Ráno jsem se vzbudila na zvonení telefonu. Bylo to neznámé číslo,což mi přišlo divný.
"Kováčová prosim" zvedla jsem to
"Dobrý den,voláme z Pardubické nemocnice ohledně vášho přítele Dominika Citty" počkat co? Vždyť byl doma. Přítele?
"Co to bude nedorozumění"
"Chcete říct že nejste Nikola Kováčová a váš přítel není Dominik Citta?" Přítel. Ne ale to jim nemohu říct protože pak by mi nic neřekly. Strašně se bojim co řekne
"Promiňte já jen že ještě večer byl doma. Co se prosím vás stalo?"
"Pan Citta měl autonehodu pod vlivem drog. Je na tom špatně,dnes se můžete dostavit do nemocnice.Naschledanou"típne to
Ihned se mi spustí slzy. Je to jen moje vina. Vždy za mnou stál když mi bylo nejhůř. Vždy mě utěšoval. Vždy mě chránil před Tomem. A já? Já ani nepostřehla že mu něco bylo. Já nepostřehla že ho něco trápilo.Chtěla jsem ho odmlouvat od drog a ještě víc se to posralo. Stalo se skoro to,co jsem přesně nechtěla. Nevim si představit co mu může bejt když říkala že je to špatný. Vždy jsem dokázala myslet na to nejhorší ale teď si to neumim ani představit. Jsem hrozná. Asi nikdy si to neodpustim jestli se mu stane něco vážnýho.
Celá ubrečená jdu za Tomem do obýváku. Obejmu ho a začnu ještě víc brečet
"Co se stalo zlato"
"D-D-Dominik" řeknu medzi brek
"Já toho Zmrda zabiju" už mě chtěl odstrčit. Nevěděla jsem co dělat a Tomáš mi v tom ani z daleka nepomáhal.
"Nechápeš to" zařvu tak že to snad bylo slyšet až před barák. Histericky začnu brečet. Je mi jedno že se bufou sousedé stěžovat.
"Cco? C-o nechápu"
"On-on je v-v n-" nedokážu to vyslovit
"Kde je Dominik nikolo!?" Obejme mě abych se uklidnila. Neúspěšně. To umí jenom ten kvůli kterýmu tady teď řvu
"V n-n-emocnici" brečim ještě víc.
"Bože. Pojď ještě nabereme Jakuba a jdeme za ním." Ja jen přikyvnu. Na velké červené kárované pyžamové kalhoty si jen hodim obrovskou bílou mikinu. Trochu jsem se uklidnila ale pořád brečim. Ano je mi jasný že na mě budou koukat jak na píču ale já píča jsem .
"Pojď pomalu" vezme mě Tom za ruku k autu. Zastavíme před Jakubovo bytem. Tom šel nahoru a já zůstala v autě. Po 2 minutach přišly oba. Jakub si sednul ke mě a nechápavě se díval
"Už mi řeknete o co jde" zeptá se. Já se kouknu na Toma
"Dominik je v nemocnici"
"Co?"
"O-on měl autonehodu. Já-já za to v-všechnno mů-žu. Já ho..." nedořeknu protože Jakub začne brečet
"Ne je to kvůli mě. My-my jsme se dost nepohodly a já mu řekl fakt nehezké a špatné věci." Slzy mu tečou po tvářích. Tom se rychle rozjede do nemocnice .
"Jakube to je jedno. Chápeš že o-on b byl tady pro mě p-pořád? J já ani nepostřehla jj ak to medzi vá-ma by-bylo"
"Ani si nemohla. Já mu to řekl jak si byla ve škole. Pak jsem odešel a on taky. "
"Ale vždyť byl doma"
"Jo a co ti řekl hm? Co ti řekl!" Začal na mě řvát a já začala brečet ještě víc
"Jakube neřvi na ni. Jeji víc jako kamarád je na tom špatně a ona si to dává za vinu. Nepomáháš jí" ozve se Tom
"Ty vole a mě to je vo mhm? Jak se asi vítím já do píči"
"TAK SE NEHÁDEJTE DOPRDELE" zařvu tak že Jakub až nadskočí. Naštěstí jsme dorazily před nemocnici a proto nemusela nastát další špatná situace. Šly jsme na recepci
"Dobrý den. Přišly jsme za Dominikem Cittou"
"A vy jste?" Zamračí se a já se kouknu na kluky
"Je to jeho přítelkyně,já jsem jeho brácha a tohle je jeho spolubydlící" řekne Jakub
"Počkejte tady na doktora" ukáže na lavičku vedle. My si redy sedneme a netrpělivě čekáme.
Po asi 20 minutách k nám kráčí šedivej chlap v bílém plášti okolo 50
"Dobrej den. Vy jste asi od pana Citty že ano?" Zeptá se
"Ano ano jsme "
"Předpokladám že chcete viědět jeho zdravotní stav" my přikývneme
"Tak pan Citta měl vážnou autonehodu a z testů jsme zistili že byl pod vlivem drog. Skoro nám skolaboval na stolu ale pak to zvládl. Teď je v umělým spánku. Zatim nemáme ověřené jestli se probere. Jestli ano tak se bude muset od drog. Jestli to nezvládne,bude potřebná psychiatrická pomoc. Je mi to líto" začnu na novo brečet
"A můžeme se jít na něho podívat?" Zeptá se Kuba
"Ano,pokoj 217" usměje se s my tam jdem. Nejdříve se zhluboka nadechnu a otevřu dveře. Pohled na něho mi znovu nahrne slzy do očí. Je celej od podřin,na tváři má odřeniny, a v krku trubku. Bolí to.
