Predátor

~ 10 ~

S Dominikem jsem přišla do kuchyně, kde mi nařídil, abych si sedla na zadek a že si dáme čaj. Nenamitala jsem...

,,Nevypadáš, že bys toho moc vypil." Uculovala jsem se, zatímco připravoval čaj. Byla jsem unavená z toho všeho, co se odehrávalo kolem mě.

,,Jak jsem říkal - Jakub byl přicvrnklej už když přijel taxíkem, pak jsme se napili a Jakuba to množství alkoholu skolilo." Řekl pobaveně a podal mi hrníček s horkým čajem a medem s lžičkou. Nebývá zvykem, aby alkohol Kubu tak vzal, ,,mluvil o nějaké holce, je z ní úplně mimo. Je to černovláska a potkal ji náhodou v baru." překvapeně jsem se podívala na Dominika. Pokud se Kubovi opravdu nějaká dívka líbila, musela být něčím jedinečná. Jakub měl vždy vysoké nároky, což bylo pochopitelné. Proto měl raději holky na jednu noc.
,,Divil se, že ho vůbec neznala, byla rockově oblečená, potetovaná zjistil, že má ráda slipknot a takový kapely. Celou noc si prý o kapelách, které mu řekla zjišťoval podrobnosti." Dominik se uculoval a sedl si ke mně, načež si vzal sklenici s medem a dal si do čaje dvě kávové lžičky, ,,snad nezmění žánr hudby a nedá se k rocku." Pobaveně zavrtěl hlavou.

,,Tak to je vážné." Usmála jsem se, myslela jsem to vážně, asi Kubu vážně okouzlila.

,,Přesně tak. Vysomroval u ní telefonní číslo, pak ještě instagram. Prý se do řeči moc neměla, ale pak se rozpovídali a pozval ji na večeři, tak uvidíme." Uchechtl se, ,,snad si to neposere." Na to jsem jen přikývla a usrkla si čaje.

,,Kati?" Řekl najednou a já se na něj podívala. Sedl si ke mně ke stolu a usrkl si čaje.
,,Hm?" Zamumlala jsem a též si usrkla čaje.

,,Plánujeme večírek na první velký drop nového alba, no.. jelikož jsem si vydupal, že na něm nebudu a budu v Brně, rozhodli jsme se ho uskutečnit nakonec tady," odmlčel se a já překvapeně zírala, vůbec jsem nevěděla o co se jedná, přestože mi to právě teď vysvětlil, ,,Chtěl bych tě tam pozvat jako hosta, abys tam byla s námi, a nebo nejlépe, abys byla mým doprovodem." S klukama jsem se znala, párkrát jsem je spatřila, ale nikdy jsem nebyla součástí jejich party's nebo večírků.

,,No.. proč ne, jen nechci, abych ti furt chodila za zadkem jak nějaká přítěž." Nejisté jsem se na něj podívala, už dopředu jsem věděla co bude následovat.

,,Nejsi pro mě přítěž, příšerko." Zavrtěl hlavou a usmál se, pak ale zvážněl, ,,už nechci, aby si tohle skrz mě říkala," odmlcel se, ,,nikdy jsi pro mě nebyla přítěž a i kdyby jsi byla furt za mým zadkem, byl bych za to dokonce rád," přivřel oči, aby si mě prohlédl, ,,celý večer z tebe nespustím oči, budu tě hlídat, l bude se tam vyskytovat pár nevychovanejch chlapů, ale nic hrozného.. Budeš se mnou v bezpečí. " Usmál se.

,,To samozřejmě vím," usmála jsem se. A skutečne, s Dominik mi nikdy nic nehrozilo, ,,přijímám tvé pozvání dělat ti doprovod." Rozzářil se jako sluníčko.

,,A teď mi pověz, co se stalo ten večer?" Zeptal se po chvíli, kdy jsme spolu popíjeli čaj.

Věděla jsem, o čem mluví. Bývali jsme k sobě vždy otevření, dovolím přiznat, že u nás nebylo nic tabu.  Mluvili jsme o čemkoliv.

,,No.. poznali jsme se v autobuse cestou do práce..." Začala jsem mu vysvětlovat nejdříve kdo to vlastně byl, pak jsem mu začala vysvětlovat jak náš "přátelský" vztah pokračoval a tak. Dominik se nestačil divit.

,,Chce abys ho odnaučila brát?" Smál se tomu. Já se vlastně taky docela hihňala. Až po tom, co jsem to říkala nahlas, mi bylo hrozně a uvědomovali jsem si, že občas mluvil Petr hlouposti, kterým přeci nemohl věřit ani on sám. Musel si najít odborníka, kterým já zatím nejsem. Nebo nejlépe, kdyby s tím chtěl skutečně skončit, nastoupit do léčebny.

