"Tome tak já jdu ven s Patrikem!" Zařvu přes celej barák
"Kdo je Patrik?" Nařítí se sem oba
"Patrik z chaty,aka PTK" objasním
"Jo tak jo. Když tak budeme doma"
"Fajn čau"pozdravím ho a jdu si obout boty
"Čau" odpoví a já zabouchnu dveře. Cestou do parku si vytáhnu vape. Vidím jak na lavičce sedí Patrik
"Ahooj" rozběhnu se oproti němu a pak ho obejmu
"No čáu. Proč huliš tyhle mrdky?"
"Nojo. To mi říká i Dominik"
"Počkat počkat počkat. Vy se bavíte? Supr máme o čem kecat" zasměje se a já taky
Přisednu si k němu na lavičku a začnu
"No takže. Jedného dne nyl Dominik NEMOCNEJ a já s nim byla doma. Donutil mě udělat test kterej byl pozitivní. Pak jsem si ho udělala i já a byl stejnej. No a tak nějak jsme se dali do řeči. No na už nevim kterej den se rozhodl obarvit vlasy mě,i jemu. Já jsem šla na černo jak vidíš a on šel na bílo. Jenže jsem si z něho udělala píču a dala mu tam ružovou..." přeruší mi jak Patrik chcípá smíchy
"P-promiň pokračuj" řekne a pořád se směje
"No pak jsme něco měli a mě ho bylo líto tak jsem ho znovu obarvila. No a pak se to trošičku zvrtlo"
"Jak jako zvrtlo?"
"No...hah" začnu se debilně smát
"Prcali" zasměje se Patrik
"Noooo tak trochu"
"Tak jako. Ehm nevim co na to říct. Takové usmíření jsem neslyšel" začne se znovu smát.
Pak jsme kecali o životě,co se stalo od doby co jsme se neviděli a tak. Po pul hodině mi nabínul pilulku
"Nestane se mi něco?" Zeptám se
"Nee neboj" Já jsem ji tedy přijmula a spolkla. Nevim co od tohodle čekat.
-
"Patrikuuuu"
"No?"
"Mě sere můj život"
"Proč?"
"Ja nevim. Ale vim že tě mam ráda" začnu se smát tak,že spadnu z lavičky. Patrik ihned vytáhne mobil a někomu volá. Nevim kdo to je
"Za chvilku si pro tebe dojde "
"Mhm" začnu se smát. Po minutách uvidím jak těsně vedle mě zastaví černej mercedes a z něho vykoukne Dominik
"Jeeee princ na černém benzu došel" začnu znovu chcát smíchy.
"No holka" jen zakejve hlavou a nese mě do auta. Mám takovej pocit že jsem tam usnula protože jsem se vzbudila při sobě v posteli.
"Dobrý ráno" pozdravil mě Tom
"Ahoj"
"Hele neviš jak jsem se sem dostala? Já si pamatuju jen že mě Dominik vzal do auta"
"No Dominik říkal že cesta byla náročná protože se ti chtělo chcát a pak jsi byla jak kdyby tě přejela kosačka vole"
"No dopíči. To se musim Dominikovi omluvit"
"Kdo se mi má omluvit?" Objeví se za mnou
"Já. Promiň za ten včerejšek" omluvim se
"Jo v pohodě." Přisedne si. Všichni 3 snídáme když v tom mi zazvoní mobil. Máma
Kouknu se na Toma a ten kývne.
"Ano mami?"
"Čau Nikolko. Promiň jak jsme se chovali. Chybíš nám,i Michalovi a Alžbetce "
"Aha. To je všechno?"
"Vlastně ne. Raději si sedni"
"Sedim"
"No víš tvůj otec nezemřel tak jak jsme řekli s Tomem"
"Co?!"
"Promiň"
"Jak. Co?! Jak umřel?"
"Předávkoval se drogama"
"Bože...já....já " típnu to a začnu brečet
"Co-co se stalo?" Zeptá se Tom
"Ty! Ty ty ty! Ty na mě ani nemluv" zařvu zkrz pláč
"Co jsem udělal?"
"Všechno. Všechno si posral" rozbehnu se do pokoje a třísknu dveřmi. Praštím sebou o postel a začnu brečet. Jak se mám asi teď cítit když mi i ti nejbližší lhali? No nevim. Ale v jednom mám jasno. Už žádné drogy. Zvedla jsem se s pláčem z postele a ze šuplíku vybrala všechno co jsem měla. Otevřela jsem dveře od koupelny a byl tam Dominik
"Uhni" zařvala jsem když mi překážel v cestě. Fajn,nemusela jsem na něho bejt zlá.
Klekla jsem si před hajzl a začala otevírat pytlíčky. Každýho obsah jsem zpláchla
"Co to děláš?" Zeptal se Dominik
"Já...já nedovolim aby jsem skončila jak fotr. Chápeš? Nedovolim" začala jsem řvát a silně brečet. Nechápu že mi až tohle otevřelo oči
"Klid dýchej" znovu se ke mě sehnul
"Budeme dýchat spolu ano?"
