona to nevěděla?" Zeptal se brunet a nevěřícně si prohlížel Trise, který kroutil hlavou. Jenže já jsem se dál věnovala JAMESOVI MCVEYOVI. Do prdele! Úplně jsem na něj zapomněla za ten rok a půl. To né, to né. Adios já mizím, ráda jsem tě poznala Trisi. Buenos muchatos!

Začala jsem couvat. Couvat dál a dál.

"Charlie?" Slyšela jsem ještě. Sesunula jsem se po zdi, do které jsem při couvání narazila a dala si hlavu do dlaní.

"Charlie jsi v pohodě?" Ten starostlivý hlas mě donutil kouknout se nahoru a nemyslet na mé trapné čtrnáctileté já. Nic se nevrátilo. Žádná platonická láska, spíš strach, protože v hlavě jsem měla jistou ideu o Jamesovi a bála jsem se, že bude jiný, že všichni budou jiní. To mě trápilo, nechci přijít o Trise.

"Vypadám tak?" Zamumlala jsem. Podal mi ruce a vyšvihl mě nahoru.

"No vypadáš, že bych měl zavolat tryskáč a poslat tě do nemocnice, jseš úplně bledá, není ti špatně?" Dala jsem si dvě facky na každou tvář, ať se vzpamatuji a získám barvu do obličeje. Vykouzlila jsem falešný úsměv a pleskla Trise po zádech. Možná moc silně.

"Ech..chrmm...sachkra.. echechhrm." Zachrmlal a úplně zčervenal.

"Moc toho nevydržíš slečinko." Vyplázla jsem na něj jazyk a byla jsem už víc v pohodě.

"To ti nedaruju! Kluci? Znám někoho, kdo je tu hodně lechtivej."

"Ne ne ne opovažte se!" Začala jsem obíhat celý ten velký pokoj a vřískat. Najednou jsem padala, někdo po mě totiž skočil, chytl mě za ruce a:

"Držím jí. Jo mimochodem, těší mě, jsem Connor...Con." Usmál se na mě sladce a začal mě lechtat.

" Vítej v rodině!" Zakřičel ten další a pustil se do lechtání. Tohle se nedá vydržet, sakra to lechtá!

"Nemůžete se aspoň na pět minut uklidnit?!! Nedá se tady přemýšlet, kreténi!" Zvedl se z gauče James a i s dekou nás obešel a věnoval všem hnusný pohled. Vždycky jsem si myslela, že až uslyším jeho hlas, tak se rozplynu. Mám chuť mu nakopat prdel.

Kluci toho nechali a zmateně se koukali za jeho mizící postavou. Nemám ho ráda, už teď.