,,No, prý je to jednoduché ale vysvětlovala jsem mu, že není, je to složitější než si myslí." Dala jsem si hlavu do dlaní. Vyhla jsem se jeho pohledu, protože mi to připadalo dost zvláštní. Tato situace.

,,Co se stalo ten večer?" Zeptal se znovu Dominik  s nejistotou v hlase, protože jsem mu neřekla o konkrétní situaci, která se stala a napil se čaje.
Řekla jsem to, Dominik byl rád, že se nic nestalo. Je jasné, že by si to vyčítal, protože tam ten večer byl a chystal se za mnou stavit další ráno.

-
Když si se mnou Dominik tehdy čerstvě sedl k čaji a probírali jsme ten incident, bylo už po prvním výslechu, teď čekal výslech toho kluka.
Ten kluk byl o pět let starší, z vedlejší ulice, dokonce chodil na stejný gympl jako já. Holky ho zbožňovali. A já byla ta, co mu zničila život. Údajně.

Dominik mluvil o tom, že došlo ke styku, ale já si to nepamatovala. Tehdy mi Dominik řekl, že bude lepší, když zavolám na policii a řeknu jim, že jsem na to zapomněla a že mám svědka, aby mě u výslechu netrápili. Dominika jsem z toho chtěla vyloučit, protože by měl za své úderné rány nejspíš lehký zápis v trestním rejstříku, ale Dominik souhlasil s výslechem.

Psychologové to vysvětlovali jako postraumatickou poruchu a zároveň můj mozek raději vytěsnil údajný nejhorší scénář, aby mě prý chránil skrz vzpomínky.

Jenže po několika měsících se mi to celé ze záhadného důvodu vrátilo.

-

Dominik se od té doby o mně staral jak o mladší ségru. Nebo jsem to alespoň tak pociťovala. Neustále nade mnou držel ochrannou ruku a když byl ve studiu a věnoval se hudbě, vždy mi po čase ve studiu v intervalech volával. Sledoval, zda dodržuji užívání antidepresiv.
Bylo to od něj milé, ale často dost přehnané.
Jednou jsem na něj dokonce vyletěla že na mě nemusí dohlížet jak na pětiletý dítě, tehdy se na to jen usmál, ale dělal to dál. Sice se zmírnil, ale v podstatě to bylo stejné.

,,Dominiku, nezačínej zase," pověděla jsem sklesle, ,,vždycky se cítím jak u výslechu," řekla jsem po tom, co se zeptal, jestli si nevspomenu i na příjmení toho kluka. Kdybych mu řekla, že s ním nahrál písničku, vytrhl by si dredy i s vlasama.

,,A vůbec, kdy se koná ten večírek?" Optala jsem se, abych odehnala jeho výslech. Snad to nebude moc brzy.

,,V sobotu," Odpověděl. Začala jsem panikařit, vůbec jsem neměla nic na sebe, ani jsem nevěděla jaký účes si mám udělat...

,,Já nemám nic na sebe!" Vyjekla jsem až jsem si studem zakryla ústa a doufala, že jsem neprobrala Kubu. Sakra..

,,Už jsem ti je objednal, zítra ti je vyzvednu." Zazubil se na mě, ,,a v sobotu se mnou půjdeš k mými kámošovi, je to barber i kadeřník, a dělá i účesy na svatbu, pokud to teda zrovna ženich dovolí," uculoval se. Nestačila jsem se divit..

,,Ale.. To muselo stát šílené peníze," tusila jsem, že Dominik na šatech nešetřil..

,,To neřeš, prosím tě, jsi mým doprovodem, tim mi uděláš radost a to mi stačí," uculoval se jak trouba a já se na něj vztekle podívala. Neměla jsem šanci cokoli namítat.

,,Umíš chodit v lodičkách?" Zeptal se nejistě. Asi mu jednu strelim.

,,Dominiku!!" Zamračila jsem se na něj. Tohle dělal vždycky když přijel.

,,Tak.. Ony zrovna hezky ladili k těm šatům.." Řekl opatrně a trošku se přikrčil.

Vzala jsem si hrníček a odkráčela do své ložnice na notebook.

,,Ale noták!" Slyšela jsem ještě jeho slova a smích.

- - -
Ahoj, hah😅

Ano, vím že jsem tu nebyla dlouho, ale budu se zase snažit, ať už to mám dokončené🤣

Jak zatím zvládáte školu?
Mimochodem tato kapitola vznikla o volné hodině ve škole🤣❤️

» neptejsemenanic«