První pohled (hyunlix)

23.

Felix pov.

Hyunjin odešel a tak jsem si chtěl prohlídnout tu knížku co mi dal ale nejednou někdo zaťukal.
Myslel jsem že je to Hyunjin. "To si stihl rychle vrátit" řekl jsem a podíval jsem se na něho a až teď jsem viděl že to není Hyunjin ale....Changbin
"C-co tu ch-chceš?" "Ale snad by ses mě nebál" "Co tu chceš!" "Tebe" chtěl mě políbit a tak jsem uhl ale on vzal moji hlavu a přiblížil se a už byl hodně blízko já začal brečet ale nemohl jsem nic dělat protože mě držel dost pevně. Najednou ho odemě někdo odstrčil a já doufal že je to Hyunjin. Pořád jsem brečel takže jsem neviděl kdo to je i když jsem se hodně snažil.

Hyunjin pov.

Když jsem přišel tak tam byl nějaký kluk který už byl kousek od Felixových rtů a Felix pod ním brečel a tak jsem tam nestál jak tvrdý Y ale odstrčil ho od něho a začal jsem po tom klukovi řvát "Co si myslíš že děláš!?" zakřičel jsem na něho "A ty jsi jako kdo?" "Jeho přítel a teď mi řekni co tu doprdele děláte a kdo jste!" "Jak jako přítel?! Felix má být můj!" Takže on měl někoho jiného? "Co to doprdele meleš!? Felix má mě a nikoho jiného!" nebo taky ne "Víš co? S takovou buznou jako si ty a on se bavit nebudu" ukázal na Felixe a s tím odešel. Přišel jsem za Felixem a objal ho. "Už je pryč šššššš" začal jsem ho utěšovat a kolébat se s jedné strany na stranu. Když se Felix uklidnil tak se mi začal omlouvat že ho musel vidět a já absolutně nechápal o čem mluví

"Lásko o čem to mluvíš? A kdo to byl?" "P-promiň t-to byl jeden k-kluk který m-mě šikan-nova-l a teď t-tu byl ž-že se-mnou chce cho-dit a ch-chtěl mě políbit a-ale já o-opravdu nechtěl" a s tím se mi zas zabořil do hrudi a začal plakat a já ho políbil do vlasů s tím že už je pryč a že už ho nebude NIKDY otravovat. To mu slibuju.

Felix pov.

Mám pocit že jsem usl u Hyunjina ale když jsem se probudil tak jsem byl sám. Asi už musel jít. Podíval jsem se s okna a uvědomil si že je světlo takže tady ještě mohl být. podíval jsem se na hodiny a ukazovali okolo třetí hodiny. Všiml jsem si lístečku který mi ležel na nočním stolku ' potřeboval jsem na vzduch za chvíli se vrátím s láskou tvůj Hyunjin'. Dobře takže se vrátí. Ale co budu dělat než se vrátí? Mám nápad. Co ta knížka od Hyunjina? Nestihl jsem si ji ani pořádně prohlédnout. Ani nevím kolik bylo protože jsem se docela začetl do knížky a Hyunjin se mi KONEČNĚ vrátil ale nevšiml jsem si ho. Vylekal mě jak před tím jen s tím rozdílem že mi sebral knížku z ruky a než jsem se stačil rozkoukat a něco mu řekl tak mě políbil a samozřejmě jsem se do polibku připojil. Byl to dlouhý polibek "za co jsem si tohle zasloužil?" zeptal jsem se Hyunjina když jsme se odtáhli kvůli nedostatku kyslíku. "Protože jsi dokonalý? A protože tě miluju" usmál se a já ho objal.

