Platonic love - CZ

27.

"Stýská se ti?" Zeptal se zničehonic.

"Co ? Po čem?" Nechápavě jsem se na něj podívala.

"Po mamce...promiň jestli o tom nechceš mluvit." Nadechla jsem se.

"Jo...hodně hlavně když je táta v práci, nebo když jsou svátky." Zesmutněla jsem.

"Nevím co bych bez svojí mamky dělal. Jsi statečná." Usmál se na mě. Opřela jsem se o rám postele vedle něj.

"Ani si nemyslím, když se to stalo, dlouho jsem se nemohla vzchopit...pak ale musíš a navíc jsem to byla já, kdo musel pomoct taťkovi. On byl...byl úplně na dně a to mě bolelo ještě víc." Sklopila jsem hlavu.

"Tvoje mamka musela být nádherná, když se tak koukám na tebe." Pohladil mě po tváři, což mě donutilo k němu zvednout pohled. Natáhla jsem se po mobilu.

"Chceš ji vidět?" Usmála jsem se a cítila jak se mi oči zaplňují slzami, ale brečet nebudu. Přikývl. Vyhledala jsem naskenované fotky.

"Byla jsi tak roztomilá." Usmál se ze široka. "Máš její nos a tvar očí."

"Jsem podobná víc tátovi." Pokývala jsem hlavou a dala tam další fotku.

"To je tvůj bráška? Jste si hodně podobní."

"Byli jsme...To jsou jeho druhé vánoce." Posmrkla jsem si. Objal mě kolem ramen.

"Nepůjdeme už spát?"

"Pojď si ještě povídat." Zatahal mě za rukáv u topu.

"A o čem?" Zeptala jsem se unaveně.

"Já nevím. Ukaž mi třeba ještě nějaký fotky z tvého dětství."

"To nejsi ty! Nebo jo, ale jiná." Díval se na fotku z mých patnáctin.

"Jsem, když jsem začínala se sebou něco dělat."

"V patnácti si byla ještě furt roztomilá a-"

"-a tlustá." Dodala jsem.

"Nene! To rozhodně ne! Jen si neměla tak vysportovanou postavu. Jinak vypadáš stejně, ale tam víc dětsky." Usmál se a projížděl to dál. Já jsem se obmotala kolem jeho ruky a dala si hlavu na jeho rameno. Jsem fakt unavená.

"Charlie?" Zvedla jsem hlavu z jeho ramene.

"Ano?"

"Máš fakt dobrej vkus v jídle." Uchechtl se a já na něj nechápavě hleděla. "Koušeš mi tu tričko."

"Jejda promiň."

"Nečervenej se Charlie." Usmál se na mě. "I když je to jedna z věcí, který na tobě miluju." Zašeptal, ale já to slyšela.

Sundal si požmoulané tričko a já se koukala na jeho vyrýsovanou hruď.

"Holka ty se červenáš snad ještě víc." Já se koukla do klína na svoje ruce. "Nevím co se ti na tomhle tak příčí, že se hned červenáš." Zasmál se.

"Nepříčí...právě že líbí chrmm." Odkašlala jsem si.

"Tak na oplátku."

"Co-o?"

"Ukaž břišáky." Podíval se na mě vážně. Hm teď můžu být ráda za to, že mám na sobě podprdu. Zvedla jsem crop top a přetáhla ho přes hlavu. "Páni...dost dobrý." Šáhl mi jemně na břicho,jako kdyby tomu nemohl uvěřit.

"To taky lechtá." Zahihňala jsem se.

"Krásný zvuk."

"Ne směju se jak rozpláclej lachtan." Zahejkala jsem a on se zasmál.

"Ale prosim tě." Plácl mě přes stehno.

"Ale jojo."

"Ale nene."

"Jo a jo a jo!" Zadupala jsem patama o madraci a smála se jak ten rozpláclej lachtan.

"Né. Směješ se tak jako ty a to je nejlepší." Zkousl si ret. Nastalo ticho, šlo slyšet jen naše dýchání. Zničehonic jsem se automaticky přisunula blíž k němu, nevím co to bylo. Odhrnul mi vlasy z obličeje. Chytl mě jemně za tváře a křivě se usmál. Jediný co jsem udělala v tu chvíli bylo, že jsem sklopila pohled. Tohle bylo tak...tak...já nevím...tak správný? Ne to ne, to zní moc romanticky a jako slatanina. Spíš se moje smíšené pocity konečně uspořádali.

Zvedl mi bradu a jen lehce políbil. Ale já chtěla víc, chtěla jsem to snad udělat už od té tamté noci? Nevím...Zakroutila jsem hlavou a moje ruce, co nic nedělaly a ležely podél mého těla, jsem přesunula kolem jeho krku. Přisála jsem se na jeho rty a on si mě přitáhl víc k sobě.

Zasmála jsem se.

"Děje se něco?" Odlepil se ode mne, ale asi jen na dva centimetry.

"Jen je to neuvěřitelné." Zahihňala jsem se. On mi zase oddělal neposedné pramínky za ucho.

"Ty si neuvěřitelná! Tvůj smích, to že si tak blízko mě a ten pocit na mých rtech. Prostě celá ty si neuvěřitelná." Přejel mi rukou po zádech až jsem se zachvěla. Ostatně tak jako vždy , když se mě dotkl, ale teprve teď jsem já blbka věděla proč.

"Och James romantik." Políbila jsem ho na nos, ani nevím jak mě to napadlo.

"Ty slova vylitavaji sama." Ospravedlňoval se.

"No jasně že, já myslím že k-"

"Pššt!" Zatvářil se vážně. Jsou snad někde kluci?

"Co?" Vytřeštila jsem oči.

"Tohle." Překulil mě pod sebe a líbal. Dlouho. Tak až jsem myslela, že mi rty upadnou.

"Měli bychom jít spát...za hodinu a čtvrť je sedm a vstáváme." Natáhnul se přes mě pro mobil, zatímco já měla nohy obtočené kolem něj.

Lehli jsme si a on si mě přetáhnul k sobě na postel. Promotala jsem si s ním nohy a ruku si dala na jeho hruď, on měl ruce kolem mě a dali jsem si ještě jednu pusu. Přitulila jsem se hlavou na jeho hruď.

"Tohle přece nejde." Pronesla jsem svoji myšlenku nahlas.

"Ja vím." Asi přemýšlel nad tím stejným. "Netrap se tím, vyřešíme to ráno." Políbil mě na vršek hlavy a stisknul v náručí.

Tramtadadadadá!! Ano činím se, vlastně bych teď měla spát, protože zítra jdeme dvacet kiláků kdo ví kam a mě se klíží oči.

Tahle kapitolka byla nudnější a kratší než ostatní. Snad to nevadí:) děkuju za vaší stálou podporu a děkuju všemu božstvu za anetkabu a Peta16 ❤❤ lásk největší to jsou!!

Mám vás ráda tak jako James Charlie, ale já kamarádsky of course guys :D ❤

*DwarfDreamy