3.

338 12 1
                                    

Po škole se kluci rozešli jinými směry. Felix se bál, že zase potká tyrany, a příjde domů jen tak tak.

Šel už známou cestou a zrovna když se začal bát že je potká tak do někoho omylem narazil. Spadl na sklo co bylo na zemi, a tak si to sklo zapích do ruky.

Hyunjin pov.

Přemýšlel jsem nad tím, jak to bude v nové škole a nedával jsem pozor na cestu. Takže s mým štěstím jsem do někoho narazil. Já to ustál ale ten druhý ne a spadl na rozbité sklo a zapích si ho do ruky. Rychlé jsem ho zvedl ze země. "Já se omlouvám. Nedával jsem pozor na cestu.„ "Jo v klidu já tak nedával pozor ale moje ruka asi není v klidu.„ Podívali jsme se oba dva na ráz na onu ruku. "OÚ. Tak já vás vezmu do nemocnice počkejte.„ A než stačil něco říct tak už jsem ho měl v náruči a šel směr nemocnice.



Takhle kapitole je docela krádká, ale mějte pochopení, že psát v 1 hodinu ráno není uplně zdravé pro oči. Taky se omlovám za chyby. A moooooooooooooooooooooooooooc se omlouvám že teť moc nebudou vycházet kapitoly, ale máme toho ve škole moc a já nestíhám. Tak snad chápete. Mějste se pěkně ahoj♥️<3

První pohled (hyunlix)Kde žijí příběhy. Začni objevovat