"Nadechl ses aspoň čerstvého vzduchu?" "To ano a dokonce jsem stihl ti něco koupit" "A copak?" Hyunjin se usmál a odešel ale hned se vrátil a měl něco za zády "zavři oči" řekl a tak jsem i udělal. "Natáhni ruce" natáhl jsem ruce a on mi dal.....Vázu??? "otevři oči" hned jsem otevřel oči a uviděl jsem obří květinu ve váze "Bože hyung......tos nemusel. Za co?" byl jsem mile překvapen. "To víš. Ještě chvíli si tady pobudeš a tak jsem ti koupil kytičku abys to tu měl hezčí" šlo vidět že je nervozní "Lásko?" "Ano?" "Proč si nervozní?" "N-no j-já" "Ty?" "Prostě jsem se chtěl omluvit že jsem tě nechal přejít tu cestu. Kdybych šel s tebou tak tu teď neležíš" sklopil pohled a dokonce jsem si všiml že uronil slzu "Lásko neležel bych tu já ale ty ano a to bych si v životě neodpustil. Pojď jsem ty trubko moje" ukázal jsem aby si ke mě lehl a tak i udělal. "I tak se moc omlouvám" "Už se neomlouvej" políbil jsem ho do vlasů hladil ho po zádech dokud neusl. Za chvíli jsem usl taky. Vzbudil jsem se když se semnou potichu loučil Hyunjin. Nevšiml si že jsem vzhůru a už chtěl jít ale já ho vzal za ruku "Ty už musíš?" Hyunjin se lekl to šlo vidět ale odpověděl mi normálně jako kdyby se nic nestalo "Ano už musím je hodně pozdě ale zítra zase příjdu to slibuju" dal mi pusu a s tím chtěl odejít ale já ho zase zastavil. "Co když příjde a ty mi nebudeš jak pomoct?" "Lásko už se tě nikdy nedotkne vše  jsem zařídil a doktoři tě budou hlídat a kdyby přišel tak zavolej sestřičky ano?" "Tak dobře. Miluju tě" "Já tebe taky lásko. Pa" "Pa" a s tím odešel. Byl jsem zase sám. Zhasl jsem a šel spát. 

Ráno jsem se vzbudil a všiml si že mám jiné květiny. Podíval jsem se na dveře a těm stál Hyunjin s úsměvem. "No konečně ses probral ty moje šípková růženko" přišel ke mě a dal mi pusu "Kolik je hodin? A jak dlouho jsem spal?" "Je jedna hodina a špal si od té doby co jsi usl do teď" zasmál se ale v očích šel vidět strach. Proč strach? O koho strach? "Lásko?" "Ano?" "Vidím ti na očích že máš strach. Děje se něco?" Takhle nervózního jsem ho nikdy neviděl "Nooo víš někdo ti musel něco píchnout protože takhle dlouho spát nejde a to ani kdyby jsi byl unavený. Odešel jsem v devět a když tě o půl desáte přišli zkontrolovat tak už jsi spal takže není možné že si mohl spát takhle dlouho" sklopil hlavu a třesl nohou. Byl fakt nervózní "Takže co teď semnou bude?" "Řekl jsem jim ať tě zkontrolují jestli nemáš žádný píchanec a uvidíme" "L-lásko já se bojím" Hyunjin zvedl hlavu a lehl si ke mě "Neboj ano? Nic se ti nestane. To bych si neodpustil" dal mi pusu na líčko a objal mě

-------------------------------------------------

Máme tady další Kapitolu a musím říct že jsem s ní mega spoko. Tak uvidíme jak to bude u vás 😅

Zítra je škola 😫 takže vám přeji hodně štěstí a věřím že i když je škola školou tak tento rok zase vzládneme a uvidíme se zas veselí i o prázdninách ❤️ mám vás ráda a děkuji za hlasování ❤️

MOHLA BYCH VÁS JESTE O NECO POPROSIT?

PÍŠU TEĎ NA POČÍTAČI A TÍM ŽE TAM PÍŠU NOVĚ TAK NEVÍM KDE SE TAM MĚNÍ TY PÍSMA JAKO ŽE JEDNO JE TAKTO DRUHÉ JE TAKTO A PAK TOHLE NORMÁLNÍ NO A PAK TOHLE. VŠE JSEM MUSELA UDĚLAT PŘES TELEFON TAK BYCH RÁDA VĚDĚLA JAK SE TO MĚNÍ NA POČÍTAČI TAKŽE KDO PÍŠE TAK BYCH BYLA RÁDA KDYBY JSTE MI TO NAPSALI DO KOMENTÁŘŮ

Díky moc 😘 mějte se pěkně 😘❤️ ahoooj ❤️❤️‍🩹