Vzbudila jsem se uprostřed noci. Trvala jsem na tom že s nim budu spát kdyby se náhodou udusil zvratkama nebo co. Nojo bojim se o něho. Ano řekla jsem to. Poslední dobou jsme si začala uvědomovat že k Dominikovi nejspíš něco cítím. Měla jsem snad jedného kluka na týden. Ale tohle je jiné. Při Dominikovi cítím něco jinýho. Nevim možná kvůli tomu protikladu na začátku. I když... nenáviděli jsme se navzájem. Občas přemýšlím nad tím,co by bylo kdyby se ta škola nezavřela. Co by bxlo kdyby si máma našla někoho jimýho než Michala. Co by bylo kdyby jsem šla pro vape o 10 minut později.Co by bylo kdyby žil táta. Byl by tom tam kde je. Byla bych já tam kde jsem? Možná proto se o Dominika bojim. Záleží mi na něm a já se teď bojim že nedej bůh dopadne jako táta. Ano možná je šílené to teď všude hledat ale stát se to může. A já chci tomu za každou cenu zabránit. Vim že i ostatní kluci berou drogy. Ale ti alespoň když mají dast tak mají dost. Dominik ne. A neříkám o jeho spánku,ten vůbec nepomáhá
Dominik obmotal keho ruko okolo mého pasu a začal se všemožně kroutit. Musim se potichu zasmát. To co předvádí je divný... ale zároveň je roztomilej když spinká
"Nikolo" vzdychne ze spánku. Bože jen to ne. Snažím se usnout když v tom si mě přitisne ještě víc a přehodí na druhou stranu. Ještě jednou se chce otočit,jenže postel nevydá a oba mrdneme na zem
"Do píči" zařvu
Do pokoje rychle vlítne Tom i s Jakubem. Oba rozsvítí světlo na co se Dominik konečně vzbudí. Nechápavě kouká okolo sebe a Jakub s Tomem se tlemí jak kokoti
"Proč s tebou ležím na zemi a proč jsou tady ti dva" zeptá se
"No to bych taky rád věděl" pořád se směje Jakub a já s etvednu z té země
"Ja nevim vole. Ty si ze sna vzdychal Nikolo a na mě předváděl různé pohyby. Pak si más přetočil a my mrdnuli na zem" na tohle se Jakub i s Tomem složí na zem. Řekla bych že z toho smíchu neumí popadnout dech
"Bože" chytne di pusu a začne se taky smát. Nevim co je vtipný ale nevadí. Lehla jsem si zpátky a ještě do postele zavolala Miu
"Hej hej hej co děláš" ukáže na ni Dominik
"Neboj ta mě neomrdá" sice se tam jen tak tak zmestíme když je skoro stejně široká jak já ale nevadí.
"Vole já o ni něco říkal "
"A já říkala že co bylo,to bylo. Kolikrát povedeme ten samej rozhovor? Budeme se vracet k tomj proč ji nemáš rád?"
"Ne promiň" přilehne si
"Ty vole tá tě dáva do pozoru Dominiku" zasměje se mu Jakub
"Dobrou kluci"popřeju i když je nejspíš rano. No zítra musim do školy tak potřebuju bejt fresh.
-
Ach zkurvenej iphone budík
"Vypni tooo" zařve Dominik,mia se lekne a kousne ho do prdele. Ano spala mi při prdeli
"Au kurva dopíči" vyjekne
"Klid"
"Jak jako klid. Co když budu mít besnotu"
"Nebudeš neboj" jdu do kuchyně kde už sedí Jakub
"Dobrý ráno" řekne a já mu to oplatim. Jdu si dělat snídani když docupitá Dominik
"Tohle mi dlužíš" pořád se drží za zadek
"Nojo nojo" vejde tom do kuchyně a podívá se na Dominika
"Proč si držíš prdel?"
"Její obluda mě kousla do prdele " postěžuje si a Tom se začne smát
"Neměl si řvát" řeknu
"Neměla tam spát"
"Dominiku" řeknu aby nezašel tam,kam se nechceme znovu ani jeden dostat
"Nikouši" provokuje me a já mu po tom kousanci capnu.
"Au vole"
"Hele musim do školy"
-
Dominikov pohľad
Dnes jsem se fakt hnusně pohádal s Jakubem. Řekl mi věci které mě dost boleli. Když se nad tim co řekl zamyslím. Nemám ani důvod bejt na tomhle světě. Nebo se mu alespoň ukazovat. Nic mě tady nedrží...nebo? Ne ona ne. I když...
Za ty roky nadělal jsem tolik.
Vrátíme se ke mě a Jakubovi. Nevim co to do nás vjelo. Za celej čas co se známe se tohle ještě nestalo. V poslední době je toho na mě hodně. Jsem sám. A taky cítím že stárnu. Můj život se otočil o 180 stupňů. Hlavně když do něho vkročila ONA. Ze začátku jsem ji nemohl. Pak jsme se usmířili. Obarvili si vlasy. Vyspaly se spolu. Pak znovu. Začal jsem k ní asi něco cítit. Starala se o mě když mi bylo nejhůř. Pak zas já o ni. Asi jí mám víc než rád. Nemůžu vědět jak to má ona. Chybí mi to. Chybí mi pocit bezpečí a pocit...lásky. Jak jsem říkal,nebudu lhát jsem sám.
Rozhodl jsem se udělat něco čeho budu nejspíš litovat.
Nojo tehdy se mi to zdálo jako dobrej nápad. Bůh ví co by bylo kdyby jsem to neudělal.
Na stůl jsem vysypal bílej prášek. Vytáhnul jsem kreditku a udělal lajnu. Šňupl jsem to a pak zas. Čapl jsem klíčky od auta a nasednul. Chtěl jsem aby to mou rychlou jízdou zmizelo. Rozjel jsem se nejrychleji jak jsem mohl když v tom se oproti mě zjevilo auto. Přísahal bych že tam nebylo. Pak už jen ta pohlťující tma.
