Život není nikdy jaký se zdá /ff Wilbur Soot

24

Tou zvonicí věci byl ten nejvíc otravny budík, ten zvuk bych poznala na míle daleko. Nejspíše jsem to slyšela jen já protože nevím nikdo v okolí nic neříkal. "Co se to děje?" řekla jsem si sama sobě. Nedávalo mi to moc smysl, protože kdy to bylo odsud tak by to ostatní slyšeli. Najednou se vše okolo mě začalo třást ,padat a rozpadat . Začala se pomalu propadat i podlaha a já letěla neskutečnou rychlosti až do nejnižšího bodů v domě, ve kterém jsem před chvílí ještě stala pevně na svých nohou. Silná rána , černo , ale žádná bolest,jak se to mohlo stát.
Otevřela jsem oči, uviděla jsem před sebou můj pokoj. "Cože neeee to byl všechno jen sen ? Ale jakože si to vše pamatuju?" Pokládala jsem sama sobě otázky , protože to co se stalo určitě jako sen nevypadalo ,bylo to až moc reálné. "ELIZABETH!" uslyšela jsem hlas mého bratra, tam přece jen něco zůstalo tak jak má být . "Jo?" "Dělej vstávej z ty postele , musíme jít ." "A kam že to jdem?" úplně jsem to zapomela , začala se mi vybavovat část z mého snu ,jeli jsme ke Karlovi přece . "Ke Karlovi, ještě včera jsem ti to říkal ." (Pozor už se to začíná zamotávat )
Vzala jsem z postele a vzala první kusy oblečení, které mi padly do ruky. Hodila jsem to na sebe jak nejrychleji jsem to dokázala.
Už jsem sebihala schody , když v tom mi došlo že nemám ponožky(bože můj 😭💀). Otevřela jsem dveře od pokoje, všimla jsem si něčeho divného, byla to žlutá růže s červenou mašličkou. Jedinej kdo mi kdy dal žlutou růži byl Wilbur v tom snu ,ale to není možný že by to přece nebyl jen sen? (Tady ještě víc ;))
Oblikla jsem si ponožky a už podruhé jsem scházela schody s domenim že mi nic nechybí. Teď mi naštěstí už nic nechybělo. Tommy byl docela naštvanej. "No konečně tu jsi ,jsem si myslel že už nepřijdeš ." "Jdem??" "Jdem." Obuli jsme si boty a vyrazili ze dveří . Cesta ubyhala docela rychle. Za pět minut jsme už zvonili na Karla. Otevřela nám Linn. "Ahoj ,pojďte dovnitř." Vešla jsem za práh a pomalu si začala sundávat boty . Povesila jsem si bundu na věšák v chodbě a následovala Tommyho do obývacího pokoje . Ale kdo tam neseděl. "Ellie?" On si mě pamatuje ? "Wille?" "POČKAT POČKAT VY DVA SE ZNÁTE??"

__________________ 392 slov _______________

To je zamotaný ani nevím jak .