Wounds & Scars | Break The Cycle

17.

Válel jsem se v posteli s notebookem na břiše, koukal na filmy a odepisoval na zprávy s facebooku. Dobře, víc jsem odepisoval a z filmu jsem nic neměl. Psal jsem si hodně s Cloe, chtěla přijít a říct mi něco důležitého, že se to přes facebook nedá. Docela jsem se bál, ale pozval jsem ji k nám, že na to bude klid a aspoň nemusím v ten lenový den nikam chodit.

Do toho mě otravovali jak Danny a Chester, tak taky Dexter. Každý se se mnou chtěl sejít a promluvit si, ale neměl jsem na to náladu, plus Cloe je důležitější. Chester se doprošoval, že to dáme znovu dohromady, že se změní, tohle jsem nesnášel. Na tyhle kecy jsem byl alergický a raději jsem to ignoroval.

—-

Cloe přišla kolem jedné odpoledne, to už jsem byl schopný se převléct a upravit se, abych nedělal ostudu.

Vypadala strašně, celá zelená a už od pohledu psychicky zdrcená. Dopoval jsem ji vodou s vitamínem C, ale ani to ji nepomohlo.

„Cloe, co se stalo? Něco s Dannym?"

„To ne... Teda vlastně ano. Alexi, já vůbec nevím, jak ti to mám říct a vůbec jak to říct jemu."

Začínal jsem se bát, co se ji stalo.

„Cloe, děsíš mě..."

„Já... já jsem si dělala těhotenský test, protože jsem měla podezření. A on... on vyšel pozitivní."

„Děláš si srandu?" Úplně mě to zarazilo. Čekal jsem všechno, ale ne těhotenství. Nenacházel jsem slova, vůbec nevím, jak v těchto situacích reagovat.

„A ono je to Dannyho?"

„Koho asi jinýho? S nikým jiným jsem nespala." Rozbrečela se. Musel to být pro ni strašný šok a psychická zátěž. V pouhých 17 letech mít děcko.

„A půjdeš na potrat?"

„Zbláznil ses?! To bych nemohla udělat, zabít něco, co už žije a je to moje součást. Nechám si ho, ale bude to těžký. Hlavně jak to řeknu Dannymu a mámě."

„Máma to neví?"

„Ne, zabila by mě. Vždycky mi zdůrazňovala, abych brala prášky a používala ochranu. Ale jednou se to prostě nepovedlo... Mám hrozný strach." Položila mi zoufale hlavu na rameno a brečela. Nemohl jsem ji zastavit, nedokázal jsem si představit, jaké to je být v její kůži.

„Drahoušku, to zvládneme, ju? V první řadě to musíš říct mámě. Danny se to nemusí dozvědět hned, řekneš mu to posléze, až budeš na tom lépe. Hlavně se teď musíš uklidnit a dát se do pořádku."

„Jo, máš pravdu. Děkuji ti za všechno."

—-

Bylo mi jí tak líto. Nebude to mít vůbec lehké, a jestli se to provalí ve škole, bude to průser. Bude muset přerušit školu, porodit a starat se o to dítě... Tolik starostí. A když si představím ten porod, běhá mi mráz po zádech.