Dominikov pohľad
Ráno jsem se vzbudil dost skoro vedle nádherný holky kterou miluju. Spala dost tvrdě, chudinka včera na tom děšti vyčerpala. Dnes jsem se rozhodl vzít Nikouše na procházku. Nevim prostě jsem ji vděčnej co pro mě dělá a dělala.
Je 11 a ona pořád spí. Potřebuju jít do studia a proto jsem ji napsal lísteček kde jdu.
"Zlato?" Vejdu do jejího pokoje
"Ano?"
"Nepujdeme na procházku?"
"Jo můžeme,jen dodělám tenhle úkol"
"A co to je? Můžu pomoct?"
"No je to matika..."
"Uf sorry tak to ne" zasměju se a ona taky.
Po hodině za mnou přijde už oblečená
"Jdeme?" Zeptá se
"Jo můžem" vstanu z postele a políbím ji. Oba si obujeme černé jordany a jdeme ven z baráku. Vzal jsem ji k nedalekýmu jazírku a pak cestu po městě. Celou cestu jsme se držely za ruce
"Domi miluju tě" řekla uprostřed cesty
"Já tebe taky Nikol"
Byly jsme v půlce cesty když znovu začalo pršet. Chtěl jsem s ní běžet domů ale ona mě zastavila. Byla už celkem tma a nás osvěcovaly pouliční lampy
"Počkej. Budeme tančit v dešti" usmála se a já se na ni podíval pohledem *děláš si ze mě prdel* ale pak to schválil. Na svém mobile pustila nějakou pomalou písničku a my začaly tančit. Muselo to vypadat divně protože mě držela okolo trupu a já ji mohl držet za hlavu kvůli její výšce. Ale bylo mi to jedno. Hlavní bylo že se ona i já cítíme uvolněně
Nikol pohľad
Začaly jsme tančit a dešti a oba se uvolnily. Možná budeme nemocní ale teď mi to za tu cenu stojí. Vždy jsem chtěla tančit v dešti a teď se mi to splnilo s osobou,kterou miluju nadevše. Možná bylo fakt dobře že jsem odjela. Jak říká Dominik, *všechno co se stalo,stát se mělo a věci se dějou z nějakýho důvodu*. Někdy mě až fascinuje kde na ty věty hoch
chodí.
"Nechci aby tohle někdy skončilo" zašeptám mu do hrudi a dál se vedu jeho krokama
"Vždyť neskončí" já myslela napořád Dominiku,né na teď
"Jseš si jistej?"
"Stoprocentně, jsi žena kterou miluju"
"Ale jsem mladá a ty budeš muset jít dál"
"Ano ale s tebou" zvedne mi prstama hlavu a kvapky deště mi tečou po tváři. Na chvíli se mi dívá do očí a pak zváže naše rty.
"Miluju tě Citto"
"Miluju tě Cittova"
"Já jsem Kováčová ale "
"Zatim"
"Nejdeme už domů?" Zeptám se a jeho odpověď ignoruju
"Můžeme" stopne písničku, vezme mě za ruku a táhne směrem náš byt.
-
"Jdu do vaně. SAMA!" Řeknu když se dostanu z těch špynavých a promočených věcí
"Šikanuješ mě" odfrkne
"Aby ses neposral" už mám namířeno do koupelny když řekne
"Aby ses neposrala když pujdu za Kateřinou" hned se otočím a dupu k němu
"Víš co? Tak si běž ty debile ale pak se nevracej a nechtěj abych ti odpustila!" Řeknu a už mám slzy v očích
"Co děláš já to nemyslel vážně"
"To je tvůj problém"
"Ty vole "
"A dnes budeš spát samotnej. Aby si se nazčil držet jazyk za zuby a přemejšlet co z té huby vypustíš" prásknu dveřmi od jeho pokoje a jdu do koupelny. Ví moc dobře co mi udělala ale on i tak bude provokovat. Ale to už je jeho problém. On si to posral,on si to i odskáče
Napustím si plnou vanu horké vody a dám do ni kuličku pro vůni a na zafarbení. Vlezu si do ní, pustím písničky od Dominika a začnu se uvolňovat. MILUJU TO
-
Dominikov pohľad
Posral jsem to. Ta holka jí nedělala dobře a já ji i přes to řeknu tohle. Má pravdu,měl bych si začít krotit pusu. Taky bych vyváděl kdyby mi tohle řekla ona. Nejspíš bych ji seřval,pak se urazil a nakonec šel do baru kde by jsem se zlil jak kitka a dohulil jak velbloud. Jenže to by mi ona zakázala že ano. Jsem čistej dost dlouho a už mě zo nebaví. Já bych chtěl ale jak ji znám, klidně by mě kvůli tomu opustila. A to nechci. To by jsem se fakt zhroutil a ufetoval k smrti.
