Láska a nenávist

57 7 2
                                    

Ona myslela, že setkala se s láskou,
kdykoliv se na něj podívala,
vzpomněla si jak ho milovala
a netušila že měla oči jako zavázané páskou.

Kdyby jen tehdy tušila,
to co před pár hodinami zjistila.
Kdyby jen tehdy tušila, že doufat v to že ji bude milovat, bylo zbytečné,
jelikož on k ní necítil nic kromě čiré nenávisti (možná) věčné.

Za pár měsíců týdnů a dní,
stihly se role zcela obrátit.
On jí miloval stále víc
a ona cítila k němu nenávist.

On lásku snažil se ji vyznat
ona nepřestávala ho odmítat.
Nikdy si však přiznat nechtěla,
že její nenávist k němu trochu pohasíná.

Nenávist její pohasínala čím dál víc,
že za čtrnáct dní se to již nedalo nenávistí označit.
Ale stále to nedošlo tak daleko,
že by se to dalo nazvat láskou oboustrannou.

Asi o týden později,
vzniklo mezi nimi přátelství.
Přátelství jejich postupně sílilo,
ale láska se tomu říkat nedalo.

Ona nedokázala ho znova milovat,
důvod proč snad nemusím vysvětlovat.
Čas šel stále dál a dál,
hrozně rychle utíkal.

Květina lásky mezi nimi nikdy nevykvetla,
ale válečná sekera už byla hluboko pod zemí zahrabána.
Jména jejich jsou pro nás tajemná
a nevím zda budou někdy odhalena.

169 slov

Loučí se Luna Aurelia Evans, Adéla Gringer a Anna Pebbott.

Výtvory mé fantazieKde žijí příběhy. Začni objevovat