Arogantní

- 6. Kapitola -

Josh

Koukal jsem na záda odcházející Lizi a nechápal co se teď odehrálo. Hráblo mi? Já jí kurva málem políbil.
Můj plán je takový, tedy zatím jen v mé hlavě. Budu muset na něm začít sakra pracovat co nejdříve. ALe plán je tedy následující.  Budu se snažit, aby LIzi se mnou hrála fake přítelkyni na naše. Oni by mi dali pokoj a já budu mít své místo. - Ne že se jí budu snažit šukat na stole po 2. hodinách co otec vypadne z práce. Nejsem tady ve firmě ani půl dne a už bych tu nejraději strhával oblečení ze sekretářky a okusoval jí bradavky. Nebylo by to nic zvláštního, ale kurva tady se jedná o Lizi. Nejen že to je moje kamarádka. ...

Hah to bejvávalo. Smálo se mé podvědomí. Její kamarádství si ztratil, když si jí strčil hlavu mezi nohy a hrál sis s její malou kámoškou. Šeptal mi hlas v hlavě ze značným pobavením. 

Dobrá, tak je to kamarádka, kterou jsem přefikl, ale taky je to otcova sekretářka a jeho dobrá ruka. Kdybych jí něco udělal, zabil by mě i když jsem jeho syn. Hm, když tak přemýšlím, tak by se asi nikdy neměl dozvědět, že jsem byl tak blbej a ojel jí a pak se vypařil a nedal o sobě pár roků vědět.
Měl bych se jít léčit. Začíná mi hrabat z nedostatku sexu.
Nedostatek? Smálo se mé podvědomí. Není to ani 7 dní, kdy jsi naposled šukal Joshi. A aby toho nebylo málo, tak ti to tvoje máma připomněla včera před celou ulicí. Křičel na mě hlásek uvnitř.  Jsem fakt debil, uznávám. No, ale zase na druhou stranu, kdyby nepřišla Rachel, tak by se Lizi polibku nebránila. Kurva Joshi, už na to nemysli... 

Potřepal jsem hlavou, abych zahnal takové myšlenky a otočil se na Rachel, která mě s přivřenýma očima pozorovala jako šelma svou kořist.
,,Co se děje Rachel?" odkašlal jsem si a vzpřímeně se postavil. Snažil jsem se o profesionální postoj nastávajícího šéfa. Výrobně Joshi. Chce to potlesk. Hraj na drsnýho šéfa, který má v hlavě jen jedno. Šukat svou sekretářku. Kurva, to je jak začátek z dobrýho porna od Brazzers. Uchechtl jsem se a až poté si uvědomil, že jsem neposlouchal osobu před sebou. Výrobně Joshi, takto se chová správný šéf. 

,,Ehm, omlouvám se. Co jste říkala Rachel?" snažil jsem se o miloučký úsměv. 

,,Říkala jsem, že se omlouvám zda jsem Vás vyrušila při něčem důležitém." začala znovu Rachel. Pro tentokrát jsem jí už poslouchal. 

,,V ničem jste nás nevyrušila. Vše je v pořádku. Se slečnou Davisonou jsme se roky neviděli. Staré přátelství. Nic více. Nechci tu mít na pracovišti nějaké drby. Jasné?". Na slově drby jsem si dal záměrně záležet. Vlastně jsem ani nechápal, proč jí mám tuto situaci vysvětlovat. Nic jí do toho není. 

,,Nebojte. To bych Eli neudělala." přikývla s úsměvem na tváři Rachel. 

,,To jsem rád. Tak co pracovního potřebujete?" zeptal jsem se znovu. Rachel se nadechla a začala hrnout tunu otázek, které potřebuje doplnit. Promnul jsem si spánky a začal opět přemýšlet v pracovním duchu, i když otázky byly spíše pro Lizi, která v tomto má zajisté lepší přehled než já. 

Elizabeth

Vešla jsem na záchody a hned se zavřela v jedné z kabinek. Dala jsem dolů prkénko, na které jsem si následně sedla, poté si schovala hlavu do dlaní. Chtělo se mi znovu začít brečet, ale překonala jsem se. Nechápu kde se ve mně berou takové emoce. Chovám se jak pubertální zamilovaná kráva. Takhle mě neměl nikdo vidět. Ani Josh ani Rachel. Dlouho jsem bojovala sama se sebou, abych se takto nechovala a teď takový trapas. 
Nechápu sama sebe. Joshe jsem dlouho neviděla a najednou se tu ukáže a já se do něj zamiluji při prvním pohledu. Uchechtla jsem se. Nejsem zamilovaná, jen se mi vrací vzpomínky.