Už jsem na cestě domů. Byla tam celkem sranda a po dlouhé době jsem si užila. Nikdo jinej tam nakonec nepřišel.
"No ahoj zlato" pozdraví mě mamka
"Ahoj mami"
"Jak bylo?"
"Tak bylo fajn. Udobřila jsem se s Tomášem a našla si kamarády"
"Jo. Michale můžeš na chvíli?" Křikne na něho mamka. No tak teď mě bůh ochraňuj
"Jojo už běžím" jak řekl tak i udělal. Dál za ním nakráčela ta flandra umělá.
"No takže když jsme tady celá rodina,ti to můžeme říct" panebože já umřu
"Ano?" Řeknu aby to vyklopila
"Víš no vaše škola se zavírá a tebe přeřadily do Pardubic a Alžbetku do Prahy. Budeš teď bydlet u Toma a na víkend budeš chodit domů"
Fajn tohle musím zpracovat. Teď mi máma řekla že jdu pryč? Jako jo jsem ráda ale co?
"No a proč? Vždyť praha je jen kousek?"
"Protože Alžbetka chce mít pokoj sama"
"Ty si ze mě děláš píču nebo co kurva!? Ty upřednostníš cudzí píču před svým dítětem ? Jako halo jseš normální" začnu řvát
"Nechovej se tak ke své matce ty zpratku " okřikne mě Michal
"Nebo co?! Zmlátíš mě? Řekneš mi že jsem píča? Jdi do prdele,jsi pro mě cidzí člověk,nemusim tě poslouchat" na tohle mi přiletí facka,ale se mnou ani nehne. Už jsem si zvykla
"Mami vidíš?"
"Zasloužila sis to. Teď se padej sbalit,michal tě odveze už dnes" rychle jsem práskla dveřmi a začala balit věci pro mě a pro Miu. Po půl hodině jsem měla sbaleno,sebrala Miu na vodítko a šla dolů.
"Budeš mi chybět" řekne ironicky Alžbeta
"Jo ty mě ne" prásknu ji do ksichtu před mamkou
"Padej už" ukáže na dveře mamka a já se skzama jdu k Michalovo autu. Po 5 minutach přijde.
Celou cestu je z ticha díky bohu. Dorazíme před bytovku a on se najednou ozve
"Aby si chcípla" otevře kufer od auta, já vezmu Miu i můj kufer a podle jména zazvoním. Ozve se hlas mého bratra
"Kdo je?"
"To-tome? Tto jsem já N-Nikol" řeknu celá ubrečená a pak uslyším bzučák. S Miou vyběhneme schody
"Co se stalo zlato?" Hned mě obejme
Řekla jsem mu celou story a on tam jen seděl s otevřenou hubou
"Hele a můžu tu být? A nevadí Mia? Předse jen to je velkej hafan"
"Nevadí. Budu rád když tu jsi"
"Bože co bych bez tebe dělala"
"Rád. Hele a nevadí že tu bydlím s kamarádem?"
"Nene. Hele jdu si koupit vape a vyvenčit Miu. Do hodiny jsem zpátky" řeknu a dám si bundu.
"Tak jo. Dávej bacha"
-
"Jednu borůvkovou,jednu mentolovou a dvě vanilkové "
"Tady. Bude to 500"
"Děkuju naschle."
Po cestě do mě někdo plnou silou vrazil a šlápl Mie na nohu,která ho jemně kousla.
"Au krva do píči hlídej si psa krávo" vyjede nějakej 2 metrovej borec
"Já? To ty si do mě vrazil a šlápl mýmu psovi na labu kokote"
"Já jsem ti kokot vole? Se s kým bavíš"
"Jdi do píči" flusnu mu před nohy a i s Miou běžím do bytu
-
"Si tady nějak rychle ne?"
"Jo chtěla jsem se jít projít ale nějakej borec do mě vrazil a šlápl Mii na nohu. A že já prej kráva si mám hlídat psa kokot"
"Ježiš"
"Nojono. Jinak kde je ten kamarád?" Hned jak to dořeknu se otevřou dveře. Stojí tam ten kterýho bych tady nečekala a ani nechtěla vidět
"Tady,čus Dominiku"
"Co ta tady dělá" "Co ten tady dělá?" Zeptáme se stejně
"Počkat vy se znáte?"
"To je ten kokot kterej šlápl Mii na nohu"
"To je ta píča které pes mě kousl do nohy a ona mě pak poslala do píči"
"Jo ? Tak nejdřív kráva a pak píča? Hochu seš borec. Ale víš co? Ona by tě nekousla kdyby si nešel jak broke kunda po rozchodu a díval kam šlapeš"
"Uklidněte se" křikne Tomáš a my sklapneme
