BARBIE & KEN

10. KAPITOLA

Ráno otevřu oči a zahalena pouze b Petrově bílém tričku a přikrytá peřinou se protáhnu. Poté se musím usmát, když mi dojde, co se vše včera stalo. Nejenom že jsme si vyznali svoje city a dali se dohromady. Taky mě Petr ještě stihl vzít na naše 1 rande a ta noc taky stála za to, ehm. rukou se pokusím nahmatat Petrovo tělo, ale on už vedle mě neleží. Kde je? Odpověď se mi dostane hned jakmile se otevřou dveře a dovnitř padne Peter stát jsem plným jídla.

„Dobré ráno princezno." Nad jeho oslovením se musím usmát. Neřekla bych o Petra, že by si potrpěl na roztomilá oslovení.

„dobrý, páni to si nechám líbit." Usměji se, když položí tác mezi nás sáhne si vedle mě, přičemž jsi mě hned přitáhne do polibku.

„jak jsi se vyspala?" o ptá se s úsměvem a oba se pouštíme do snídaně.

„Já skvěle, na to že jsem toho moc nenaspala." Uchechtnu se.

„to jsme 2." Souhlasí se mnou.

„Co vlastně budeme dneska dělat?" Zeptá se a odloží tác již s prázdnými talíři a hrnečky na stolek vedle postele.

„Hm... Já bych věděl." nahodí svůj úšklebek a než se naději přišpendlíme tělo pod to své.

„jo a co by to mělo být?" hraji bylo i přesto že se usmívám.

„co třeba něco takového?" šeptne a poté si přivlastní mé rty. samozřejmě hned začnu spolupracovat. Ani nevím jak dlouho se tady jen, tak líbáme, ale když mi rukou začne putovat pod tričko, odtáhnu se od něj.

„Sice bych tady celý den moc ráda jen tek s tebou proležela, ale musíme dělat ten projekt na španělštinu a večer se vracejí rodiče." Věnuji mu smutný pohled.

„Ale tak třeba bychom mohli, alespoň něco málo stihnout..." zamrká na mě prosebně.

„Zapomeň, radši se jdi oblíkat." Bouchnu ho do hrudě, takže on se zaskočením spadne vedle mě do peřin.

„To je strašný jsme spolu sotva den a ty už mi odpíráš sex a já myslel, že to se děje až po roce a víc vztahu." Zabrblá, ale i já vím, že to nemyslí vážně takže se zasměju.

„Ale prosím tě ty chudáčku. Já ti to někdy vynahradím." Trochu si pohraji s jeho vlasy načež se ozve jeho tiché zavrnění.

„No tak dobře." Přikývne nakonec.

*************

„Uff hotovo." Unaveně odhodím propisku stranou. Konečně je ten projekt hotový. Ještě, že umíme tak dobře španělsky, ale stejně to bylo strašný.

„Už, aby bylo po střední." Odfrkne si Petr a já si lehnu tak, že si položím hlavu do jeho klína.

„Ale pak ještě vejška." Podotknu.

„No...já vlastně poslední dny o tom dost přemýšlím. Nevím, jestli chci vůbec jít na vejšku." Pokrčí rameny.

„Proč bys nešel?" zajímá mě.

„Chtěl bych se věnovat fotbalu. Vím, že to je asi dost blbý sen, ale je to, co si opravdu nejvíc přeju. Jsi vlastně první, která ví, že uvažuji o tom nejít na vejšku a zkusit místo toho prorazit ve fotbale." Přizná.

„Toho si vážím. Ale jsi si jistý, že je to ten nejlepší nápad?"

„Nevím. Jasně, že to má spoustu rizik. Nemám jistotu, že nějak prorazím a taky vím, jak malá to je pravděpodobnost, ale vím, že se chci věnovat fotbalu." Trošku se na mě pousměje.