Wounds & Scars | Break The Cycle

7.

Víkend byl pryč a přišla zase ta horší část týdne a to škola. Pořád jsem si stál za tím, že by se to lidi ze školy neměli dozvědět, i když už asi všichni o moji orientaci věděli. Moc díky, Danny.

Seděli jsme na obědě s naší skupinkou a kluci na Cheze vybalil víkendovou párty.

„Proč jsi vlastně nepřišel? Těšili jsme se na tebe, že přijdeš a bude masakr." Strčil do něj kamarádsky Tonny.

„Měl jsem důležitější věci na práci." Usmál se a kluci ze sebe vydali nadšené zvuky a začali se přeřvávat, přidal se i Danny.

„Nějaká micka?" zazubil se Danny a Cloe mu podpatkem dupla na nohu.

„Chez má holku, to je jasný. Koukněte, jak se pořád culí." Přidala se Sasha.

„No... ne tak úplně..." začal překrucovat, tak jsem ho kop do nohy a zatvářil se co nejvíc zabijácky.

„Dělej, povídej!"

„Už budeme muset jít, že Alexi..." rychle se zvedl, chytil mě za zápěstí a táhl mě co nejdál od jídelny.

„Gratuluju, teď jim to všem dojde."

„No a co? Už mě to nebaví se skrývat. A když to bude někomu vadit, tak je to jejich problém." Pohladil mě po vlasech, jemně přitiskl na stěnu a políbil mě. Bál jsem se, že tam někdo přijde, nebo že to někdo uvidí.

„Blbečku, můžou nás vidět. Prosím, nechme toho." Zamumlal jsem a Chester se s těžkým povzdechem odtrhnul.

„A kdy tě budu moct líbat, aniž bych se musel bát, že nás někdo uvidí?"

„Chceš mi vyčítat, že se tě snažím chránit? Tak fajn, dělej si se mnou co chceš, ale pak si nestěžuj, že se s tebou Danny odmítá bavit." Řekl jsem mu to na plnou hubu, aby si konečně uvědomil, že to dělám kvůli němu a ne kvůli sobě.

Nic mi neřekl, jenom se otočil a odcházel ze školy. Nemínil jsem za ním hned běžet a prosit ho o něco, na to jsem nebyl. Ať si dělá, co chce. A když se chce chovat jako čurák, tak ať se tak chová.