8. KAPITOLA

8 1 0
                                    

Domem se ozve zvonek. Leknutím sebou trochu trhnu poté si stoupnu a rychle si začnu otírat slzy. Když už můj pláč zamaskovaný co nejvíce to jde, což moc není, sáhnu na kliku a otevřu dveře.

„Ehm Ahoj? Jsi v pohodě?" Zeptá vysoká holka, Majda. A já jsi vzpomenu na skupinový domácí úkol ze španělštiny. „Co se stalo?"

„Nic. Pojď dál." Než to dořeknu ona už je uvnitř.

„Veru já nejsem blbá...jde o Petra viď?" Zeptá se a já na ní vykulí oči.

„J-jak to víš?"
„Jde o to, že se líbal s Jůlii ne?" Zeptá se a já se nestačím divit tomu, jak je všímavá.

„J-jo, jo jde, ale vlastně by mi to mělo být fuk. Mezi mnou a Petrem nic není, jsme jen kamarádi. A když nepočítám jeden opilecký polibek, a to že jsem včera spala u něj v posteli tak jsme nic divného co by se vymykalo přátelství nedělali, ale přesto...když jsem ho viděla, jak líbá tu krávu...vadilo mi to." Zakroutím nechápavě hlavou.

„Veru vážně si myslíš, že k sobě necítíte nic víc než přátelství. Já nejsem slepá a všimla jsem si, jak Petr od té doby, co jsi tady ty jen září. Často o tobě i mluví. Už dlouho nebyl takhle hotový z nějaké holky jako z tebe. Všimla jsem si i vašich pohledů na sebe. Možná si to ještě neuvědomujete, ale myslím že mezi vámi by mohlo být mnohem víc než přátelství. A podle mě se k sobě perfektně hodíte." Pousměje se na mě a já se nestačím divit jejím slovům. Pak jsi ještě povídáme a vše probíráme do podrobností. Nakonec jsme se pustili do práce.

„Chtěla bys semnou mít něco víc?" Zeptám se Majdy.

„cože?" Zeptá se velice nechápavě.

„No s Petrem jste příbuzní ne? Tak třeba přemýšlíte stejně..." Přeruší mě.

„Za prvé já nejsem on nevím, co si myslí a vážně to ani vědět nechci, ale neboj myslím...ne já to vím... že ta pusa pro něj nic neznamenala jen se těch pocitů bojí dej mu čas."

„Dobře." Pustíme se zpět do práce a ona z ničeho nic.

„Tak ty a Petr jo? Slušelo by vám to spolu." Mrkne na mě, když se opět posadíme zpět do původní polohy.

„To neumím posoudit každopádně spolu nikdy nic mít nebudeme." Zakroutím rázně hlavou i když mě to vlastně trošku mrzí.

„Proč ne?"

„Protože se dneska opravdu ukázalo že je takový jek se o ně říká. Děvkař. Pořád jsem tomu nechtěla věřit a snažila jsem se ho poznat z jiného úhlu, ale dneska mi to došlo že to je pravda. Má holky jen na sex o nic jiného mu nejde. A já nejsem nějaká blbka, která se sním vyspí, když vím, že pro něj pak nebudu zase existovat. Tak blbá nejsem." Vysvětlím.

„Ale on takový opravdu není. Dobře poslední dobou měl takové období, ale po tom, co se mu stalo se to dá tak trošku pochopit. Ale můžu ti stoprocentně odpřisáhnout, že Petr, jakmile se zamiluje tak je to ten neskvělejší kluk na světě a miluje celým srdcem. Kdybychom nebyli příbuzní tak bych do něj šla." Mluví vážně, ale přesto se ke konci zasměje a já musím taky.

„A co se mu stalo?" Zeptám se.

„To by ti asi měl říct on sám." Nakonec tedy radši změníme téma a bavíme se o něčem jiném.

*************

Druhý den

Petrův pohled

„Tak o čem jsi chtěla mluvit Majdo?" Zeptám se jí, když po škole dojde ke mně domů.

„Vlastně o Verče." Řekne a já se na ní nechápavě podívám.

BARBIE & KENKde žijí příběhy. Začni objevovat