Predátor

~ 12 ~

Ruce se mi chvěly, když jsem se opírala o zídku, snažíc se zapálit cigaretu. Povedlo se.

Ucítila jsem mužský parfém, ale Dominik to nebyl. Ani Petr. Nechtěla jsem se otáčet a s někým se vybavovat.

,,Poslal mě za tebou Dominik," Jakub ve svém hlasu neměl žádnou emoci. A následně na to jsem slyšela cinkání zapalovače. Taky šel kouřit.

,,Na výzvědy?" Zeptala jsem se a otočila se k němu. Snažila jsem se působit pobaveně. To je mu podobné.. Ale nemám mu to za zlé.

,,Jasný, jak jinak." Opřel se vedle mě a v tichosti jsme kouřili cigarety. Nevěděla jsem, co mu říct. Najednou bylo takové to trapné ticho, a to si zrovna s Jakubem mám vždycky co říct.

,,Co mu povíš?" Zeptala jsem se po chvíli. Bylo to vtipné. Skutečně. A zároveň tak milé. Vždycky jsem se měla o koho opřít, když tu byl Dominik. Milovala jsem, jak byl starostlivý vůči lidem které měl rád. Hodně jsem to vidívala, jak se staral o kluky.

,,Že jsi v pohodě, ale pochybuju, že mi bude věřit, vzhledem k tomu, že tě viděl jak si bereš cigarety," zazubil se. Měl pravdu. Nekouřím cigarety, jen když jsem ve velkém stresu, ale to je hodně výjimečné. 

S cigaretami jsem začala před svými devatenáctými narozeninami. Po smrti rodičů. A taky jsem měla poslední rok na gymplu. Bydlela jsem u babi, dokud jsem nebyla schopna se postavit na vlastní nohy, a taky dostudovat. Pilně mě kontrolovala a záleželo ji na mých známkách, podobně jako mamce, když tu ještě byla. Dělala všechno proto, aby máma nahoře byla pyšná. A já se samozřejmě snažila taky. To že jsem měla závislost na nikotinu kupodivu babi nevadilo. Sama mi řekla, že by ji to začalo vadit až ve chvíli, kdy by se mi začali horšit známky a ona by dozvěděla, že nedokážu v hodině sedět v klidu.

,,Prostě jsem si šla zapálit, nic zvláštního," teď jsem se zazubila zase já. Nevěřil mi. Přivřel oči, a pak se zasmál. S úsměvem jsem nad tím zakroutila hlavou a vydechla šedý dým z úst.
,,Jak to, že vlastně nešel sám?" Zeptala jsem se, protože jinak už by mi byl v patách. Proto mi to bylo zvláštní.

,,Objevila se tam jeho bývalá," protočil nad tím panenky a se nad tím jen uculila. 

,,Klára?" Zeptala jsem se a Jakub přikývl, ,,bože.. Radši bych tam měla jít." zastavit Dominika před hloupostmi, co by byl schopný udělat a zase do toho spadnout. Byla krásná a s muži to uměla, hlavně s Dominikem. Ale po rozchodu ho to tak zocelilo, že už si moc s ženami nezačíná. Uvědomil si, co všechno mu Klára vzala. Snad.

,,Není třeba, věř mi. Má zájem o někoho jinýho," Díval se do nějakého bodu, když mluvil. A pak se až otočil na mě. Kulišácky se usmál.

,,Páni, nějaký nový objev?" Zeptala jsem se překvapeně. Jakože mi o ničem takovém neřekl?

,,Ani ne, zná se s ní dlouho. Nebo teda, vždycky to vypadalo že mezi sebou mají silný pouto," Jakube řekni jméno nebo začni srát písmena, tohle tajnůstkaření mě už vážně nebaví.
,,Nedělej že přemýšlíš, muselo ti to dojít hned," začal se smát. Nechápala jsem, vždyť se mi Dominik s ničím nesvěřil. Snažila jsem se v paměti najít nějakou ženu se kterou mě kdy Dominik představil a řekl mi o ní hodně. Sakra. Nebylo jich tolik. Mohla jsem je spočítat na prstech jedné ruky. Ale zároveň už jsem si moc nepamatovala, co všechno mi o nějaké z nich řekl. Pak mě to napadlo.. Sarah? Znali se od dětství.

,,Sarah?" Vybavila jsem si v paměti snědou, hnědovlasou dívku s čokoládovýma očima. Páni, její proporce těla byli neskutečné. Vskutku nádherná.

,,Ne, myslím tebe, ty troubo," Zůstala jsem stát v překvapení, pak jsem se ale nad tím pousmála.

,,To je blbost Jakube, sám tomu nevěříš," Začala jsem se smát, jak k tomu přišel. Nevěděla jsem co na to říct. Dominik by sis se mnou nikdy nic nezačal. To vím stoprocentně.