Život není nikdy jaký se zdá /ff Wilbur Soot

12

Procházeli jsme se když v tom Willy navrhl jednu věc:
"Znám jedno hezké místo kam nikdo nechodí a občas si tam chodím čistit hlavu." Já jen čekala než do řekne to co vlastně chtěl říct.
"Co kdyby jsme tam zašli, není to moc daleko ??"
Jo dobrý nápad 🙂 *pomalu jsem nevnímala nic jiného než jeho hlas*(co mě to napadlo ?? Pomocccc😭😭😭😭😭)

Pomalu jsme šli netrvalo to dlouho (měl pravdu lol) co jsme vycházeli do lesa. A zatím malým lesíkem , jsem najednou uviděla louku celou posetou květinami různých druhů , barev a velikostí. Na té louce jsem zahlédla strom s podivnými listy. Zafoukal vítr a ukázalo se že to nejsou listy, ale překrásní motýli.

Je to tu krásné * vychrlila jsem okamžitě že sebe potom co jsem se  aspoň trošku zpamatovala*
"A ještě hezčí, když jsi tu ty " *řekl nebo spíše zašeptal tak potichu, až to skoro vypadalo že to řekl jen pro sebe*
Já to ale slyšela a nevědomky jsem se na něj usmála. On okamžitě zčervenal , ale pomalu bych to nepoznala, protože se to snažil přede mnou skrýt.(lol pomoc 🤣🙂,co to píšu?😟)
Ještě jsem si všimla houpačky na tom stromě který jsem již zmínila. Chytla jsem Willa za ruku a rozeběhla se k ní. (k tý houpačce kdyby někdo nevěděl 🙂)
On neváhal a rozeběhl se semnou. Když jsme doběhli k tomu již po několikáté zmíněnému stromečku , okamžitě jak jsem popadla dech , tak jsem si chtěla sednout na tu houpačku   , ale stále ještě jsem tak trochu držela Willa za ruku , tedy jsem ho pustila.
Už už jsem se chtěla posadit když v tom mě někdo předběhl a já si v tom spěchu  na něj sedla (😭😥😟)
Will mě okamžitě chytil kolem pasu abych nehodila hubu.
Opřela jsem se o něj *položil mi jeho hlavu na mé rameno * (jak nečekané že?)
Takhle jsme tak seděli nejspíše už nějakou delší dobu, protože mi začínala být tak trochu zima .
"Chceš půjčit mojí mikinu?"
Eeeeee *v tu chvíli jsem absolutně nevěděla co říct, i když jsem věděla že tenhle moment někdy přijde*
Jo děkuju *nakonec ze mě vypadlo*
Seskočily jsme z houpajdy (výtejte u dalšího vzdělávání se mnou , houpajda je jiné označení pro houpačku [nevím jestli to někdo z vás používá , ale nevadí])
Tady ji máš 😀 *podal mi tedy jeho mikinu*
Děkuju moc , asi kdyby jsi tu nebyl tak bych nejspíš umrzla i když je teprve začátek léta.
"Není zač , to přece přátelé dělávají nebo snad ne ?"
Když řekl 'přátelé' trochu mě to zarazilo a zesmutněla .
"Co se děje , že jsi najednou smutná??"
Nic se neděje neměj strach, někdy jsem dost náladová . "Já jen že ti delší dobu potřebuju něco důležitého říct víš" No mluv Wilby ☺️.

______________________________________
456 slov

Tady to pro dnešní den ukončím. Moc bych vám chtěla poděkovat , všem co si přečetli alespoň jednu kapitolu a hned by jsem vás všechny objala kdyby to šlo . A taky děkuju za to že jste mě dostali na druhé místo v #wilbursoot.