Predátor

~ 11 ~

Přišla sobota a přípravy na večírek, Dominik byl kupodivu úplně v klidu. Čekala jsem, že bude nervózní a chvíli neposedí, ale ještě před tím, než jsme měli jet ke kadeřníkovi seděl u mě v obývaku na sedačce a díval se na nějaký komediální seriál na netflixu.

Šaty, které mi Dominik objednal na večírek vlastně nebyli šaty. Byl to elegantní černý overal s dlouhými rukávy a rozšiřujícími nohavicemi. A s lehkým výstřihem.

Lodičky měli vážně vysoký podpatek a že začátku jako bych v lodickach neuměla chodit. Ale podařilo se a já se nakonec přece jen ukázala Dominikovi.

,,Tak se ukaaaaaž," volal na mě z obýváku. Zhluboka jsem se nadechla a vyšla z chodby, lodičky na plovoucí podlaze klapaly a já se postavila stydlivě před něj.
,,Páni," Utrousil nevěřícně, ,,Otoč se na místě," Řekl a naznačil rukou abych se otočila o tři sta šedesát.
,,K sakru," Zakryl si rukou pusu jak se uculoval po tom, co jsem se otočila.

,,Co je?" zasmála jsem se.

,,Vypadáš neskutečně," Vstal a já ustoupila o krok dozadu.
Postavil se přede mě a prohlížel si mě od vlasů až po lodičky.
,,Kadeřníka zruším, zvládla jsi to sama.. a ten účes ti sluší mnohem víc než ten, který jsem navrhl, aby ti udělal," řekl a sáhl mi dlaní na tvář, aby mi hlavu trochu naklonil na stranu. Zaměřil se na pinetky, kterými jsem měla sepnuté přední vlasy, aby mi zůstaly vzadu a nepadaly do obličeje a nekazily tak účes.

Lhala bych, kdybych řekla, že se tak tak držím na nohách, když na mě tak něžně sahal a choval se ke mně jako k porcelánovému sloníkovi.
Ztěžka se mi dýchalo.

,,Posaď se, půjdu se obléknout a můžeme pomalu vyrazit," Řekl nakonec a přestal se mě dotýkat a já se mohla konečně nadechnout.
Na jeho vyzvání jsem jen slabě přikývla a posadila se nervózně na sedačku, zatímco odběhl ke mně do ložnice pro oblek, který si připravil.

Byla to zvláštní chvíle a po celou dobu, co jsem seděla na pohovce jsem se nedokázala uvolnit nebo se pohnout. Netuším, co to se mnou bylo, ale netrpělivě jsem bez hnutí seděla a čekala až Dominik vyjde z chodby a konečně půjdeme.

Myšlenky mi přišli až na Petra, který se mi od posledního setkání, co jsem ho viděla, neozval. Nevím, jestli to bylo schválně, ale rozhodně se mi to nelíbilo. Psala jsem mu, jak se má a jak se cítí, ale neodpověděl. Kdyby mi dal alespoň zobrazeno, nebo napsal, že je všechno dobrý...

Konečně jsem se odhodlala pohnout a vstala, zhluboka jsem se nadechla a zamířila k chodbě, abych se alespoň opřela o futra a nacvičila si rovný postoj než příjdeme na večírek. Už teď jsem byla velmi nervózní a měla chuť to že sebe všechno svléknout, převléknout se do pyžama a schovat se pod peřinu před celým světem.

Dominik konečně přišel, vyměnily jsme si pohledy a on si obul boty.
Vyšli jsme z bytu, zamkla jsem a zamířili ven do otevřeného světa. Do pěti minut pro nás mělo přijet taxi, a tak jsme si zkrátili chvíli kouřením cigaret, teda spíš jen Dominik.

,,Nebudeme tam moc brzy?" Zeptala jsem se, Dominik měl tentokrát naplánované vše dopředu na minutu aby nic nezmeškal, takže jsem od té doby, co mi řekl, že kadeřníka zruší měla za to, že tam budeme příliž brzy.

,,Nene, myslel jsem, že pojedeme ještě k tomu kadeřníkovi, kterého jsem zrušil, tak jsem čekal, že tam budeme tak o hodinu a půl později, ale teď tam budeme později jen o půl hodinu," usmál se a podal mi již zapalenou cigaretu, načež jsem jen zavrtěla hlavou na znamení, že nechci.

,,Mám s sebou pepermintové žvýkačky, kdybys potřeboval," sdělila jsem mu jen a on kývl hlavou.

Akorát když dokouřil cigaretu, přijelo taxi a Dominik mi otevřel dvěře, abych si sedla první, načež jsem pozdravila muže za volantem a Dominik si sedl na přední sedadlo spolujezdce.