První pohled (hyunlix)

19.

Felix pov.

Šel jsem přes cestu a najednou slyším někoho brzdit

Otočím se za zvukem ale nestihl jsem reagovat

Přejelo mě auto

Moje tělo tam leželo bezmocně v louži mé krve

Jen jsem slyšel jak auto ujelo pryč a víc už jsem nevnímal

Jenom tmu

Hyunjin pov.

Už jsem toho měl dost a tak jsem se rozhodl ho začít hledat

Hledal jsem všude a pak jsem to uviděl

Začal jsem se třást a moje tělo se nemohlo ani pohnout

Začal jsem brečet

Hned jak jsem se vzpamatoval tak jsem běžel za ním a zavolal záchranku

Záchranáři přijeli za chvíli protože jsme byly blízko nemocnice

Odvezli si ho a mě tak nechali

Šel jsem si té nemocnice kde by měl být Felix

Vrátnice: "dobrý den mohu vám pomoci?"

Já: "dobrý den je jen se chci zeptat, jestli je tady pan Lee Felix"

Vrátnice: "Hned se podívám počkejte.... Aaaaaa ano ale je na sále a operují ho, jestli na něho chcete počkat tak si tady sedněte a až bude na pokoji tak vám řeknu ano?"

Já: "dobře děkuji"

Ještě si tam něco mumlala ale já už jsem si šel sednout

Čekal jsem asi půl hodiny než za mnou přišla ta paní a řekla mi pokoj kde by měl být Felix

Ihned jsem poděkoval a běžel do pokoje číslo 143

Jak jsem viděl dveře od jeho pokoje tak jsem zpomalil a šel jsem zaklepat jestli tam náhodou ještě není doktor

Ale nic se neozývalo

Tak jsem vztoupil

Začal jsem zase brečet

Leželo tam tělo Felixe kterého na 100% miloval ale teď
Teď se může vše ztratit
Nemusí si na něho pamatovat

Sedl jsem si na židli která tam byla a seděl tam do té doby než přišel doktor

Řekl mi že je v pořádku ale nechají si ho tu na sledování další týden

Super

Pak odešel a já tam byl zase sám
Ne sám byl tam i Felix ale teď jsem jeho přítomnost moc necítil

Zase jsem si sedl na židli a čekal než se vzbudí už s nedějí že si na mě může pamatovat

Felix pov.

Chtěl jsem otevřít oči protože jsem necítil že bych byl sám a zajímalo by mě kdo tady se mnou je

A kde vůbec sem

Jsem v nebi?
Umřel jsem?

Ale prostě mi oči otevřít nešli

Snažil jsem se dál a nakonec to šlo

Pomalu jsem se rozkoukal z ostrého světla a zjistil jsem že jsem v nemocnici

Takže mě někdo zachránil

Pomalu jsem otočil hlavu a viděl spícího ubrečeného Hyunjina

Byl roztomilý

Chtěl jsem pohnout rukou ale nevšiml jsem si že mi ji držel Hyunjin a omylem jsem ho vzbudil

Hyunjin: "Felixi?~" řekl ospalým hlasem

Já: "Šššš spinkej"

Hyunjin: " FELIXI!!!!!"

Já: "šššš křičíš"

Hyunjin: "jo promiň heh"

Já: "jak dlouho tu ještě budu?"

Hyunjin: "týden"

Já: "COŽEEEEE?!"

-----------------------------------------------
TAAAK JO, pospíšila jsem si a máte tady novou kapitolu ☺️
Doufám že se líbí a já se jdu ještě učit zeměpis 😅
Přejte mi hodně štěstí

Děkuji za pozornost a papa👋👋👋👋👋👋❤️