Quarder pod tíhou mlčení dělal svou práci, dokud se oficiálně nedomluvil se Sandrou, aby jeho skupiny převzala. Nepotřebovala vysvětlení – již několikrát se stalo, že Aaron si vyžádal jeho přítomnost u obchodních záležitostí v jiném městě, takže na týden zmizel a půjčil Sandře svou pomyslnou hodnost v Domě. Nebylo to poprvé ani naposled.
Aaron seděl v křesle kanceláře, která s otcem neměla již nic společného. Renovoval sklad, který používali zaměstnanci, ale stejně ho nevyužívali. Starou otcovu místnost používal jako knihovnu, protože měl pocit, že když tam zanechá všechny dokumenty a knihy, jež Chris používal, dozví se víc o lidech, které otec využíval, naháněl, obelstil.
Stejně by v místnosti, která smrděla po krvi a lžích, nevydržel dlouho.
Pročítal si dávno neplatnou smlouvu na potvrzení kácení starých stromů. Zmínky o napadení hmyzími škůdci nikde neviděl, načež věděl, že společnost KOVANA s.r.o. prodávala dřevo za třikrát větší částky než nákupní cena. Potom našel dopis od tentýž společnosti s fakturou, která se k nákupním cenám ani nepřiblížila, naopak byla o to větší a nevztahovala se k smlouvě. Peníze šly na otcův účet, ne ale na ten, který Aaron znal – tento našel teprve nedávno. Když si na počítači tu společnost vyhledal, dočetl se jen o dodávkách starého suchého dřeva. U kontaktů nenašel adresu kamenného skladu ani kanceláře. Byl to jasný podfuk.
Zapsal si Kovanu na listinu jmen, jímž nemá věřit. Pokaždé se objevili jednou za tři roky, ale z nějakého důvodu se s nimi Aaron nesetkal – pokud nezměnili identitu.
Šanon plný obchodních záležitostí zasunul zpátky do regálu. Dotýkal se hřbetu. Je toho tolik, co ještě není vyřešeno.
Vytvářel nové spolupráce. Začal od nuly, protože když se první rok věnoval všem papírům, musel si nastudovat otcovy záměry. Uměl je skvěle zakrýt pod záštitou podmínek, které se lidem nechtějí číst. Aaron si je pečlivě přečetl – značil si e-maily, které mu přišly podezřelé, třeba jako zpráva o dodání bílého dřeva, což se opakovalo ve vláknech s jinými firmami nebo soukromými osobami. Zálohoval si zprávy dřív než se stačily po třiceti dnech automaticky smazat. Mnoho věcí mu unikalo; díky digitálním zálohám však věděl, s čím má co do činění, když nenašel vázající se fyzické dokumenty.
Bílé dřevo.
Představa, že je tenhle mrakodrap postavený na základech s nečistými penězmi, ho otrávila. Byl tehdy v šoku. Znechucený. Matka o ničem neslyšela, ale tušila tolik věcí... jenže mlčenlivost je největším zrádcem i největším nepřítelem.
Veřejnost se nemohla o otcově zmizení dozvědět, proto se Emily postarala o to, že je na pracovní dovolené, z níž se kdo ví kdy vrátí.
Zklamaní, to je to, co Aaron cítil. Když byl mladý, otci důvěřoval a respektoval ho, i přestože synovi nedovolil nahlédnout do pracovních procesů. Amanda byla zvědavá a zadruhé otci nevěřila, nazývala ho jménem. Chrisi, jsi špinavý až za hrob.
Dávalo mu větší smysl, proč Amandu vyhostil. Nešlo jen o filosofii, kterou s ním nesdílela. Šlo o víc, ale bratr byl slepý.
Zemřela, protože mě nerespektovala. Zmrzla a shnila pod mostem. Smiř se s tím.
Kdyby nebylo jednoho losa, možná by se s ní nikdy nesetkal.
Zamkl otcovu bývalou pracovnu a o hodinu později se potápěl. Chlór ho štípal v nose, avšak voda ho hýčkala.
Otevřel oči a z nich zírala šelma. Cítil tlak vody, slyšel vlastní srdce. Vyplaval na stupínek, pokrčil koleno a koukal na chvějící se hladinu. Seděl ve výšině, s panterem sdílel pohled na vodu a na snědém těle mu vyskočila husí kůže.

ČTEŠ
Území jaspisu a bizonů
FantasiKdyž předci zanedbají výchovu vnitřních stvůr, je jen otázkou času, než ta stvůra rozkousne hostiteli břicho a nakazí společnost svou zkažeností. Cole se se zimou vypořádává čím dál hůř, zápasí s chladem a nespavostí, zatímco se Aaron věnuje obchodů...