Výtvory mé fantazie

Temná magie

Já byla jsem jen obyčejná elfka,
Než ovládla mne magie temná.
Dlouho jsem vzdorovat zkoušela,
Než má jediná kamarádka mne zradila.

Zlo vybralo si mne,
A já vzdala se.
Jaká síla se ve mně skrývá?
To s pomocí zla jsem odhalila.

Hněv svůj jsem napovrch vypustila
A svou moc objevila.
Zlo vyhrálo a já jsem prohrála.
Kéž bych se nevzdávala.

Zlo ve mně žilo
A já zcela zapomněla,
Kym jsem byla
A že existuje světlo.

Pak objevila se ona,
Vyvolená dobra.
Bojovaly jsme,
Ona chtěla osvobodit mne,
Od temné magie,
Která porazila mě.

Zjistila pravdu,
Kterou jsem zapomněla.
Jednoho dne mi dost pomohla,
Když připomněla mi srdce z labradoritu.

Jediná vzpomínka,
Bylo to srdce.
Na to že byla jsem normální elfka.
Ach, jak dávno to už je?

Když utkaly jsme se osobně,
Zlo zničilo mě
Já jí zabít nechtěla,
Ale kvůli temnotě ve mě jsem musela.

„Ty nejsi zlá,
Zlo tě ovládá.
Tak konečně vzepři se mu,
A získej zpět tu milou elfku.

Vlastně za to můžu já.
To já jsem tě zradila,
A tohle způsobila.
Zajímá mě, zda jsi mne vůbec poznala,
Tvou nejlepší kamarádkou jsem byla.
Ano to jsem já.

Vždy když tě vidím vybavím si,
Tu zradu v mém srdci.
A dlouho přemýšlím,
Zda jsem hodna,
Být dobrá vyvolená,
Zda můžu to odčinit,“

Pravila elfka tiše
A připomněla mi
Ty nádherné chvíle
Strávené si ní.

Zlo ve mě vyhrálo
A stříbrnovlasou elfku zabilo.
Když jsem si to uvědomila,
Opět jsem se temnotě vzepřela.

Bojovala jsem proti němu,
Nebylo lehké nad ním zvítězit,
Už vzalo mi mnoho sil,
Srdce z labradoritu pomohlo mi jej porazit.

Srdce labradoritové,
Tajemné a magické,
Má jediná vzpomínka,
Dala mi jej ta kamarádka.

Žal přišel hned,
Vzpomínky na krásu i na bolest.
Slza spadla na labradoritové srdce
A ono rozzářilo se.

Zvláštní silná magická síla,
Ji k životu probrala.
Bylo to neočekávané překvapení,
Ale rány na srdci se tak snadno nezahojí.

318 slov.

Loučí se Luna Aurelia Evans, Adéla Gringer a Anna Pebbott.